VYBERTE SI REGION

Trojitý trůn vládne lužáneckému parku

BRNO - Lužánecký park v mnohém připomíná království. Je to země, v níž se daří nejen ptákům a stromům, ale také hrám, výletům milenců nebo třeba obyčejnému povalování v trávě.

9.5.2007
SDÍLEJ:

Na "trůnu" v Lužánkách si rády hrají děti.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Jako každá čarovná země, i tato musí mít svůj bytelný trůn. Jeden takový v ní před nedávnem vznikl. Na rozdíl od pohádek se něj může posadit úplně každý.

„Trůn“ najde chodec ve střední části parku nedaleko busty spisovatele Josefa Merhauta. Po čtyřech schůdcích může vyšplhat až do dvou a půl metrové výšky a v ní se posadit na jeden ze tří stolců.

„To sedátko v parku vzniklo vlastně náhodou. Když Brno v lednu zasáhl orkán Kyrill, poškodilo to spoustu stromů. Byli se na ně tehdy podívat odborníci z Mendlovy univerzity a doporučili některé shodit, protože hrozilo, že se zřítí. To byl případ i tohoto javoru,“ popsala vznik díla Alexandra Koutná z Veřejné zeleně města Brna, která park spravuje. Košatý strom patřil k nejstarším v parku a jeho stáří se možná blížilo dvěma stovkám let. Už od počátku měl ale ve svém těle závažný kaz. „Byl tvořen pěti kmeny srostlými těsně nad zemí v jeden.To stromům příliš nesvědčí. Dříve se na zdravý růst tolik nedbalo,“ vysvětlila Koutná.

Kmen pořezaného stromu pak inspiroval jednoho z pracovníků městské zeleně k vytvoření neobvyklého díla. „Byl to okamžitý nápad, žádný dlouhodobý záměr. Vždycky je mi líto, když se něco pokácí a pak to zůstane bez užitku. A na sedátku si lidé můžou alespoň pohovět a odpočinout,“ řekl autor díla Ctibor Bažant. Podobná sedátka čas od času vyrobí ve chvíli, kdy musí uvolnit své místo nějaký poškozený strom. „Výroba mi trvala tři nebo čtyři hodiny. Bylo to docela dost práce. Zatím jsem vyřezal spíše menší věci třeba na Špilberku. Dělám to ale pro radost, rozhodně nemám ambice vyrábět je ve velkém“ svěřil se Bažant.

Nápad se líbí také zahradním architektům. „Vždycky je dobře, když se spadlý strom k nečemu využije. Záleží samozřejmě na koncepci parku. Třeba by se mi líbilo, kdyby se z kmenů vyřezaly sochy, to by tam zapadlo. Ale sedátka taky potěší, člověk na nich má pocit, že je hlouběji v přírodě,“ myslí si zahradní architektka Pavla Košinová.

Podobné drobnosti v parku oceňují i lidé, kteří se věnují práci s dětmi. „Je vždycky dobře, když dětem vytvoříte prostředí, ve kterém je jim dobře a přitáhne je. Chybí nám spousta míst k trávení volného času. V jejich budování máme ještě pořád co dohánět,“ řekl Pavel Hradecký, který pro lužánecké Centrum volného času vede na Lesné sportovní středisko. „Máme to tu moc rádi. Chodíme sem po škole hrávat vyprávěcí hry, jako třeba Dračí doupě,“ pochlubil se jedenáctiletý Lukáš Bartl. Jeho stejně starý kamarád Michal Křivánek přikyvuje. „Je tu výtečný výhled. Rozhodně lepší než ze země,“ doplnil Křivánek.

9.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Šalinkarty si od ledna lidé koupí přes internet. Roční zlevní na 3325 korun

Brno – Městskou hromadnou dopravu v Brně čekají od ledna největší změny od spuštění systému SMS jízdenek. Cestující si podle zjištění Deníku Rovnost budou kupovat šalinkarty i prostřednictvím internetového obchodu. Ubude dlouhé stání ve frontách, lidé si koupí třeba roční kupon jen kliknutím na webu. Právě roční jízdenka přitom má stát místo současných pěti tisíc jen 3325 korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies