„Kdo že volá? Jó, milej pane, já vám vůbec nerozumím. Ani tady teď nikdo takovej není,“ tak odpovídá policista na oddělení v pražském Břevnově na anglicky položenou otázku a pokládá telefon.

Čtyři roky po vstupu do EU není většina českých policistů schopna se domluvit cizí řečí. Ukázal to test Deníku. To, co vzahraničí zpravidla patří k základnímu vybavení strážců zákona, v ČR neplatí. A to ani ve velkých městech či významných turistických destinacích, jako je například Praha nebo Brno. Figuranti Deníku v rolích cizinců, kteří potřebují pomoc, zatelefonovali na několik policejních služeben v celé republice a oslovili policisty na ulici. Ukázalo se, že muži zákona ve valné většině případů vůbec nevědí, jak se zachovat. Na ulici si pomohli rukama, při telefonickém kontaktu nejčastěji prostě zavěsili. Důvod? Policie od uchazečů o práci znalost cizího jazyka nepožaduje.


Strach, vztek a bezmoc. I to jsou pocity cizinců, kteří se v České republice obracejí na policii, když se dostanou do potíží. Pokud totiž volají na tísňovou policejní linku, často jim nikdo nepomůže. Policisté ve valné míře neumějí žádný cizí jazyk. „Byla jsem v Česku na stáži a bydlela jsem na jednom z pražských sídlišť. V noci se do mého bytu začal dobývat zloděj z balkonu. Hned jsem volala policii, ale marně. Uprostřed noci mi nebyl nikdo schopen pomoci. Na lince 158 ani u městských strážníků mi totiž nikdo nerozuměl,“ vylíčila Deníku svůj zážitek z české metropole Lucianne Gunterová ze Švýcarska. Zloděj nakonec sám utekl.

Policie připouští, že se skutečně může stát, že policisté kvůli jazykové bariéře lidem v ohrožení nepomohou. Snaží se však znalosti cizích řečí svých příslušníků zlepšit.

Zatím musí stačit linka 112 a Můstek

Určitou pomocí návštěvníkům ze zahraničí v nesnázích by měla být celoevropská tísňová linka 112, která začala v Česku fungovat v roce 2003.

Znalost cizích jazyků by měla být u dispečerů na této lince samozřejmostí. „Na lince 112 je vždycky někdo, kdo hovoří anglicky, popřípadě i německy,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Další variantou je podle něj policejní oddělení Můstek, kde je k dispozici tlumočník. Sem by proto v případě potřeby měli policisté přepojovat tísňová volání cizinců. Podle svědectví cizinců i zjištění Deníku se tak ale neděje.

Policisté v Praze, Ústí nad Labem a Brně, kterým redaktoři Deníku telefonovali, se buď bezvýsledně snažili o komunikaci, nebo po zjištění, že volá cizinec, telefon prostě zavěsili. Žádné pokusy o přepojení na oddělení s tlumočníkem ani například pro podobné případy anglicky naučená fráze, aby cizinec kontaktoval zvláštní linku.

Policie: Snažíme se situaci zlepšit

„Je pravda, že každý policista nehovoří anglicky nebo německy. Jsou jistá osobní zařazení, kde znalost cizích jazyků požadujeme, ale pro většinu policejních míst tento požadavek nemáme,“ vysvětlila pro Deník Eva Miklíková, mluvčí pražské policie.

Špatné zkušenosti mají i další cizinci. „Ani strážníci na Václavském náměstí neumějí ani anglicky. To je podle mě velká ostuda,“ řekla Deníku doktorandka Juliane Metzgerová, studentka z Rakouska. Policie o nedostatcích ví a situaci se podle svých slov snaží zlepšovat. „Jde to pomalu, ale na změně pracujeme. Především u mladých lidí, které do našich řad přijímáme, už cizí jazyk požadujeme. Také ho vyučujeme na policejní akademii,“ vysvětlila Miklíková.

„Tady policie. Na mě musíte jen česky!“ Brno, oddělení Západ – Starý Lískovec, U Hřiště 2

Deník: „Good afternoon. Is there anybody, who can speak English?“ (Dobré odpoledne, je tam někdo, kdo hovoří anglicky?)
Mužský hlas: „Ježišmarjá, nein!“
Deník: „Sorry? I don´t understand! Please, I need somebody who understands english!“ (Promiňte? Nerozumím. Prosím, potřebuji někoho, kdo rozumí anglicky.)
Hlas:„Já vám nerozumím.“
Deník: „I don´t understand!“ (Nerozumím.)
Hlas: „Volejte 156 nebo 158!“
Deník: „Sorry?“ (Promiňte?)
Hlas: „Já vám prostě nerozumím! V-o-l-e-j­t­e 1-5-6 nebo 1-5-8!“
Deník: „Please, could you contact anyone else, who understands english? I need help!“ (Můžete prosím kontaktovat někoho, kdo rozumí anglicky? Potřebuji pomoc!)
Hlas (teď už hovoří důrazně, pomalu a v infinitivu): „Ó, Nein! V-O-L-A-T 1-5-6 N-E-B-O 1-5-8! Nevím, jak vám můžu pomoct, když nerozumím!“

Brno, oddělení Královo Pole a Řečkovice, Medlánecká 845/29
Deník: „Good afternoon. Is there anybody who speaks English?“
Ženský hlas: „No, spíš ne. Co you potřebujete?“
Deník: „Sorry, I don´t understand. Do you understand me?“
Hlas : „I small.“ (Já malá.)
Hlas ke kolegyni: „On je cizinec!“
„Zeptej se ho, jestli má botičku na autě!“
„Jak se řekne botička???“
„Nevím… shot?“ (Nikoli botička ale střela)
„Ano? Vy máte shot a car?“ (Hodně volně přeložitelné jako střelené auto) …

Praha, Místní oddělení, Břevnov
Deník: „Good afternoon. Is there anybody, who can speak English?“
Mužský hlas překvapeně: „Kdo že volá? Jó, milej pane, já vám vůbec nerozumim. Ani tady teď nikdo takovej neni.“
Deník: „Sorry? I don´t understand! Do you speak English?“
Hlas: „Dyk přece řikám, že vám nerozumim.“
Pokládá telefon.

Praha, Místní oddělení, Dejvice
Deník: „Good afternoon. Is there anybody, who can speak English?“
Mužský hlas: „Tady policie. Na mě musíte jen česky…“ (povzdechne si).
Deník: „Sorry? I don´t understand! Do you speak English?“
„Se mnou se fakt nedomluvíte. Nashle.“
Pokládá telefon.

Praha, oddělení, Podolí
Deník: „Good afternoon. Is there anybody, who can speak English?“
Mužský hlas: „To voláte asi špatně. Dovolala jste se na policii.“
Deník: I need to speak with somebody from the police. (Potřebovala bych hovořit s někým od policie.)
Hlas: „No, ale tady nikdo nemluví anglicky.“
Deník: My suitcase was stolen and I don´t know to whom I can address my demand. (Ukradli mi kufr a nevím, na koho se obrátit.)
Hlas: „No. I don´t speak English.“ (Ne, nemluvím anglicky)
Deník: And is there anybody who speaks English? (A někdo u vás mluví anglicky?)
Hlas: „No! Nashle!“ Pokládá telefon.

Ústí n. L., Krásné Březno
Deník: „Hello.“
Mužský hlas: „Hello.“
Deník: „Police?“
Hlas: „Ano, police.“
Deník: „Excuse me. Anybody has stolen my suitcase.“ (Promiňte, někdo mi ukradl kufr.)
Hlas: „Nerozumím.“
Deník: „I say, anybody has stolen my suitcase.“ (Říkám, že mi někdo ukradl kufr.)
Hlas: „Nerozumím.“
Pokládá telefon.

Zpravodajové Deníku