VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Technologický areál Švédské šance ve Slatině: v roce 2015

Brno-Slatina /VIZUALIZACE/ - Montážní haly na Černovické terase doplní šest budov se zázemím pro zdejší firmy. V průmyslové zóně Černovické terasy zřejmě v nejbližších letech vyroste nový velký komplex budov.

13.3.2009 1
SDÍLEJ:

VELKORYSÝ PROJEKT. Soubor šesti vzájemně propojených budov doplní dvě společná podzemní patra s parkovišti.Foto: Vizualizace: Areal Slatina

Slatina však nezíská další z montážních hal, ale velkorysé technologické centrum. Ponese historický název Švédské šance, který pochází už z dob obléhání Brna. Areál chce postavit společnost Areal Slatina do konce roku 2015, začít chce příští rok.

Odvážný záměr

Ve velkolepě pojatém areálu najdou své místo také kanceláře a zázemí pro zaměstnance. „Prostory přinesou možnost stravování, parkování a také nejrůznější možnosti vyžití,“ popsal záměr investiční ředitel společnosti Petr Hledík. Švédské šance jsou podle něj přirozený a potřebný doplněk současné Černovické terasy. „Místo jsme vybrali na jediném pozemku průmyslové zóny, který město Brno nezařadilo do svého dotačního programu. V územním plánu města je určený pro jiné využití,“ doplnil Hledík.

Celá stavba vytvoří soubor šesti vzájemně propojených budov ve tvaru písmene H. Čtyři z nich budou mít čtyři nadzemní podlaží, zbylá dvojice vyroste do výše šesti pater. Další dvě podzemní patra s parkovišti budou pro všechny domy společná. Výstavba areálu je naplánovaná do dvou etap. První začne příští rok a o dvě léta později skončí, druhá pak vyvrcholí v roce 2015. Alespoň podle záměru investora.

Ekonom Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus považuje budování tak velké stavby v době krize za odvážné. „Na druhé straně však můžeme předpokládat, že si společnost všechno dobře rozmyslela. Krize navíc může za dva roky pominout a v období opětovného růstu bude štěstí přát připraveným,“ soudí analytik. A investiční ředitel firmy Areal Slatina mu dává za pravdu. „Každá krize jednou skončí,“ tvrdí sebevědomě.

Na slatinské radnici záměr firmy vítají, i když k němu mají připomínky. „Jsme určitě rádi, že v místě bývalé skládky má něco takového vyrůst. Moc hezky to tam doposud nevypadalo. Na Černovické terase jsou navíc jen výrobní haly bez potřebného zázemí,“ řekl starosta Slatiny Jiří Navrátil. Zároveň však vyslovil některé své pochyby. „Ten projekt se mi zdá možná až moc velkorysý. Hlavně vzhledem k dopravě ve Slatině,“ upozornil Navrátil. Silnice v městské části jsou podle něj už teď přetížené. „Nedovedu si představit, jak by to vypadalo, kdyby se na vozovky každodenně nahrnulo těch dva tisíce čtyři sta aut, s nimiž plán počítá,“ obává se starosta zhoršení již dnes špatné průjezdnosti Slatinou.

Obavy z dopravy

Aby doprava do technologického centra měla promyšlené a schůdné řešení, požadují slatinští radní po firmě Areal Slatina vypracování podrobné studie. „Chceme, aby jasně určila a vymezila trasy, kterými budou auta moci jezdit,“ uvedl starosta.

Vedle obav z přehlcení dopravy přes Slatinu mají zdejší radní ještě další připomínku. „Týká se takzvaného indexu podlažních ploch. Ten udává, jak velká část zvoleného pozemku může být zastavěna. Firma počítá s jeho úrovní na čísle jedna, podle územního plánu však má v daném místě hodnotu pouhé tři desetiny. A změna územního plánu trvá skoro dva roky,“ poukázal starosta Navrátil.

Výtkám se však představitelé společnosti brání. Potvrdili žádost o změnu podlažního indexu v územním plánu a vyloučili výraznější vliv centra Švédské šance na dopravu ve středu Slatiny. „Obavy městské části jsou naprosto zbytečné. Z dopravní studie vyplývá, že podstatná část aut skončí na dálnici D1 a v ulici Průmyslová. Jen málo jich bude jezdit ulicí Řípskou,“ vypověděl Luděk Beneš z představenstva firmy. Navíc je podle něj pravděpodobné, že zaměstnanci firem v areálu upřednostní hromadnou dopravu. „Z tohoto důvodu projekt počítá s vybudováním nové autobusové zastávky s točnou,“ uzavřel Beneš.

Už nyní se začínají objevovat první zájemci o místo ve Švédských šancích. „První jednání jsme vedli kolem desátého března na veletrhu v Cannes,“ prozradil ředitel Hledík.

Autor: Petr Jeřábek

13.3.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Byt. Ilustrační foto.

Prodeje nových bytů v Brně se propadly skoro o půlku

Ilustrační foto.

Nehody v kraji? Nejvíc za devět let

AKTUALIZOVÁNO

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Hráz Brněnské přehrady, kterou nacisté za druhé světové války chtěli odpálit, zadržuje až jednadvacet milionů kubických metrů vody. Do nitra stavby dokončené v roce 1940 a přilehlé zmodernizované vodní elektrárny vyrazili redaktoři Brněnského deníku Rovnost v dalším díle seriálu Za zavřenými dveřmi.

Zbrojovka zvládla generálku, střelecky jí vyšel úvod duelu s Kayserisporem

Bruck an der Grossglocknerstra, Brno – Tureckého soupeře nachytali brněnští fotbalisté hned v úvodu utkání. Kayserisporu zasadila Zbrojovka dva údery za devět minut a na soustředění v rakouském Kaprunu si po vítězství 2:1 připsala úspěšnou prvoligovou generálku.

AKTUALIZOVÁNO

Dálnice D1 na Vyškov je průjezdná. Hromadnou nehodu už odklidili

Podolí – Úsek dálnice, který v pátek odpoledne zablokovala hromadná nehoda čtyř osobních aut se dvěma nákladními auty a jednou dodávkou, je opět průjezdný. Nehoda se stala kolem třetí hodiny odpoledne na 205. kilometru dálnice D1 u Podolí na Brněnsku ve směru na Vyškov.

Brno chystá výstavu k výročí 100 let od vzniku první republiky

Brno – Století od vzniku samostatného československého státu a devadesát let od první výstavy na brněnském výstavišti. Dvě velká výročí, která se příští rok v květnu dočkají oslav. Představitelé Brna v pátek  schválili první přibližný návrh, jak by expozice mohla vypadat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení