Krátce po objevení ložisek uhlí vznikla centra těžby v Rosicích, Oslavanech, Zbýšově, Zastávce i Babicích. Většina dolů však vyžadovala těžbu ve velkých hloubkách. „Podmínky byly pro těžaře velmi drahé, s čímž souvisely nízké mzdy zaměstnanců. Proto se horníci z revíru často účastnili stávek," vysvětlil Petr Kubinský z oslavanského muzea.

Navzdory těžkým podmín-kám se hornictví v rosicko-oslavanském revíru rozvíjelo a s ním rostly okolní obce. K dolům později přibyla také briketárna, třídírna, koksovny i oslavanská elektrárna. Ta byla s doly spojená lanovkou.

⋅ první zmínka o těžbě v oslavanském panství je z roku 1755
⋅ uhlí se dobývalo na ploše 22,5 kilometru čtverečních
⋅ dělníci vytěžili přes 64 milionů tun uhlí
⋅ důl Jindřich II. byl se 1428 metry nejhlubší v republice
⋅ těžba skončila v roce 1992, většinu šachet horníci zasypali
⋅ věž dolu Simson nad jámovou budovou ve Zbýšově (na snímku) byla prohlášena za technickou památku

Vytěžení okolních dolů vedlo k tomu, že se po roce 1964 těžba soustředila do dolu Jindřich II., který se s hloubkou 1428 metrů stal nejhlubším černouhelným dolem republiky.

Konec těžby podle místních přispěl k vylepšení ovzduší i životního prostředí. „Čerstvě napadaný sníh byl dřív druhý den černý. Teď tu leží dva měsíce a je pořád stejně bílý," řekl starosta Zbýšova Vratislav Široký, který v dolech pracoval.

Po pětadvaceti letech připomíná velkou průmyslovou změnu v oblasti jen několik hornických sídlišť. Mnozí lidé našli zaměstnání v nových továrnách, jiní nabízejí služby pro turisty. „Daří se nám celé město postupně obnovovat a upravovat, máme i další plány," poznamenal místostarosta Oslavan Svatopluk Staněk.

Zájemci o poznávání historie moravského hornictví mohou navštívit také památkově chráněnou těžní věž dolu Simson ve Zbýšově nebo věž dolu Kukla, která slouží jako zábavní park a muzeum. „Líbí se mi, že se využívají budovy, které dřív sloužily jiným účelům. Park v Oslavanech připomíná kus historie, na to by se nemělo zapomínat. Je škoda, že jiné těžní areály chátrají," zhodnotil stav technických památek Gustav Zelinka. Areál těžní věže Kukla navštívil s rodinou už několikrát.

Památky na slavnou éru rozvoje hornictví však v sou-časnosti z rosicko-oslavanské oblasti mizí. Brněnský deník Rovnost loni informo-val o demolici těžní věže dolu Jindřich II. Zbýšov tím přišel o významnou dominantu, šachta však neměla další využití. Uzavřený nejhlubší důl republiky dělníci zabezpečili železobetonovým poklopem.

ANNA TIŠNOVSKÁ