VYBERTE SI REGION

Unikátní laboratoř bojuje o peníze

Brno - Supermoderní synchrotronová laboratoř Ceslab možná v Brně přece jen vyroste. Přestože ministerstvo školství loni projekt nepodpořilo, brněnští vědci se nevzdávají a hledají pomoc v zahraničí.

13.6.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

Podpora ministerstva totiž není nezbytnou podmínkou, aby výzkumný tým mohl žádat o dotace. „Připravenost projektu Ceslab je totiž na velmi vysoké úrovni, takže by byla škoda nechat ho v této chvíli spát,“ zdůraznil ředitel Biofyzikálního ústavu Akademie věd Stanislav Kozubek.

Tým Ceslabu proto uspořádal schůzku odborníků na synchrotronový výzkum, aby získal rady z podobných projektů. „Tento mezinárodní poradní panel potvrdil náš předpoklad o tom, kolik stojí roční provoz synchrotronu. Není potřeba jedna a půl miliardy korun, jak tvrdilo ministerstvo, ale zhruba půl miliardy, což je zásadní rozdíl,“ řekl Kozubek.

Hlavním důvodem, proč loni v září ministerstvo Ceslab nedoporučilo Evropské komisi, byly právě peníze. „Ceslab jsme nevybrali, protože je náročný na čas a peníze. Projekt spoléhá téměř výlučně na domácí zdroje a s největší pravděpodobností bychom ho nemohli dokončit do roku 2015. Tento termín je přitom hraniční pro podporu od Evropské komise,“ vysvětlila před časem mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová.

Obě výtky schůzka evropských expertů v čele s Denisem Raouxem, emeritním ředitelem francouzského synchrotronu Soleil, vyvrátila.
Tým Ceslabu tak v říjnu zažádá o evropské peníze z fondu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. I bez podpory ministerstva školství.

„Přestože nás argumenty ministerstva zpočátku znevýhodnily, získali jsme silného partnera. Podle všeho nás totiž podpoří velice významná iniciativa Jaspers,“ řekla projektová manažerka Ceslabu Iva Friesová.

Tato společnost nabízí technickou pomoc projektům členských zemí Evropské unie. „Podpora ze zahraničí je pro nás v tuto chvíli klíčová. Proto jsme také svolali tu konferenci. Díky ní se i skeptici přesvědčili o kvalitě našeho projektu,“ zdůraznila Friesová.

S nápadem Středoevropské synchrotronové laboratoře s názvem Ceslab přišla Akademie věd České republiky. Chce totiž vybudovat technické zařízení na bázi moderního urychlovače elektronů.

Ceslab by sloužil výzkumným týmům nejen z Česka, ale i zemím ze střední a východní Evropy. „Pokud peníze získáme a laboratoř v Brně vyroste, tak to velmi ovlivní výzkum v oblasti materiálových věd a věd o živé přírodě,“ zdůraznila Friesová. Dodala, že praktický význam takové laboratoře je v rozvoji nanotechnologií, mikroelektroniky, mikrostrojírenství, navrhování nových léčiv a dalších biotechnologií.

Vizualizace synchrotronu.

Autor: Tereza Bartošíková

13.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies