Loni jich na jižní Moravě podle Českého statistického úřadu pracovalo čtrnáct a půl tisíce. Předloni pracovalo 11 900 jihomoravských důchodců. Před pěti lety si jich k důchodu přivydělávalo na jižní Moravě jedenáct tisíc.

Důchodci často zůstávají ve svých dosavadních zaměstnáních. Jejich nadřízený je totiž kvůli věku nemůže vyhodit. S pracujícími důchodci se tak lidé setkají ve školách nebo nemocnicích. Často si přivydělávají jako vrátní nebo uklizečky.

Kompletní téma o pracujících důchodcích najdete ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost

Například deset procent ze všech zaměstnanců společnosti ČAD Blansko tvoří důchodci. Týká se to zejména řidičů. „Je to dáno hlavně nedostatkem řidičů na trhu práce. Jsme rádi, že zde důchodce máme, i když bychom raději mladší zaměstnance," řekl ředitel společnosti Jiří Šebela. Zaměstnaní důchodci musí pravidelně postupovat zdravotní prohlídky i psychologické testy.

Podle ekonoma Michala Kozuba je na pracující důchodce spolehnutí. „V práci zůstávají ti, kteří mají dobré zdraví, takže nejsou tak často nemocní. Navíc se v oboru pohybují už dlouho, jsou tedy zkušení. Problémy ale občas bývají při použití techniky," poznamenal Kozub.

Příjem si podle něj důchodci stále častěji vylepšují kvůli nízkému důchodu. „Jiným se nechce z práce, na kterou byli v poslední době zvyklí," okomentoval ekonom.

Například důchodci, kteří se živili fyzicky náročnou prací, do důchodu naopak většinou odcházejí v řádném termínu. Pracovní léta si často přidávají absolventi vysokých škol, řemeslníci nebo specialisté. „Mezi pracujícími ve věku šedesát až čtyřiašedesát let klesá podíl zaměstnanců a zvyšuje se zastoupení podnikatelů se zaměstnanci i bez nich. Ve skupině pětašedesátiletých a starších téměř čtyřicet z nich podniká," uvedla Marta Petráňová z Českého statistického ú­řadu.

Podle znojemského účetního Davida Špačka starobní důchodci mohou i podnikat. „Lze pobírat starobní důchod a mít libovolný zisk ze samostatné výdělečné činnosti," konstatoval.