VYBERTE SI REGION

Tradiční kina v kraji bojují s multiplexy

Jižní Morava - Jednosálová kina na jižní Moravě mizí. Lidé míří za větším pohodlím a filmovými novinkami do krajských multikin.

9.1.2008 1
SDÍLEJ:

Tradiční kina na jižní Moravě se plnými promítacími sály chlubit rozhodně nemohou.Foto: ISIFA

Tradičním kinům zvoní hrana. Pod vlivem multiplexů, televize a DVD přehrávačů spousta kin na jižní Moravě zavírá, nebo živoří z dotací. Kino v každé větší obci či městské části je už vzdálenou minulostí.

Kina, která přežila nástup komerčních televizí v devadesátých letech, se dnes musí vyrovnávat s konkurencí multiplexů. „Multiplexy nabízejí lepší komfort i kvalitu promítání. Já osobně do malých kin vůbec nechodím,“ říká odborník na digitální média z brněnské Fakulty sociálních studií David Kořínek.

Multiplexy, jako třeba brněnský Velký Špalíček či Olympia, nabízí kromě vyššího standardu hlavně premiéry filmových novinek. „Novinky chodí nejdříve do multiplexů, protože se tak distributorům zisk rychleji vrátí. Menší kina jsou tím diskriminována,“ říká Dan Zásměta, který šéfuje brněnským kinům Art a Scala. To jsou poslední dvě kina spravovaná městem.

Jak odolat

Tradiční kina dostávají dotace od měst, obcí či městských částí a někdy i z evropských fondů, aby protlačila evropský film v konkurenci s americkou komerční produkcí. „Bez těchto dotací by se mnoho kin vůbec neobešlo,“ upozorňuje Jiří Švéda z agentury Art Brno.

Kina, která nezavřela už v devadesátých letech kvůli nástupu komerčních televizí, nyní často pouze dožívají. O peníze na jejich oživení bojuje místní vedení radnice. Často marně. „Konec životnosti promítací techniky bude pravděpodobně znamenat i konec kina,“ povzdechl si starosta Otnic na Vyškovsku Pavel Prokop. Lidé ze vzdálenějších lokalit jsou ochotní si za komfort připlatit a návštěvu multikin často berou jako zajímavý výlet. „Za návštěvu brněnského multikina zaplatím dohromady až tisíc korun,“ uvedla třeba Bohuslava Kárná z Přímětic na okraji Znojma.

Kino Lucerna v brněnských Žabovřeskách mělo to štěstí a přežilo krach celé řady kin spravovaných brněnskými částmi. „Lucerna byla vždycky reprízové kino. Teď nás živí hlavně starší lidé nebo lidé, kteří by do multiplexu nikdy nešli,“ upřesňuje provozovatel Dušan Peprný. Dříve spravoval i kina Alfa či Morava, která zavřela po roce 2000.

„Alfa skončila po otevření Velkého Špalíčku, na místě kina Morava jsou teď lukrativnější herny,“ dodává Peprný. Podle manažera multikina Velký Špalíček Živana Novotného multiplexy rozhodně nechtějí konkurovat městským kinům. „Chceme pouze, aby lidé více chodili ven za kulturou,“ říká Novotný. Nepopírá ale, že do multiplexů chodí hlavně mladí. „Ani na padesátikorunové vstupné jsme důchodce nenalákali,“ dodává.

Otázka vkusu?
Chodit či nechodit do multiplexů není podle Jaromíra Blažejovského z Ústavu filmové vědy Masarykovy univerzity otázkou vkusu. „V multiplexech se s úspěchem může hrát cokoli, včetně filmů uměleckých, menšinových, nebo i studentských,“ vyvrací Blažejovský představu multikin jako bašt konzumu.

Kina ve městě většinou živoří. Zachraňují je jen dotace

Kvůli nezájmu diváků nezavírají brány jen vesnická kina, ale postupně dochází i na biografy v menších městech. Důkazem jsou tři zavřená městská kina na Břeclavsku, konkrétně v Podivíně, Kloboukách u Brna a Valticích. K omezenému provozu pouze v létě přistoupili také Pohořeličtí. Příliš růžové to ale s návštěvností není ani v Břeclavi.

„S návštěvností to není nic slavného, což je asi dáno dobou. Každý si dnes může film pustit doma na počítači. Nedá se ale říct, že by návštěvnost v Břeclavi nějak prudce klesala. Některé filmy máme vyprodané, ale najdou se i takové, které vůbec nepromítáme, protože přijde málo lidí. Bez dotace od města by každopádně provoz utáhnout nešlo,“ přiznal provozovatel břeclavského kina Koruna Luděk Kabelka.

Městský úřad dotuje kino jedním milionem korun na promítání, provozní náklady i na kulturní akce, které se tady odehrávají. „Za nájem provozovatel vrací městu tři sta padesát tisíc,“ uvedl vedoucí odboru kultury břeclavské radnice Antonín Vaculík.

Nejen břeclavským specifikem je podle Kabelky to, že lidé chodí hlavně na české filmy. Ty se proto obvykle těší největší návštěvnosti. Provozovatel Koruny se i přes všechny obtíže snaží kromě komerčních snímků myslet i na náročnější diváky. V programu se proto objevují klubové filmy všech žánrů.

Zaniklá kina na jižní moravě

Tradiční jednosálová kina, která se v posledních letech na jižní Moravě zrušila:

Brno
kino Alfa
kino Beseda
kino Jadran
kino Jalta
kino Kapitol
Kinokavárna Boby
kino Morava
Premiéra Club
kinokavárna Rio
kino Slavia
kino Svět
kino Světozor


Brno-venkov
kino Židlochovice
kino Hvězda, Hrušovany u Brna
kino Dolní Kounice
kino Troubsko
kino Říčany u Brna
kino Mír, Újezd u Brna


Blanensko
kino Adamov, v bývalém
kulturním domě Julia Fučíka
kino, Sokolovna Rájec
kino, náměstí Kunštátu


Břeclavsko
kino Valtice
kino Podivín
kino Klobouky u Brna
kino Moravská Nová Ves
kino Dolní Dunajovice
kino Panorama, Pohořelice
(v provozu jen v létě, protože tam nefunguje topení)


Hodonínsko
Kino Ratíškovice
Kino Dubňany
Kino Bzenec


Vyškovsko
kino Brankovice
kino Brigáda, Bučovice
kino Luna, Křenovice


Znojemsko
Kino Hraničář, Znojmo
Kino Višňové
Kino Jaroslavice
Kino Jevišovice

9.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Místo oříšků dovážel muž do obchodů jen krabice. Aby si udržel přítelkyni

Brno – Majitel si objednal dodávku oříšků, tvrdil prodavačům podvodník. Místo nich však dovážel do cukráren a jiných obchodů v Brně a dalších městech jen prázdné krabice. Pětačtyřicetiletého muže, který byl dříve již několikrát trestaný, zadrželi brněnští policisté.

Rezidentní parkování v Brně se odkládá. Město nestihlo přípravy

Brno – Několik desítek minut objíždí každý večer Petr Bednář okolí svého bydliště v brněnské Grohově ulici, když hledá parkovací místo. Už v dubnu příštího roku mu mělo pomoci rezidentní parkování. Představitelé města jeho start ale odkládají až na září.

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies