První etapě projektu za víc než dvě miliardy korun sice magistrát v plánu výkopových prací určil začátek v první letošní zářijový den, realita jej ovšem posune dále do budoucnosti. Výkupy potřebných pozemků totiž podle zjištění Deníku Rovnost trvají déle, než město čekalo. „Začátek prací v září je předpoklad, který se zřejmě nepodaří naplnit. Bohužel nejsme pány situace. Záleží na vlastnících pozemků a jejich vstřícnosti,“ uvedl investiční náměstek brněnského primátora Robert Kotzian.

Jednání o odkupech podle něj prodlužují přemrštěné požadavky vlastníků pozemků. „Někdy kupujeme za obvyklou cenu, jindy jsou bohužel parcely předražené,“ pokrčil rameny Kotzian. Bližší podrobnosti sdělit nechtěl. „Kdybych řekl třeba maximální cenu, kterou jsme ochotni investovat, oslabil bych vyjednávací pozici města,“ vysvětlil důvod Kotzian.

Kritizují zákony

Majetkový náměstek Oliver Pospíšil viní z dlouhých a drahých vyjednávání především mírný vyvlastňovací zákon. „Vlastníci vědí, že vyvlastnění je až krajní řešení, a mohou se proti němu léta odvolávat. Proto kladou přemrštěné požadavky,“ podotkl Pospíšil. Zároveň ovšem snahu o vyvlastnění do budoucna nevyloučil. „Je možné, že k němu přistoupíme,“ varoval náměstek.

Projekt Tramvaj Plotní je totiž pro Brno klíčový. Přesunem kolejí z Dornychu je přiblíží budoucímu vlakovému nádraží a umožní jeho obsluhu tramvajemi. Dornych se díky tomu uvolní pro auta, která budou mít k dispozici čtyřproudovou silnici.

Přípravy na přeložení kolejí začaly loni na podzim takzvanou nultou etapou. Pří ní město rekonstruuje kanalizaci a bourá domy, které stavbě překážejí. Loni jich padlo pět, dalších osm je naplánováno na letošek. „Všechny, které se nám podaří vykoupit, zbouráme hned. Nelákají pak rozkradače kovů,“ řekl Pospíšil.

I přes zdržování zatím podle náměstka Kotziana nemusí město podléhat panice. „Stavba je potřeba především pro možnost odbočky k novému nádraží. Dokud nebude jasné, kdy se začne nádraží stavět, není její dostavba kritická,“ upozornil Kotzian.

V klidu zůstává také starosta městské části Brno-jih Josef Haluza. „Snažím se hlídat především to, aby demolice měly co nejmenší vliv na život lidí, a zařizuji vyklizování našich domů. Projektu věřím,“ řekl Haluza. Jenže Brňané mají obavy. „Nechci se dočkat toho, že se zavřou obě ulice a na jih se nedostanu ani autem, ani tramvají,“ uvedl třeba Stanislav Šuba.