„Fakulta si tak drží rekord mezi všemi školami i obory v republice," sdělil mluvčí školy Petr Chmelař. Vysokou úspěšnost si absolventi drží i přes to, že v Brně se nezaměstnanost pohybuje kolem osmi a půl procenta. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnil úřad práce.

Zatímco Veterinární a farmaceutická univerzita přijala letos víc studentů než loni, některé brněnské vysoké školy mají opačnou tendenci. Reagují tak na to, že se ke studiu hlásí slabší ročníky z první poloviny devadesátých let. V úvahu přitom berou i plán ministerstva školství, které chce snížit počty vysokoškoláků.

Méně lidí přijala letos například Masarykova univerzita. „Do prvních ročníků se zapsalo necelých patnáct tisíc studentů, což je zhruba o čtrnáct set méně než v minulém akademickém roce," sdělila mluvčí školy Tereza Fojtová.

Nyní na škole studuje přes jedenačtyřicet tisíc lidí. „Nejvýrazněji klesl počet studentů bakalářských programů, naopak přibylo studentů v doktorských programech," upřesnila mluvčí.

89 %absolventů Vysokého učení technického v Brně je se svým pracovním místem spokojených.

Podle sociologa Iva Možného studentů ubývá z několika důvodů. „Na vysoké školy přicházejí lidé ze slabších populačních ročníků. Kromě toho Masarykova univerzita zvýšila své nároky a chce sice méně studentů, ale zato kvalitnější," uvedl odborník.

Zvýšil se naopak podíl zahraničních studentů. „Odpovídá to naší snaze udržet míru, do jaké je studium výběrové, i když v České republice ubývá maturantů," uvedla prorektorka Masarykovy univerzity pro vzdělávání Ivana Černá.

Na Vysoké učení technické letos nastoupilo přes šest tisíc lidí, to je přibližně stejně jako v několika posledních letech. „Dřív byl ale počet přijímaných i uchazečů o studium vyšší," poznamenala mluvčí brněnské techniky Jitka Vanýsková. Dodala, že zájem o technické obory zůstává stejný hlavně proto, že absolventů těchto odvětví je nedostatek a řada z nich tak najde práci už při studiu. Z průzkumu, který škola má, vyplývá, že devětaosmdesát procent absolventů je se svým pracovním místem spokojených.

Velký zájem je také o informatiky. Z výzkumu Masarykovy univerzity vyplývá, že v téměř sedmdesáti procentech pokračují v zaměstnání, které získali už jako studenti. Mají i nejvyšší hrubý nástupní plat mezi absolventy univerzity. „Skoro třiatřicet tisíc," dodala mluvčí školy Fojtová.

Že se absolventi informatiky a technických oborů neztratí, potvrdila i ředitelka jihomoravské pobočky úřadu práce Marie Cacková. „Nejsnáze hledají práci informatici a lidé, kteří vystudovali strojírenské či stavební obory," upozornila. Naopak nejhůř jsou na tom ti, kteří vystudovali humanitní obor nebo pedagogiku. Počet absolventů, kteří přicházejí hledat práci, je podle ní letos srovnatelný s posledními lety.

Zhruba stejný počet nově přijímaných studentů, asi 220, má i Univerzita obrany. Vzhledem k charakteru studia nemají absolventi se sháněním práce problém.

S větší nejistotou při hledání zaměstnání musejí počítat studenti Janáčkovy akademie múzických umění. „Například absolventi muzikálového herectví nalézají často místo díky konkurzu na jeden projekt. Na trhu práce jsou nejžádanější hráči na nástroje nebo divadelní a hudební manažeři," vysvětlil mluvčí školy Lubomír Mareček. Dodal, že zhruba osmdesát procent absolventů pracuje ve stejném nebo příbuzném oboru, který vystudovali.

JANA VONDROVÁ, ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI