Moravské vinařské stezky ročně navštíví desetitisíce lidí. „Už dlouho se chystám, že za vínem vyjedu. Zatím jsem neměl čas. Snad to bude letos lepší,“ doufá Zdeněk přibyl z Ráječka na Blanensku.

Hustá síť vinařských stezek je dlouhá asi dvanáct set kilometrů. „Nejkratší okruhy měří okolo pětadvaceti kilometrů. Ty nejdelší přes sto,“ upozornil Juraj Flamik z Nadace Partnerství, který stál u zrodu vinařských stezek.

Památky i odpočinek

Hlavní trasa vede ze Znojma do Uherského Hradiště a měří téměř tři sta kilometrů. Na ni se připojuje deset různě dlouhých okruhů, které vedou jednotlivými vinařskými oblastmi. Patří k nim například Bzenecká, Kyjovská, Velkopavlovická, Mikulovská nebo Mutěnická stezka. „Koběřicemi vede Brněnská vinařská stezka. Jsme rádi, že naše obec je do ní zapojená. Jsou tu šikovní vinaři. Nabízíme cyklistům možnost si odpočinout a prohlédnout si například náš románský kostel,“ podotkl starosta Koběřic u Brna na Vyškovsku Milan Piták.

Zřízení stezek si pochvalují i vinaři. „Jízda na kole i pěší turistika je současným trendem. Sázíme na to, že ke změně životního stylu a úniku k přírodě patří i víno,“ tvrdí ředitel Znovínu Znojmo Pavel Vajčner.

Kudy vedou na jižní Moravě vinařské stezky.

Souhlasí s ním i vinař Petr Marcinčák z Novosedel na Břeclavsku. „Jezdí k nám stále víc cyklistů. Patříme k certifikovaným vinařům, kteří mají značku Cyklisté vítáni. Nabízíme jim základní servis kol. Zalepí u nás například píchlou duši,“ vysvětlil Marcinčák.

Staré značky

Jediný problém, který musí správci vinařských stezek nyní řešit, je jejich úprava. „Ve špatném stavu je asi šest set značek a tři sta informačních panelů. Problém je v tom, že se cedule nevyměňovaly deset let. Výměna proto bude stát víc peněz, než kdyby se pravidelně udržovaly. Kolik to bude, a kdo to zaplatí, zatím nevíme,“ řekl Flamik s tím, že důležitá je i úprava cest.
Souhlasí s ním i místostarosta Velkých Pavlovic na Břeclavsku Zdeněk Karbera. „Zaměřovali jsme se na opravu silnic poslední tři roky. Podařilo se nám většinu zpevnit a zalít asfaltem. V současnosti připravujeme posezení pod místní rozhlednou,“ informoval Karbera.

Zlepšování zázemí je nutné i podle Flamika. „Na jižní Moravě není dost možností ubytování pro turisty. Slabé je také dopravní spojení. Do oblastí napojených na vinařské stezky by mělo jezdit víc vlaků a autobusů,“ upozornil Flamik.
Své služby se snaží vylepšovat i vinaři. Důkazem je například vznik nových naučných stezek nebo nabídka jízd po vinicích, kde se pěstuje druh vína zvaný André. Další trasou jsou Modré hory, Stezka Rulandského bílého nebo Stará hora, která populární formou informuje o historii a současností pěstování vinné révy v okolí Novosedel na Břeclavsku.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Opilý cyklista? Jen mimo silnice

Brno – Udělat si výlet na kole, dát si sklenici vína nebo dvě zní lákavě. Člověk ale musí myslet na to, že opilý nesmí na silnici. „Cyklista je řidič jako každý jiný. Za jízdu v podnapilém stavu mu hrozí pokuta až padesát tisíc korun,“ upozornil brněnský policejní mluvčí Pavel Šváb.

Zákon ale platí jen v případě jízdy na pozemních komunikacích. „Na cesty mimo ně, což jsou například polní nebo lesní stezky, se nevztahuje,“ vysvětlil Jiří Jedlička z klubu Bicybo.

Vinaři si však z opilých cyklistů těžkou hlavu nedělají. „Když u mě lidé, kteří přijedou na kole, posedí, vždy nějakou skleničku ochutnají. Myslím si ale, že případný alkohol v krvi rychle vyšlapou,“ podotkl například vinař Pavel Halm z Velkých Pavlovic na Břeclavsku.

Jihomoravští policisté i přesto řeší ročně asi sto takových případů. Na opilé cyklisty se totiž ve vinařských oblastech zaměřují. „Hlídáme bedlivěji právě na Břeclavsku a na Hodonínsku, kde jich bývá nejvíc,“ potvrdil Šváb.

Podle některých je lepší než číhat na cyklisty, určitou míru alkoholu v krvi povolit. „Zhruba tři desetiny promile. Člověka to neovlivní a může si dát malou skleničku,“ myslí si Jedlička.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ