VYBERTE SI REGION

Tisícovka navíc? Jen malá motivace k práci

Brno - Tisíc korun navíc láká jen minimum dlouhodobě nezaměstnaných lidí, kteří jsou závislí na sociálních dávkách. Svědčí o tom nezájem lidí o práci kterou brněnské radnice v červenci zřizovaly jako takzvanou veřejnou službu.

8.9.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Jana Hýbková

Ti, kteří ji nenastoupili, už od státu nemohou očekávat více než třítisícovou dávku životního minima ale pouze dva tisíce dvacet korun existenčního minima.

„Zájem o institut veřejné služby je hodně malý. Z pěti set šedesáti lidí, kterých se týká, jsme nakonec museli hledat místo jen pro pětačtyřicet z nich,“ upozornila na nezájem Hana Pokorná z odboru sociální péče brněnského magistrátu. Ten má povinnost zaměstnat lidi z rodin s nezaopatřený­mi dětmi.

Dalších více než osm set čtyřicet lidí, kterým hrozí snížení dávek, mají na starosti radnice městských částí. Kvůli malému zájmu však institut veřejné služby zavedlo jen deset z nich.

Například v Černovicích se za tisícikorunu navíc rozhodli odpracovat nutných dvacet hodin ve prospěch obce z pětatřiceti jen čtyři lidé. „Jsou to ti, kteří opravdu pracovat chtějí. Uklízejí ulice, kosí trávu, starají se o zeleň. Jedna z nezaměstnaných dokonce díky své pilnosti získala práci u soukromé firmy,“ řekl starosta městské části Jiří Hladík. Malý počet zájemců o veřejnou službu jej moc nemrzí. „Jsme schopni zabezpečit jen deset míst,“ uvedl.

Zřízení institutu je náročné

Podobně malý zájem hlásí i z radnice Nového Lískovce. „Chtěli jsme lidem vyjít vstříc. Z předpokládaných pětadvaceti zájemců však nastoupili jen tři,“ postěžoval si místostarosta městské části Jan Privarčák. Podle něj je přitom zřízení institutu pro městskou část náročné. „Pracovníkům se musí stále věnovat jeden z našich zaměstnanců,“ upozornil.

Pomoc radnicím přitom nabízí brněnský úřad práce. „Nezaměstnaní z naší evidence mohou prostřednictvím veřejně prospěšných prací pomáhat s organizováním pracovních čet. Využila toho však jen jediná městská část,“ uvedla mluvčí úřadu Ivana Ondráková.

Z podobných důvodů se v Židenicích dokonce rozhodli veřejnou službu vůbec nezřizovat. „Neměli jsme zájemce, navíc by to stálo kasu městské části moc peněz,“ řekl židenický starosta Roman Vašina.

Stejně mluvil i žebětínský starosta Vít Beran. „Práci v pracovní četě máme, s tím není problém. Jenže ani jedna ze dvou žen, kterých by se to týkalo, nemá zájem,“ sdělil.

Veřejnou službu nezřídili ani v Komíně. „Zájem byl jen malý. Pro těch pár zájemců jsme vyvěsili seznam radnic, kde lidi pro veřejnou službu nabírají,“ uvedl komínský starosta Karel Hledík.

Ne všechny městské části však pracovníky odjinud příbírají. „Chceme zaměstnávat místní. Ti totiž mají k čtvrti vztah a podle toho se o ni také starají,“ upozornil například starosta Slatiny Jiří Navrátil.

Naopak radnice městské části Brno–sever zaměstnává vedle třiadvaceti vlastních pracovníků i dva nezaměstnané z okolních městských částí. „Lidé, v jejichž městské části se veřejná služba nezřizuje, se mohou přihlásit u nás na radnici,“ sdělil tajemník radnice Bohumír Kvíčala.

Autor: Petr Jeřábek

8.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies