Test zabezpečení jihomoravských škol? Jen račte dál

Psychicky nemocná žena loni v říjnu pronikla do jedné ze škol ve Žďáře nad Sázavou s nožem. Zabila zde šestnáctiletého studenta, který bránil spolužačku. Téměř po roce redaktoři Deníku Rovnost podrobili celkem osmadvacet středních a základních škol v Jihomoravském kraji testu jejich zabezpečení. Dostali se do devíti z nich. Nejhůře na tom bylo Brno. Tam se redaktoři vmísili mezi studenty celkem sedmkrát, škol v Brně testovali dvanáct.

Základní škola na náměstí Míru v Brně testem neprošla. U vchodu nebyla vrátnice a redaktorku dovnitř pustilo dítě. „Nevím, jak danou situaci řešit. Chybí nám prostory i finance na zřízení vrátnice," podotkla ředitelka Kateřina Julínková.
Do základní školy v Rousínově se redaktorka dostala dovnitř budovy bez problémů. „Původně jsme žádali o dotaci na ministerstvu, ale neuspěli jsme. Nyní je to v naší režii, připravujeme přístup na čipový systém," byl zklamaný ředitel rousínovské školy Jiří Kyjovský.

Právě peníze jsou podle ředitelů nejčastějším důvodem nedostatečného zabezpečení škol. Do dubna 2015 měli možnost zažádat o dotaci. „Ze tří tisíc zájemců bylo nakonec vybráno pětašedesát škol, mezi které bylo rozděleno šest milionů korun," řekla mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Podle ní se ministryně Kateřina Valachová plánuje tomuto tématu věnovat i v rámci výjezdů po regionech a v diskuzích se zřizovateli a vedením škol.

Školám, které nedostali finance od ministerstva školství, by mohl pomoci kraj. Ten rozeslal na začátku září dopis ředitelům škol zřizovaných Jihomoravským krajem. „Cílem dopisu je prověřit stav zabezpečení škol a již přijatá opatření k ochraně bezpečnosti žáků. Z původního dotazníkového výzkumu provedeného před rokem totiž vyplynula řada opatření, která chtěli ředitelé škol uskutečnit, popřípadě s ohledem na finanční náročnost požadovat příspěvek z rozpočtu kraje," řekl hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Problémem nejsou pouze finance, ale i chyby zaměstnanců škol. V základní škole Vejrostova v Brně redaktorku vrátná pustila stejně v dalších případech do školy samotnou. Jen jí nahlásila své jméno a řekla, že jde do školy naléhavě vyzvednout svého bratra. „Situaci budu řešit se zaměstnanci školy," oznámil ředitel školy Zdeněk Černošek.

Neprofesionální chování vrátních se nelíbí ani rodičům. „Vím, že se rodiče musí hlásit na vrátnici, ale cizí lidé by se do školy jen tak lehce dostat neměli. Určitě je vrátná musí doprovázet tam, kam mají namířeno," vyjádřila názor matka žáka z Vejrostovy Dana Choděrová.

Vrátní ve Střední škole potravinářské, obchodu a služeb Brno se nenachytali. U vchodu jsou závory, kde se člověk musí prokázat studentským průkazem.

Stejně dopadli redaktoři i v Základní škole Očovské v Hodoníně, kde se nedostali přes zvonek. Žáci se do školy dostávají pomocí čipů. „Nikdo nemůže zaručit, když nebude stát policista u vchodu, že se do budovy nikdo nedostane. Při vycházení a vcházení dětí prvňáček neřekne dospělému, že do budovy nesmí. Kdyby si někdo počkal třeba i půl hodiny, tak se do budovy dostane. Stát nebo obec by musely financovat někoho, kdo by u vchodu stál a každého by zkontroloval," vysvětlil ředitel Martin Čechovský.

To potvrzuje i náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. „Ze školy nejde udělat vězení. Ale nemělo by se stát, že se do školy dostane každý, kdo zazvoní," doplnil Andrys.

Česká školní inspekce kontroluje situaci průběžně. „Momentálně zákon neupravuje zabezpečení škol. Po žďárské tragédii však ministerstvo školství na některá doporučení z naší strany vydalo řadu doporučení, jak se mají školy zabezpečit," vysvětlil Andrys.

Podobným situacím se snaží předcházet Jihomoravský kraj. Ve spolupráci s policií pořadají po celý rok školení se zaměstnanci škol. „Přednášky jsou na téma nebezpečný útočník ve škole," dodal hejtman Hašek.

VERONIKA PAPOUŠKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI