VYBERTE SI REGION

Světce na fasádě vily Ludwigových ochránil plechový Žižka

Brno /PŘÍBĚHY BRNĚNSKÝCH DOMŮ/ - Jedna z prvních secesních vil střední Evropy stojí ve Veslařské ulici v Brně. Po víc než sto letech opět hraje barvami jako při svém vzniku.

15.2.2014
SDÍLEJ:

Architekt Alois Ludwig jako první odmítl historizující tradici tvorby a stvořil jedinečný rodinný dům. Díky současným majitelům je vila po letech strádání opět důstojným zástupcem brněnských architektonických skvostů. Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Vila na břehu řeky Svratky v Pisárkách dlouhá léta skrývala pod zašlou fasádou své poklady. Před pár lety oživil majitel její krásu a na kolemjdoucí opět září rudé cihly a svatý Václav. Dům, který pro své rodiče navrhl architekt Alois Ludwig, nemá v brněnských ulicích konkurenta. Byl první vlaštovkou nové éry stavitelství. Vile manželů Ludwigových se věnuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Příběhy brněnských domů.

Rodinný dům postavili na konci devatenáctého století Anna a Josef Ludwigovi. Od tehdejší zástavby se vila na první pohled lišila a vyčnívá mezi okolními domy dodnes. „Stavba je důsledně asymetrická. Dům se od ostatních lišil jak rozměry a funkcí celoročního sídla, tak především vzhledem. Hlavní průčelí má v levé části vysoký štít, vpravo pak arkýř," popisuje stavbu historik umění Pavel Zatloukal.

Co však přitáhne oko jako první, jsou neomítnuté červené cihly a zejména malovaná výzdoba fasády. Obrazy na zdech lidé dlouhou dobu obdivovat nemohli. Až velká rekonstrukce před sedmi lety jim navrátila někdejší krásu. „Malovaná sgrafita hodně utrpěla povětrnostními podmínkami, barvy se vymyly," říká restaurátor Václav Holoubek, který měl opravu maleb na starosti. Podle majitele vily Jiřího Toufara malé části dokonce úplně chyběly a nedalo se poznat, co zobrazují.

Vila Ludwigových
Adresa: Veslařská 228
Stavitel: Alois Ludwig
Období vzniku: 1895 až 1896
Sloh: secese
Původní využití: rodinný dům manželů Ludwigových
Současné využití: rodinný dům v soukromém vlastnictví, kulturní památka

Autorem vnější výzdoby byl známý brněnský malíř Jano Köhler. „Větší z obou fresek zpodobňuje dvě dívky, které vzývají slunce. Představují kult mládí jako symbol očekávaného příchodu obrody. Druhá nástěnná malba zobrazuje svatováclavský motiv," uvádí historik Zatloukal.

Právě svatý Václav byl dlouho tajemstvím i pro obyvatele domu. „Léta ho překrýval plech s nečitelnou kresbou Jana Žižky. Nevíme, kdo přesně ho tam dal, ale pro komunisty byl Žižka určitě snesitelnější než svatý Václav. Až když jednou náhodou upadl, zjistili jsme, co pod ním je," říká Toufar. Plech nakonec paradoxně malbu zachránil. „Díky němu se skvěle zachovala a nebyla poškozená jako ostatní části," dodává majitel vily.

Celé výrazné průčelí zapsali památkáři na sklonku padesátých let do seznamu kulturních památek. Bydlet v památce přináší ale více omezení než pozitiv. „Je příjemné žít v tak pěkném domě, ale i sebemenší opravy musíme konzultovat s památkáři. Dům nemůžeme zateplit. To je největší problém, protože protopíme moc peněz," říká Toufar.

V roce 2006 se odhodlal k velké rekonstrukci a vybral si firmu, která opravovala například Tivoli na Konečného náměstí. „Na fasádu památkáři finančně přispěli, novou střechu jsme si zaplatili sami," dodává Toufar. Vilu dělníci opravovali v několika fázích. Zvlášť vyměnili okna, obnovili střechu a jako poslední přišla řada na fasádu. Celkově stála obroda zašlého půvabu vily ve Veslařské ulici přes milion korun.

Více než sto let starý dům byl v době vzniku velkou novinkou. „Ve střední Evropě se jedná o jeden z nejranějších, v Brně pak o zcela ojedinělý příklad opuštění historizující tvorby," upozorňuje Zatloukal. Architekt Ludwig vilu pro rodiče navrhl už ve svém prvním ročníku studií u slavného rakouského architekta Otty Wagnera.

Ludwig ve své prvotině vystoupil ze zavedené tradice a otevřel novou kapitolu architektury. „Převzal britskou koncepci rodinného bydlení. To nejpodstatnější, co vídeňští studenti z britské moderny převzali, však na vile ještě chybí," doplňuje historik.

Z původního vybavení vily se zachovalo velmi málo. „Kdysi ji přestavěli, bylo to nejspíš ještě za první republiky. Stavební prvky jako stropy nebo podlahy zůstaly, co přesně je původní, se ale obtížně odhaduje. V zadní části vznikla například nová dřevěná veranda, která určitě není autentická," podotýká Toufar.

BLANKA SEDLÁKOVÁ

Autor: Redakce

Místo události:
15.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies