VYBERTE SI REGION

Sýkorová: Sociálně nejslabším pomůžeme penězi z rozpočtu

Brno /ROZHOVOR/ – Komunistická kandidátka na post brněnské primátorky Helena Sýkorová chce zmírnit dopady ekonomické krize a vládních škrtů na obyvatele Brna.

9.10.2010 2
SDÍLEJ:

Helena Sýkorová.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Komunisté obhajují v současném brněnském zastupitelstvu pět křesel. Jejich ambice jsou ale před blížícími se komunálními volbami vyšší. V těch minulých získali 8,6 procenta hlasů, letos by se rádi přehoupli přes deset procent. Do voleb je povede současná brněnská zastupitelka a předsedkyně kontrolního výboru zastupitelstva města Brna Helena Sýkorová.

ONLINE rozhovor s Helenou Sýkorovou čtěte ZDE

Do komunální politiky vstoupila v roce 1994 jako zastupitelka v městské části Kohoutovice. „Komunisté mají co nabídnout i mladým lidem, stačí si přečíst náš program,“ říká.

Její další názory na nejzávažnější problémy Brna představuje dnešní rozhovor. Ten je druhý z desetidílné série rozhovorů s kandidáty na brněnského primátora vycházející vždy v pátek a sobotu.

Co podle vás současné vedení města dělá špatně?
Na tuto otázku musí odpovědět především voliči. Jen oni vědí, co jim současná koalice a jednotlivé strany, které ji tvoří, nabídly ve svých programech a co naplnily. Nemíním vedení široce kritizovat, ale faktem je, že například nepokročilo v řešení dopravní situace v Brně včetně parkování ve městě ani nezajistilo dostatečný počet míst pro děti ve školkách.

Na co se tedy chcete ve vedení města zaměřit?
Na řešení výše uvedených problémů. Dále se chceme soustředit na stavbu startovacích a sociálních bytů, domů s pečovatelskou službou, domovů pro důchodce, školek a jeslí. A také chceme více řešit problémy městských částí. V současné ekonomické situaci si myslím, že umělecké zvelebování města není úplně v přední linii našeho zájmu.

Co byste naopak na práci současného vedení města ocenila?
Cením si toho, že současná koalice byla otevřená názorům opozice. Samozřejmě to neznamená, že je vždycky uznala. Ale vyslechla si je. Naše návrhy brala na vědomí ve výborech zastupitelstva, dozorčích radách i poradních orgánech rady města.

Můžete říct už teď, kdo je pro vás pro koaliční vyjednávání absolutně nepřípustný?
Program stran pro komunální volby je o místních problémech. Když se podíváte na hlasování zastupitelstva, hlasujeme často stejně jako koalice nebo občanská demokratická strana. Záleží na tom, jestli se jedná o věcný problém, který se shoduje s naším programem.

Souhlasili byste tedy třeba s koalicí s občanskými demokraty?
To by bylo opravdu zajímavé. Ale my zastáváme názor, že výsledek voleb je průřezem představ voličů, jak mají zastupitelé řídit město. Jsme tedy pro poměrné zastoupení v brněnských orgánech podle výsledku voleb, ne pro koaliční vyjednávání. Ve vztahu k ostatním stranám je rozhodující, jak moc se bude shodovat náš a jejich volební program. Podstatná je i dosavadní zkušenost z řešení zásadních problémů města.

Jak vnímáte rozhádanost a nejednotnost současné koalice?
V radě města i v koalici je několik stran. Každá z nich měla svůj vlastní volební program, kvůli kterému je voliči zvolili. Když se ho snaží prosazovat, je jasné, že občas může dojít k těmto rozepřím.

Tyto rozepře ale můžou znamenat potíže s dokončením některých důležitých projektů, jako je třeba modernizace železničního uzlu.
Modernizaci železničního uzlu podporujeme, ale v otázce přesunu nádraží se naši členové a zastupitelé také neshodli. Někteří podporují zachování nádraží v centru, máme i zastánce odsunuté varianty. Každopádně pokud se bude nádraží odsouvat na jih, požadujeme vyřešení všech problémů souvisejících s odsunutou polohou. Tedy především zajištění dokonalého a pohodlného spojení s centrem města a dopravy občanů z celého kraje do Brna za zaměstnáním.

Z jakého bodu při možném povolebním koaličním vyjednávání nehodláte slevit?
Takových bodů je určitě víc. Nelze vybrat jen jeden. Je to například dokončení územního plánu. Obyvatelé města, instituce, podnikatelé i investoři musí mít přesnou představu o tom, jaké možnosti územní plán poskytuje. Časté změny jsou nepřehledné. Dále jsou to opatření v sociální oblasti, která máme v našem volebním programu. A také rozpočet města a z toho se odvíjející ceny jízdného v městské dopravě, vody a podobně.

Jaké konkrétní věci se budete snažit do územního plánu doplnit?
Jde nám především o lokality pro stavbu domů pro důchodce, startovacích a sociálních bytů, o možnosti rozvoje městské hromadné dopravy. Chceme nastavit podmínky pro výstavbu protipovodňové ochrany. Mezi důležitá témata řadíme i otázku ploch pro zahrádkářské osady či volnočasové aktivity.

Proč zrovna zahrádkářské osady?
Územní plán počítá s tím, že některé zahrádkářské kolonie ustoupí jiným záměrům. My požadujeme, aby zahrádkáři dostali odpovídající náhradní plochy. Zahrádkaření je podle mě velmi společensky prospěšná činnost a lidé by měli mít možnost ji rozvíjet. Řada politiků se této zálibě spíše vysmívá. Já si myslím, že má u nás dlouhou tradici,
a navíc je prospěšná životnímu prostředí.

S územním plánováním souvisí i trasa plánované rychlostní silnice R43. Co si myslíte o její variantě vedoucí přes Bystrc?
Vést dálnici téměř dvacetitisícovým sídlištěm není správné. Navíc tato trasa může znehodnotit oblast kolem Brněnské přehrady jako rekreační zóny. Podle mě si Brno alespoň jeden plnohodnotný obchvat zaslouží. R43 by měla vést Boskovickou brázdou.

Jedním z vašich hlavních bodů programu je zdravotnictví. Co pro něj chcete udělat?
Nechceme, aby zdravotnická zařízení, která řídí město a jsou zároveň jeho majetkem, tuto výhodu ztratila. Například privatizací nebo pronájmem. Mám na mysli polikliniku Zahradníkova, Bílý dům, úrazovou nemocnici nebo Nemocnici Milosrdných bratří.

Proč?
Chceme, aby všichni lidé v Brně měli k dispozici kvalitní zdravotní služby. Budeme navrhovat i rozpočtová opatření, aby tyto nemocnice měly dostatek prostředků na rekonstrukce svých budov a dovybavení.

Chcete zmírnit i dopady hospodářské krize a vládních škrtů na občany. Jak konkrétně?
Legislativu samozřejmě nejsme schopní přímo ovlivnit. Zmírnit dopady vládních škrtů na sociálně nejslabší skupiny můžeme třeba poskytováním podpory ze zdrojů městského rozpočtu. Budeme také usilovat o to, aby se lidé bydlící v obecních bytech po skončení regulace nájemného nedostali do neúnosné ekonomické situace jeho přílišným zvyšováním.

Městským částem ale zisk z nájemného v době hospodářské krize pomůže zalepit díry v rozpočtu.
Současný bytový fond zastarává a je potřeba jej stále vylepšovat. Peníze z nájmů mají putovat výhradně zpět do obecního bytového fondu. Až v době, kdy nebude co opravovat, tak tyto peníze využijeme k rozvoji. Například na stavbu startovacích bytů pro mladé. Nebo z tohoto zisku můžeme poskytovat půjčky na individuální bytovou výstavbu.

Jak se stavíte k záměru soukromého investora postavit pod Zelným trhem podzemní garáže?
Podle mého názoru stavba znehodnotí památkovou zónu. Za nešťastný považuji i záměr přestavět bývalou Cyrilometodějskou záložnu na hotel. Mám k této budově blízký vztah, protože jsem v ní studovala v době, kdy tam byla právnická fakulta. Umím si představit její využití například pro nějakou vzdělávací instituci nebo muzeum.

Podporujete celoměstské referendum v této otázce?
Referendum je legitimní vyjádření názoru občanů. Když se o něm bude hlasovat, podpořím jej. Náklady na jeho vypsání a realizaci se odhadují asi na čtyři miliony. Ty by se daly ušetřit, kdyby se zastupitelstvo zavázalo svým usnesením, že nepřipustí na svých pozemcích tuto stavbu.

A jak se stavíte k nedělnímu referendu o odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic od Brna?
Chtěla bych, aby Brno zůstalo celistvé. Na druhou stranu, referendum je součástí demokratického systému. A jestliže mají tamější lidé pocit, že město nedostatečně řeší jejich problémy, mají právo se svobodně rozhodnout.

Další spornou stavbou v Brně je rezidence Erasmus. Podpořila byste směnu pozemků, na kterých má dům vyrůst, mezi městem a VUT?
Územní a stavební řízení zatím není u konce. Podle územního rozhodnutí tam měly být studentské koleje a ubytování pro pedagogy. Podle tvrzení obyvatel z Klatovské a dalších okolních ulic nabízí investor od března na internetu byty volně k prodeji. Prezentuje Erasmus jako bytový dům, což zřejmě není v souladu s územním rozhodnutím. Je potřeba počkat, jak rozhodne státní správa, konkrétně krajský úřad. Do té doby by o tom nemělo zastupitelstvo vůbec jednat.

Podle čeho se rozhodují voliči v komunálních volbách? Myslíte si, že více podle stranické příslušnosti, nebo osobnosti lídra?
Komunální volby jsou o místních problémech a jejich řešení. Voliči by se proto měli rozhodovat podle toho, jaké řešení konkrétní strana navrhuje.

Také osoba jedničky na kandidátce může hrát při rozhodování svou roli.
Nahrává tomu i fakt, že člověk může volit napříč kandidátkami. Pokud ale nevyplní lístek podle zákona, může být jeho hlas neplatný.

Autor: Michal Filípek

9.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies