VYBERTE SI REGION

Tam, kde cvičili vojáci, se teď pasou ovce

Jižní Morava - Armáda předala bezúplatně obcím, městům a státním organizacím v kraji asi pět desítek bývalých vojenských objektů.

7.5.2008
SDÍLEJ:

Od roku 2003 armáda převádí bezúplatně nepotřebný majetek na obce a města jako například bunkry.Foto: ARCHIV

Bunkry, kasárny, cvičiště i raketové základny předala armáda jen tak, za korunu, městům, obcím nebo státním organizacím v kraji. Od roku 2003 jich vojáci rozdali víc než padesát. Z vojenských objektů jsou stáje, hřiště, domovy důchodců, byty i ubytovny. Některé jsou pořád nevyužité.

Armáda může bezúplatně převádět své nevyužité budovy od roku 2003. Dnes už je nepotřebuje. „Současná armáda se totiž nedá srovnat s tou z konce osmdesátých let. Jiné potřeby má stotisícová armáda s těžkou technikou, jiné pětatřicet tisíc profesionálů,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Starat se o takový majetek stojí spoustu peněz. Proto se ho podle něj ministerstvo zbavuje.

Policie i obce

Nejprve musí vojenské objekty nabídnout jiným státním organizacím. „Nejčastěji toho využívá policie, hasiči nebo ministerstvo spravedlnosti. To pro soudy,“ vysvětluje Pejšek. Pokud o majetek nemají zájem, stane se nepotřebným pro stát. Armáda ho pak může převést na obec, město, kraj nebo občanské sdružení.

Policie, hasiči i úřady většinou nově nabytý majetek využívají. Jako například Lesy České republiky. Podnik získal bývalé muniční sklady v Budkovicích na Brněnsku a Milovicích na Břeclavsku. „Skladujeme tam stroje, krmiva a potřeby pro provoz,“ řekl tiskový mluvčí Lesů České republiky Radek Drahný. A například bývalý muniční sklad v brněnských Medlánkách teď patří policejnímu prezidiu. Je tady středisko pro policejní psy a koně se stájemi i rozsáhlými výběhy.

Sporné je využití výcvikového a školicího střediska v Kunštátě na Blanensku. „Patří Vojenským lesům z Plumlova, mají správce, ale využívané to není,“ uvedl starosta Kunštátu Pavel Göpfert.

Zatím bez využití je také šestašedesát bunkrů, které jsou teď ve správě Národního parku Podyjí na Znojemsku. „K převodu došlo až letos. Uvažujeme o tom, že bunkry, které jsou v těsné blízkosti cest, zpřístupníme návštěvníkům. Zbytek je v lesním prostoru, kam lidé nesmí. Ty ponecháme tak, jak jsou. Nepoužívané,“ upřesnil tiskový mluvčí Jan Kos.

Ovce na cvičišti

Zbylé areály dostaly většinou obce a města v kraji. Podle zákona z roku 2000 je nesměly obce po dobu deseti let komerčně využívat. Mohly si ale požádat o výjimku. „Od roku 2004 však už platí nový zákon, který obce nijak neomezuje,“ upřesnil mluvčí armády Jan Pejšek.

Obce s bývalým vojenským majetkem hospodaří různě. Například z cvičiště v Malhostovicích na Brněnsku je přírodní areál, kde se pasou ovce a kozy. Bunkry v Mikulově využívá Klub vojenské historie. Jiné, které spravuje obec Oslnovice na Znojemsku, leží ladem. Kasárna v brněnských Řečkovicích slouží Technickému muzeu. „Svezli jsme sem majetek muzea ze všech depozitářů na Moravě, o které jsme přišli v restituci. Sbírku hromadné dopravy, vojenskou výstroj, textilní techniku,“ řekl Ivo Štěpánek, náměstek ředitele brněnského Technického muzea.

Kasárna v Bohdalicích a muniční sklad v Manerově na Vyškovsku dostala obec Bohdalice-Pavlovice. Neoficiálně se dohodla se soukromým investorem, že tam bude ubytovna pro brigádníky, kteří pracují v místním podniku. „Zatím jsme neuzavřeli smlouvu. Investoři tak ještě nemohou stavět,“ řekl starosta Bohdalic-Pavlovic Jan Hrežo.

To potvrdil i jeden z investorů ubytovny, Lubomír Kaňa. „Máme zpracovaný projekt. Čekáme na vyřízení různých stavebních záležitostí. Zatím nedokážu odhadnout žádný termín,“ uvedl.

Na bývalém vojenském je zoo
Malhostovice/ Na kopci Zlobice v obci Malhostovice na Brněnsku pobíhali vojáci. Teď se tady pasou ovce a kozy. Turisté odpočívají na kolibě, ubytovat se mohou v dřevěných srubech. Na letní byt sem jezdí i antilopy z brněnské zoo.
Na Zlobici jezdí hlavně lidé z nedaleké Kuřimi. „Je dobře, že se vojenský areál tak změnil. Když vyjedeme na kole, rádi se sem stavíme na pivo. Minulý týden jsme tady byli na pálení čarodějnic, venku byl oheň, opékaly se špekáčky. Na podzim tady byla ovčí akce. Dozvěděli jsme se zajímavé věci o chovu ovcí a zpracování vlny,“ říká Petra Kočí z Kuřimi.
Záložní cvičiště na Zlobici v roce 2003 převedla armáda do majetku obce Malhostovice. „Na jaře 2004 jsme areál pronajali firmě Oveko ze svazu chovatelů ovcí a koz. Z vojenského cvičiště je teď přírodní areál,“ potvrdil starosta Malhostovic Petr Grünwald.
„Vojáci krajinu rozryli a rozkopali. Areál zarostl a zchátral. Snažíme se uvést to tady do původního stavu,“ říká Vít Mareš z představenstva firmy Oveko.
Na Zlobici se každý měsíc pořádají různé akce. „O víkendu jsme zahájili pastevní sezonu výstavou sýrů a plemenných beranů. Ke kozám, ovcím a dvěma koním přibyla minulý týden oslice. A v neděli se nám narodila vietnamská selátka,“ říká Mareš. Loni v létě jsme tady měli dokonce antilopu z brněnské zoo.
Spolupráce s brněnskou zologickou zahradou měla pokračovat. Na Zlobici mělo být safari. „Projekt byl připravený. Ale majitel, obec Malhostovice, na to neměl dost peněz,“ dodává chovatel Mareš.
Samota u lesa jen pro vandaly
Moravské Knínice/ Areál střelnice v lesích u Moravských Knínic na Brněnsku dostala obec od armády před pěti lety. Občas se tady závodí v orientačním běhu nebo místní Sokol pořádá sportovní den pro děti. Na opuštěném prostranství před bývalými vojenskými budovami si někdy modeláři pouštějí letadla. Jinak je tady pusto a ticho. Areál proto v noci navštěvují i vandalové.
„Je to za dědinou, pár budov, před nimi vybetonované prostranství, kolem louka a les. Holý plac, kde se skladuje železný šrot. Jinak tam není nic,“ popisuje Jan Vlasák z Moravských Knínic. Podle něj místo nikoho zvlášť nezajímá. Není to ale pravda.
„Potřebovalo by to opravit. Je to pěkné místo, ale zloději to postupně rozkrádají a ničí. Teď tam zase byli, starosta s tím měl opět problémy,“ říká místní Zdeněk Odehnal.
Starosta Moravských Knínic František Kšica to potvrdil. Vandalové chodí na střelnici opakovaně. Obec proto dala na dveře mříže a dveře od kotelny zamkla na velký zámek. „Jak je něco nezamčené, tak si cestu vždycky najdou. Našli jsme jen rozbitá okna a otisk pohorky na dveřích,“ podotkl Kšica. Proč už tedy dávno obec nenašla pro skoro dvacet hektarů nové uplatnění?
Podle starosty je překážkou podmínka ve smlouvě o převodu pozemku. Deset let ho totiž nesmí komerčně využívat. „Moravské Knínice si požádaly v lednu 2008 o výjimku ze smlouvy. Je to v řešení,“ uvedl Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany. Starosta si však myslí něco jiného. „O výjimku jsme žádali před rokem, a pořád nic,“ řekl.
Nabídek na pronájem pozemku měla podle starosty obec dost. Žádná se jim ale nelíbila. Teď se snad na samotě za vesnicí začne konečně něco dít. Nápad dětského zábavního parku, který tam chce postavit firma Wild Park, se zastupitelstvu líbí.
„Záměr jsme schválili. Mělo by tam být lanové centrum, zoo s domácími zvířaty, restaurace. Je to ale v přípravné fázi. Firma teď dělá na pozemku různé průzkumy,“ dodal Kšica.

Autor: Barbora Fialová

7.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies