Žádný déšť a příliš velké teplo. To je podle správce bzeneckých lesů na Hodonínsku Ivana Černého zásadní důvod, proč se kůrovci daří. „Stromky jsou oslabené tím, že mají méně vláhy, menší mízu a nižší obranyschopnost. Když je navíc teplo, kůrovec se vyvíjí rychleji a může mít až tři generace za rok. Pokud by bylo loni chladné deštivé léto, tak má jen dvě nebo jednu generaci," vysvětlil Černý.

V lesích na Hodonínsku kůrovec napadá nejenom tradičně smrky, ale i jiné jehličnany. „Nejvíc u nás škodí lýkožrout smrkový, nicméně kromě něj se nám rozmnožily i další druhy, které napadají borovici. Kromě kůrovce to jsou lýkohub menší a sosnový," poznamenal Černý.

Ačkoli situaci v kraji mají zatím lesníci pod kontrolou, musejí lesy často kontrolovat a dělat opatření, aby se škůdce nemnožil. První krok je podle odborníků vyhledat všechny kůrovce do poloviny dubna, kdy se rojí, zakládají novou generaci, a zneškodnit je. „Pokácené dříví se musí takzvaně asanovat, tedy zbavit škůdců. Ideální stav je, když ho po vytěžení ihned odvezeme z lesa," vysvětlil ředitel brněnské divize Lesů České republiky Dalibor Šafařík. Stromy napadené kůrovcem, které jsou v lepším stavu, mohou jít na pilu, ty horší využije papírenský průmysl.

rozšíření kůrovce
Výjimečně suché a teplé počasí umožnilo lýkožroutovi smrkovému, kterému se přezdívá kůrovec, vyvinout se ve třech generacích. Díky tomu se přemnožil a riziko napadení lýkožroutem vzrostlo až čtyřnásobně. Lesníci se škůdcem bojují tak, že vyhledají napadené stromy a asanují je, aby se drobný brouk dál nemohl množit. Jako obranná opatření lesníci používají lapáky, tedy ležící stromy a také feromonové lapače, do kterých škůdce chytají.

Lesníci musejí aplikovat také takzvaná obranná opatření. „Jsou to třeba lapáky, tedy ležící kmeny mrtvých stromů, které kůrovce přitáhnou, a my je pak zneškodníme. Podobně účinné jsou také feromonové lapače s chemickou látkou," poukázal Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody z Lesů České republiky.

Za loňský rok byly v kraji napadené přibližně tři až čtyři stromy na hektar. „Riziko pro letošní rok ale vzrostlo přibližně čtyřnásobně. Obdobně tedy vzrostou i potřebné počty odchytových zařízení, lapáků a lapačů, které budeme umisťovat na jaře," řekla mluvčí Lesů české republiky Eva Jouklová.

Obranná i ochranná opatření používali také v bučovickém lesoparku Kalvárie na Vyškovsku, když tam před lety s rozmnoženým kůrovcem bojovali. Tam se ho nakonec podařilo vymýtit. „Údržbové práce děláme stále, nemáme tedy žádné informace o tom, že by stromy kůrovci znovu napadli," popsal Miloslav Babyrád z bučovického odboru životního prostředí.

Naopak v Lednicko-valtickém areálu a zámeckém parku na Břeclavsku problémy s kůrovcem očekávají. „Zima je mírná, k většímu výskytu může dojít. Ale u starších stromů, které jsou vysoké i dvacet metrů, se s tím nic moc dělat nedá. U mladých rostlin zabráníme výskytu dřevokazného hmyzu chemickým postřikem," uvedl správce Otto Bernad.

Správce bzeneckých lesů Černý tvrdí, že výhledově bude hodně záležet na počasí. „Pokud bude tak teplé léto jako v loňském roce, tak máme problém. Poslední hodně deštivé léto bylo totiž v roce 2010, to hmyz přibrzdilo. Lesníci navíc mají velké obavy, že kvůli neustále klesající ceně dříví, ho bude přebytek. Cena padala celý loňský rok a nyní je na úrovni roku 2006, a to proto, že stromy schnou a kůrovců jsou mraky," přiblížil Černý.