VYBERTE SI REGION

Studentský život? Někde i bez přijímaček

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Nepřijat/a. Jediné slovo zářící z počítačové obrazovky nebo papíru s hlavičkou univerzity donutí každoročně tisíce uchazečů o vysokoškolské studium vzít do ruky diář a přeplánovat budoucnost. Nejméně na rok.

23.6.2010 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Nudit se ale nemusí. I bez razítka potvrzujícího úspěšné složení přijímacích zkoušek jim jižní Morava v čele se Brnem přezdívaným město studentů nabízí řadu možností, jak pokračovat ve vzdělávání. Dokonce i na vysoké škole.

Zájem o univerzitní studium je letos především v Brně rekordní. Jen na Masarykovu univerzitu doputovalo přes šedesát tisíc přihlášek. Tedy o dva tisíce víc než loni. „Zatím ještě není zcela jasné, kolik uchazečů do prvních ročníků skutečně nastoupí. První rozhodnutí o přijetí jsme ve většině případů rozeslali. Počet přijatých se však pravděpodobně nebude příliš lišit od předchozího roku,“ uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Brno Tereza Fojtová.

Loni na podzim do poslucháren druhé největší české univerzity zasedlo dvacet tisíc nově přijatých studentů. A podobně jsou na tom i ostatní brněnské vysoké školy. Rekordem v počtu přihlášek se letos pochlubilo i Vysoké učení technické, kam se loni hlásilo necelých devatenáct tisíc lidí. Letos se počet uchazečů vyšplhal na víc než dvacet tisíc. Pracovníci Mendelovy univerzity napočítali víc než třináct tisíc přihlášek. „Kolik jich nastoupí do prvních ročníků dosud nevíme. Jejich počet je řízený takzvanými směrnými čísly, které přiděluje ministerstvo školství. A v letošním roce na ně stále čekáme. Rozhodně to ale nebude více než loni, kdy jsme přijali asi čtyři a půl tisíce studentů,“ vysvětlila Hana Kulová z rektorátu Mendelovy univerzity v Brně.

Odborníky velký zájem o univerzitní vzdělávání příliš nezaskočil. „Možností se dnešním mladým lidem nabízí opravdu dost. Od jazykovek přes různé zahraniční pobyty až po studium na soukromých školách. Studenti ale stále jednoznačně dávají přednost klasickému dennímu studium na tradičních univerzitách,“ podotkla výchovná poradkyně hodonínského gymnázia Hana Pavliňáková.

Maturanti, pro které byl výsledek přijímací zkoušky špatnou zprávou, podle ní zoufat nemusí. „První věc, kterou studentům v případě neúspěchu zdůrazňujeme, je trpělivost. Vyplatí se počkat, pořadí přijatých se totiž bude ještě měnit. A pokud to někomu nevyšlo v prvním kole přijímaček, může klidně dostat šanci v září,“ upozornila Pavliňáková.

Vyšší odborné a vysoké školy na jižní Moravě, kam se studenti ještě mohou hlásit.

Přestože počet přihlášek na vysoké škole často mnohonásobně překračuje jejich kapacitu, skutečných zájemců je daleko méně. Například střední školy na celé jižní Moravě letos opustí jen o něco více než jedenáct tisíc maturantů. Většina z nich si však podává přihlášku na víc studijních oborů. A teprve podle výsledku přijímacích zkoušek se rozhoduje, do kterého oboru se skutečně zapíše jako student.

Víc přihlášek vyplnila například Klára Varmužová, která letos odmaturovala na brněnském Gymnáziu Matyáše Lercha. „Hlásila jsem se na psychologii, francouzštinu a na práva. Přiznávám, že francouzština byla tak trochu pojistka. Naopak vysněná psychologie mi nevyšla. Ale s možností, že se nedostanu vůbec nikam, jsem popravdě moc nepočítala. A pokud vím, nikdo ze třídy neměl u přijímaček zásadní problém,“ řekla studentka.

Se studiem ale mohou na podzim začít i ti, kteří v konečném pořadí uchazečů na všech vysokých školách uvízli hluboko pod čarou. Studium stále nabízí řada vyšších odborných škol. A posluchače až do září přibírá i drtivá většina soukromých vysokých škol v kraji. Na mnohé z nich se zájemci dostanou i bez přijímací zkoušky. Musí se však smířit s platbou školného. Například rok na znojemské Soukromé vysoké škole ekonomické studenta vyjde na zhruba dvaatřicet tisíc korun. Dva semestry na brněnské Newton College na bezmála dvojnásobek.

Platit za studium musí i studenti programů celoživotního vzdělávání. Přesto jsou stále oblíbenější. Přihlásit se do nich mohou lidé, kteří v přijímacím testu dosáhli na univerzitu dobrého výsledku. Z kapacitních důvodů je ale škola nepřijala. „Přesně to se stalo mě. V testech studijních předpokladů jsem měl dobrý výsledek, pro přijetí ale nestačil. Nechtěl jsem rok čekat, takže jsem začal studovat v režimu celoživotního vzdělávání. A po čtyřech semestrech získal možnost pokračovat v řádném studiu. Stálo mě to nicméně sto tisíc korun,“ podotkl student Právnické fakulty Masarykovy univerzity Martin Melichar.

Podle některých pedagogů naopak postupně opadá zájem o jazykovky. Rostislav Hubač z největší moravské jazykové školy Miramare to ale nepotvrdil. „Zájem je podle mého pozorování stále stejný. Studentů pomaturitního studia máme poměrně hodně. Většina z nich se po roce znovu uchází o studium na vysoké škole,“ uvedl Hubač.

Čtěte více ve středečním vydání Brněnského deníku Rovnost

Autor: Lucie Hrabcová

23.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies