VYBERTE SI REGION

Trafiky v muzeu? Rozhodně ne, brání se jeho vedení

Brno – Místo odborných a kvalifikovaných zaměstnanců jen lidé bez vztahu k odborné problematice. Takový přístup mělo podle informací Brněnského deníku Rovnost užívat Moravské zemské muzeum při obsazování některých vedoucích pozic. Roli měly hrát i politické kontakty. Vedení muzea to popírá.

3.3.2016
SDÍLEJ:

Logo Moravského zemského muzea.Foto: MZM

Jedním z těch, kteří se měli v muzeu uchytit pomocí kontaktů s vedením muzea, je bývalý ředitel brněnského studia České televize a starosta brněnského Útěchova Zdeněk Drahoš. „Dokonce spolu s ředitelem v dubnu loňského roku zřídili Centrum kulturně politických dějin 20. století. Na první pohled je dobré, že se samostatně může věnovat například samizdatovým materiálům, ale vede ho velmi zvláštním způsobem. Nevykazuje totiž příliš velkou činnost," řekl Rovnosti jeden ze zaměstnanců muzea, který si nepřál uvést své jméno.

Že je centrum vytvořené uměle, Drahoš odmítá. „Má na starosti úctyhodných šestnáct fondů získaných v období let 2010–2015, které mají významně neliterární charakter. Jsou důležité například v oblasti historie, filozofie či sociologie," zdůraznil hlavní účel centra Drahoš.

Nesouhlasí ani s tím, že centrum neplní svůj účel. „Zdigitalizovali jsme přibližně deset tisíc stran dokumentů, připravili dvě výstavy a dva literárněhistorické večery," doplnil. Zdůraznil, že od založení centra v něm působí jen dva zaměstnanci.

Centrum se oddělilo z Oddělení dějin literatury, které dnes Drahoš také řídí. Ve vedení nahradil tehdejší vedoucí Eleanoru Jeřábkovou. Ta si podle informací Rovnosti na Drahoše dříve několikrát stěžovala. Na dotazy Rovnosti však odpovídat nechtěla.

Dalším případem takzvaných trafik mělo být obsazení bývalého řečkovického starosty Ladislava Filipiho do pozice kurátora Oddělení dějin literatury. „Podivné bylo hlavně to, že jako běžný kurátor hned nastoupil do dvanácté platové třídy," uvedl zdroj Rovnosti.

To však vedení muzea odmítá. „Pan Filipi nikdy nebyl a není zaměstnancem. V minulosti u nás pracoval jako dobrovolník. Od ledna do března letošního roku zpracovává na dohodu o provedení práce pro Oddělení dějin literatury fond Adolfa Kroupy," upřesnil ředitel muzea Martin Reissner.

Problematické má být podle kritiků také nedávno zřízené Centrum humanitních studií, které řídí ředitel Národní galerie v Praze Vít Vlnas. Podle zdroje Rovnosti však novému centru schází koncepce budoucího směřování.

Muzeum však oponuje, že záměr centra je jasný. Má mimo jiné přispět k rozvoji komeniologie, tedy vědy zabývající se studiem života a díla Jana Amose Komenského. „Podílíme se také na vzniku nové koncepce stále expozice v nizozemském Naardenu," poznamenal Reissner.

Zřizovatelem muzea je ministerstvo kultury. Dění uvnitř ale neřeší. Pravomoc obsazovat vedoucí pozice má přímo ředitel muzea. „Ministr kultury má ve věci personálií pouze pravomoc jmenovat či odvolat ředitele organizace," sdělila mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Vedoucí oddělení, ústavů a center jsou podle údajů ministerstva vybíraní podle okolností a potřeb z interních pracovníků i osob stojících mimo organizaci. „A to na základě kvalifikace, schopností a dovedností. Při interním obsazování pozic muzeum postupuje v souladu s kvalifikačními a kariérními pravidly organizace, nebo formou výběrového řízení. Volba toho či onoho způsobu závisí na rozhodnutí vedení příslušné organizace," doplnila mluvčí.

Kritika se na Moravské zemské muzeum nesnesla poprvé. Loni v červenci se začal soud zabývat sporem mezi muzeem a antropoložkou Martinou Galetovou. Ta dostala výpověď jen několik dní poté, co se vrátila z mateřské dovolené. Případ nechce muzeum až do ukončení jednání komentovat.

Autor: Hana Florianová

3.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Rezidentní parkování v Brně se odkládá. Město nestihlo přípravy

Brno – Několik desítek minut objíždí každý večer Petr Bednář okolí svého bydliště v brněnské Grohově ulici, když hledá parkovací místo. Už v dubnu příštího roku mu mělo pomoci rezidentní parkování. Představitelé města jeho start ale odkládají až na září.

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies