Podobných případů letošní zima podle brněnských strážníků s sebou přinesla až překvapivě mnoho. „S tolika případy úmrtí jsme se v posledních nejméně deseti letech v Brně nesetkali. Z loňska si například nepamatuji ani na jediné úmrtí bezdomovce,“ uvedla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Letošní zima skolila i muže bez domova, jehož mrtvolu objevili policisté v Plotní ulici. Další bezdomovec zemřel v opuštěném domě v ulici Milady Horákové. „Strážníky k němu volal jeho kamarád. Jiný muž zemřel ve sklepě domu v Kotlářské ulici. A bezdomovcem byl pravděpodobně i zanedbaný muž, jehož mrtvolu hlídka strážníků nalezla v zahrádkářské kolonii v Králově Poli,“ popsala další případy Kapitančiková s tím, že v některých případech bývá sporné, zda umrzlý člověk skutečně bezdomovcem byl.

Úmrtí jen v Brně

V ostatních městech jižní Moravy si zima mezi lidmi bez domova letos žádnou oběť nevybrala. Podle odborníků je vysvětlení jednoduché. Právě v Brně je totiž největší počet bezdomovců v kraji. Anonymita velkého města tyto lidi přitahuje ze vzdálenějších okresů a dokonce i ze zahraničí.
„Před dvěma lety jsme napočítaly v Brně téměř dvanáct set lidí bez domova. Po letošním sčítání, které začalo minulý týden, očekáváme ještě o něco vyšší číslo. A to především kvůli dopadu ekonomické krize. Ta totiž nejvíce zasahuje sociálně zranitelné lidi,“ vysvětlil vedoucí sociálního odboru brněnského magistrátu Ladislav Ptáček.

Neznamená to však, že by v menších městech v kraji lidé na ulici nežili. „Velké zásahy jsme kvůli bezdomovcům neměli. Často ale musíme vyjíždět například do obchodů, na úřady nebo třeba do nemocnice. Bezdomovci totiž hledají tato vytopená místa, kde pak spí. Obvykle nám nezbývá, než je z těchto míst vykázat,“ vysvětlil například šéf blanenské městské policie Martin Lepka.

Zájem o pomoc

V posledních měsících se zvýšil i počet lidí, kteří v zimních měsících využívají pomoci takzvaných denních center a nocleháren pro bezdomovce. Podle vedoucího tohoto zařízení v Hodoníně letošní zima byla podobná té loňské. „Roční kapacitu stanovenou na sto patnáct osob jsme dosáhli už během prvních měsíců roku, stejně jako tomu bylo loni,“ podotkl vedoucí Pavel Novotný.

Ve znojemském azylovém domě byl o přespání takový zájem, že pracovníci museli provizorně navýšit kapacity několika lůžky v kulturní místnosti. Místo čtyřiadvaceti lidí jich teď díky tomu v zařízení u Přímětické ulice bydlí a nocuje i třicet. Podobná nouzová řešení ale nejsou nijak výjimečná. „Loni tu přespávalo i pětačtyřicet klientů,“ podotkla mluvčí znojemské radnice Denisa Šipošová.

Vedoucí brněnského Denního centra pro lidi bez domova Kateřina Zoufalá tvrdí: Tuláctví si někteří prostě vyberou

Brno /ROZHOVOR/ – Denní centrum pro bezdomovce v brněnské Bratislavské ulici vede Kateřina Zoufalá posledních pět let. Ze zkušenosti ví, že někteří brněnští bezdomovci se do centra nevydají ani při nejtužších mrazech. „Prostě se rozhodli, že chtějí zůstat zcela mimo společnost. A nepřijdou ani k nám,“ říká.

Je o nocleh v centru kvůli dlouhé zimě větší zájem než jindy?
To se dá těžko porovnávat. Loni totiž centrum nepracovalo nonstop. Letos jsme jej navíc otevřeli dříve. Rozhodně ale v posledních měsících roste zájem o různé služby pro bezdomovce obecně. A to nejen kvůli mrazu, ale především v souvislosti s hospodářskou krizí.

Co všechno lidem bez domova centrum nabízí?
Kapacita denního centra je dvacet míst. V noci se ale do něj v případě potřeby vejde i víc než třicet lidí. Nabízíme jim jednoduché jídlo. Třeba polévku s chlebem. Ale mohou se tam také umýt, oholit a vyměnit si oblečení.

Pět lidí letos v Brně umrzlo. Pozorujete v centru, že zima letos bezdomovcům působí větší problémy než v předchozích letech?
Bezdomovci, kteří zimu nepřežili, nejspíš nepatřili k našim klientům. I když vyloučit se to bohužel nedá. Záleží vždycky na tom, jak si daný člověk dokáže se situací poradit. A v tom jsou velké rozdíly. Lidé si bezdomovce obvykle představí jako páchnoucího člověka s igelitkami. Tak ale vypadá minimum z našich klientů.

Pro které bezdomovce jsou mrazy nejnebezpečnější?
Existuje skupina lidí, kteří o centrech vědí, ale nechodí do nich. Prostě se rozhodli, že chtějí zůstat mimo společnost. Jsou mezi nimi lidé, kteří si tuláctví vybrali jako svou životní cestu. Umí v tom chodit a pomoc nepotřebují. Nebo lidé, kteří se skrývají třeba před policií. Ale početná je i skupina duševně nemocných bezdomovců, především schizofreniků. Pokud je někdo nepřivede, o pomoc si neřeknou.

Lidem bez domova nabídne jídlo víc restaurací. I výdejen

Už víc než měsíc si brněnští bezdomovci mohou zdarma pochutnávat na poledních menu, které neprodaly vybrané brněnské restaurace. Do projektu se jich zatím zapojilo osm. Do budoucna má být restaurací ještě víc.

Zájem už projevily další tři podniky. „Také jedna pekárna, která chce dodávat neprodané pečivo. V oslovování restaurací budeme dál pokračovat,“ uvedla Radka Jonasová z brněnského Centra sociálních služeb, jehož pracovníci jídlo z restaurací sváží na místo určení.

Od příštího týdne jim začne s rozvozem pomáhat nové auto. Nastoupí také další pracovník, který bude mít koordinaci celého projektu na starosti. Znásobit se mají i výdejní místa. Podle Jonasové se lidé bez domova do budoucna mohou také těšit na nové výdejny v zařízení Charity v Bratislavské ulici a v Domě sociální prevence v Podnásepní ulici, který spadá pod Centrum sociálních služeb.

Zatím brněnským bezdomovcům papírové boxy s jídlem rozdávají jen pracovníci z centra Armády spásy v Mlýnské ulici. „Jídlo dáváme lidem bez domova každý všední den. Průměrně nám za den dovezou zhruba devětadvacet porcí. A poptávka rozhodně převyšuje nabídku. Na stravu tam totiž denně čeká několik desítek lidí,“ podotkla Jonasová.

Čtěte také:
- Jídlo pro bezdomovce dodává už 8 restaurací
- Bezdomovci poprvé dostali jídla z restaurací