VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dům s obchodem doplatil na průmysl

BRNO - Cejl dnes rozhodně nepatří k nejoblíbenějším místům v Brně. To dokládá také jeho nelichotivý lidový název z dnešních dnů – Bronx.

23.4.2007
SDÍLEJ:

Nový dům obývají už desítky let lidé i švábi.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Počátky jeho nynějšího nepříliš dobrého jména je ale nutné hledat v minulosti, kdy se stal především dělnickou kolonií. Svědkem jeho proměny byl také dům, který stál na rozích ulic Koliště, Cejl a Ponávka.

„Cejl je starobylá ulice, v roce 1228 ji markrabě Přemysl daroval kostelu svatého Petra i se třemi lány polí a mlýnem při cestě do Zábrdovic. Později se stal Cejl, spolu s ulicí Křenovou centrem průmyslového života v Brně,“ vysvětlila historička Milena Flodrová. Historik Bohumil Samek dodává, že Cejl zažil mohutnou proměnu především v druhé polovině osmnáctého století. „Tehdy se z malé zemědělské osady stal díky zakládání manufaktur a továren jednou velkou průmyslovou zónou,“ uvedl Samek.

Až do průmyslové revoluce zde stávaly především klasické měšťanské domy s barokními prvky, podobné domu na staré fotografii. Původní gotická zástavba totiž vzala za své při švédském vpádu v roce 1645. „V březnu toho roku nechal velitel obrany města Raduit de Souches strhnout asi šest set metrů zástavby okolo hradeb. Důvod byl prostý. Nechtěl, aby se měli útočníci kde krýt,“ řekla historička z Muzea města Brna Dana Olivová. Domy pak byly obnoveny na původní stavební čáře.

Dochovaná fotografie zobrazuje dům v době, kdy v něm sídlil obchod. Nápis na vývěsním štítě hlásal „Rosa Weis – Krämerin“, což lze přeložit jako Róza Weisová, obchodnice. Její obchod byl ještě v roce 1890 v Adresáři města Brna registrován pro prodej drobného zboží. „V roce 1767 zde vznikla státní továrna na zpracování tabáku a o devatenáct let později Heinrich Hopf postavil továrnu na sukno. Během devatenáctého století jich vzniklo ještě několik. Mělo to za následek růst počtu obyvatel a tedy i poptávky po ubytování pro dělníky. Pavlačové domy rostly jako houby po dešti,“ řekla Flodrová.

Překotným změnám neodolal ani obchod Rosy Weisové. Její dům byl zřejmě sanován na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Na jeho místě vyrostl nájemní dům, jakých vznikly po mohutné vlně přestaveb v Brně desítky. Na život v něm vzpomíná Jana Kolavíková z fotografického archivu Muzea města Brna. „V tom domě jsem bydlela od roku 1953. Předsíň tam byla tak veliká, že jsme v ní se sestrou mohly hrávat badminton,“ směje se Kolavíková. Méně veselými stránkami života byla absence teplé vody nebo švábi, kteří se množili ve sklepech sousední hospody. Nájemníci byli v roce 1976 přestěhováni a dům byl rekonstruován.

Jen švábi zůstali. „Ještě pořád jsou ve sklepech. Každou chvilku je sem jezdí stříkat,“ podotkl současný nájemník Tomáš Glazer.

23.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies