Stromolezci, neboli arboristé jsou odborníci, kteří pečují o dřeviny. Už při pohledu zespodu do koruny stromu mnohdy ví, co, který strom potřebuje. A pomohou mu. Mistrovstvím republiky se snaží tento druh pracovního odvětví zpopularizovat a dostat do povědomí lidí. „Jde nám o to, aby řezání větví stromů nedělali amatéři. Neodbornými zásahy, které například dělají hasiči z plošiny, většinou dochází k poškození stromů,“ vysvětluje ředitel závodu a stromolezec Jan Svárovský. Ošetřování stromů pomocí lezeckých technik je totiž šetrnější, než jiné techniky, které se v současnosti používají v lesnictví.

Samotné závody simulují každodenní práci stromolezců. Pro stromolezce je smyslem těchto utkání neustále zlepšovat kvalitu a bezpečnost práce při ošetřování stromů a rozvíjení technik bezpečného lezení po stromě. Stromolezci, přestože visí v korunách stromů na lanech a v úvazcích a používají karabiny a skoby, neslyší rádi, když je lidé přirovnávají k horolezcům. „Záchytný systém slouží stromolezcům k tomu, aby v něm viseli a pracovali. Horolezci jej mají na zachycení při pádu,“ vysvětluje rozdíl Svárovský.

První stromolezecká soutěž se před pětatřiceti lety uskutečnila v Americe. Jedinou disciplínou byla záchrana stromolezce v koruně stromu. Postupně soutěž měnila název i počet disciplín, který se ustálil na pěti. První je práce v koruně stromu, kdy stromolezec obleze pět stanovišť, druhou rychlostní výstup po větvích, třetí jištěný šplh na patnáct metrů, při kterým je hodnota světového rekordu třináct vteřin, čtvrtou instalace lana do koruny a pátou záchrana zraněného. Podle rozhodčího nedělní soutěže Martina Vláda byla v pisáreckém parku nejobtížnější hned první disciplína. „Koruna tohoto platanu je rozlehlá a strom samotný měří nejméně třicet metrů,“ ukazuje na vzrostlý strom Vlado. Právě pro mohutnost stromů v pisáreckém lesoparku si pořadatelé toto místo vybrali jako nejvhodnější k uspořádání mistrovství České republiky.