VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úložiště jaderného odpadu vyvolávají v lidech strach. Půlstoletí předem

Vysočina, jižní Morava /ANKETA/ - Nervozitu vyvolal záměr stavět hlubinné úložiště jaderného odpadu v České republice. Dvě ze sedmi vytipovaných lokalit, Hrádek a Horka, jsou na Vysočině. Kraví hora, která mezi zvažovaná místa přibyla v roce 2011 jako poslední, je na pomezí Vysočiny a jižní Moravy.

11.6.2014 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE/Andreas Endermann

Vysočina, jižní Morava Nervozitu vyvolal záměr stavět hlubinné úložiště jaderného odpadu v České republice. Dvě ze sedmi vytipovaných lokalit, Hrádek a Horka, jsou na Vysočině. Kraví hora, která mezi zvažovaná místa přibyla v roce 2011 jako poslední, je na pomezí Vysočiny a jižní Moravy.

Další čtyři místa jsou v Čechách. Jaká je šance, že úložiště vznikne v jednom z nich, zatím nikdo neví. „Proces výstavby hlubinného úložiště je zatím v počáteční fázi. V současné době vede ministerstvo životního prostředí sedm správních řízení kvůli stanovení průzkumných území. Žádné zatím neskončilo," uvedla mluvčí ministerstva Jana Taušová.

Žádosti se podle ní týkají pouze první etapy průzkumu. „Jde o vyhledávání, které zahrnuje jen mapování a povrchová geofyzikální měření. Dopady těchto prací na životní prostředí jsou minimální. Potrvají několik let. V případě úspěchu bude následovat několikaletý podrobnější průzkum spojený s vrty," doplnila mluvčí.

Někteří lidé ve vesnicích, které do vybraných míst spadají, ale ani s průzkumy nesouhlasí. Založili občanské sdružení Nechceme úložiště Kraví hora. Lidé na webu sdružení hlasovali, jestli souhlasí s geologickým průzkumem. Přes 2700 jich je proti. Opačně se vyjádřilo přes devět set lidí. „U nás se na stavbu hlubinného úložiště příliš spěchá. V Německu či v Americe se procesy zastavily a vědci tam teď diskutují, jestli je vůbec takové úložiště ideální," sdělil mluvčí sdružení Martin Schenk. Zároveň tvrdí, že Správa úložišť radioaktivních odpadů o problematice málo mluví s lidmi.

Mluvčí správy úložišť Tereza Bečvaříková tvrdí něco jiného. „Odborníci napříč zeměmi se shodují, že nejbezpečnější řešení je výstavba hlubinného úložiště," konstatovala. Komunikaci s lidmi z lokalit vytipovaných pro možné umístění hlubinného úložiště podle ní správa považuje za klíčovou.

Situace se ale nelíbí ani Sdružení pro záchranu prostředí Calla. „Navrhujeme ihned zastavit vyhledávání v lokalitách," sdělil Edvard Sequens ze sdružení.

Podle mluvčího Jaderné elektrárny Dukovany Petra Spilky je situace kolem hlubinného úložiště zbytečně vyhrocená. Současné povrchové sklady, kterými české i evropské jaderné elektrárny disponují, totiž podle něj mohou sloužit i po roce 2065, na kdy je stanovený termín začátku fungování úložiště. „Palivo, které pracovalo v reaktorech, se v současnosti skladuje ve spe-ciálních kontejnerech. Mohou spolehlivě fungovat padesát, sto i víc let a uranové rudy je stále dost, takže na recyklaci materiálu ani na jeho trvalé ukládání nemusí být příliš spěch," objasnil Spilka.

Část lidí má podle něj obavy z toho, že skladování jaderného materiálu není bez hlubinného úložiště zatím dostatečně vyřešené. „Je ale potřeba znovu dodat, že tyto materiály jsou už nyní dobře a bezpečně skladované na desítky až stovky let dopředu," zdůraznil mluvčí. V České republice jsou teď v provozu tři přípovrchová úložiště jaderného odpadu, v Dukovanech a další dvě v Čechách.

Na Vysočině hlasy z tamní elektrárny obyvatele moc neuklidnily. Správa úložišť už vypsala výběrové řízení pro dodavatele geologického průzkumu a představitelé obcí přitom o tendru za 215 milionů korun ani nevědí. „Nemáme žádné další informace týkající se průzkumu. Nevíme ani, jestli už začalo nové projednávání," upozornil starosta Bukova na Žďársku Jiří Vrbka.

Podobně se vyjádřila i starostka sousední Věžné Jana Vrbková. „Nic nového nevíme několik měsíců," shrnula starostka.

Pokud někde průzkum opravdu začne, bude mít podle mluvčí ministerstva životního prostředí několik etap a potrvá několik dalších let. „Následovat budou další správní řízení, činnosti, procesy a povolení. Teprve nakonec přijde stavba, která může trvat až deset let," nastínila Taušová.

Jaderný odpad. Infografika

Autor: Vojtěch Kučerák, Redakce

Máte strach z jaderného odpadu?

ANO

30 %

NE

70 %

Hlasovalo: 50

Anketa byla ukončena

11.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lucie Šafářová.

Šafářová se stane světovou jedničkou ve čtyřhře

V pátek 18. srpna vjela u železniční stanice Olbramkostel na Znojemsku na železniční přejezd Octavia v době, kdy tudy projížděl motorový vlak. Při srážce zemřeli dva lidé, dítě ve vážném stavu transportovali záchranáři vrtulníkem do Brna.
AKTUALIZOVÁNO
24

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

AKTUALIZOVÁNO

Gott kvůli nemoci zrušil vystoupení v Brně. Na LétoFestu zazpívá Koller

Brno – Nezaměnitelný hlas Karla Gotta v sobotu nakonec nezazní na brněnském stadionu za Lužánkami. Nejznámější český zpěvák měl vystoupit pod širým nebem na festivalu LétoFest. Z důvodu nemoci a hlasové indispozice však svůj koncert zrušil. Místo Gotta zazpívá Brňanům David Koller. Fanoušci se těší taky na Wanastowi Vjecy nebo Marka Ztraceného.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Teror v Barceloně: Lidé se bojí zajít si i pro jídlo, říká Hodoňanka

Hodonín – S nervozitou sleduje vývoj události okolo teroristických útoků ve španělské Barceloně. Čeká na zprávy, píše si se známými. Třicetiletá Monika Baldriánová z Hodonína strávila na Pyrenejském poloostrově několik let. A přestože kontakt s lidmi z oblíbené země udržuje už jen na dálku, vraždění radikálů ji nesmírně zasáhlo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení