Podpora ministerstva totiž není nezbytnou podmínkou, aby výzkumný tým mohl žádat o dotace. „Připravenost projektu Ceslab je totiž na velmi vysoké úrovni, takže by byla škoda nechat ho v této chvíli spát,“ zdůraznil ředitel Biofyzikálního ústavu Akademie věd Stanislav Kozubek.

Tým Ceslabu proto uspořádal schůzku odborníků na synchrotronový výzkum, aby získal rady z podobných projektů. „Tento mezinárodní poradní panel potvrdil náš předpoklad o tom, kolik stojí roční provoz synchrotronu. Není potřeba jedna a půl miliardy korun, jak tvrdilo ministerstvo, ale zhruba půl miliardy, což je zásadní rozdíl,“ řekl Kozubek.

Hlavním důvodem, proč loni v září ministerstvo Ceslab nedoporučilo Evropské komisi, byly právě peníze. „Ceslab jsme nevybrali, protože je náročný na čas a peníze. Projekt spoléhá téměř výlučně na domácí zdroje a s největší pravděpodobností bychom ho nemohli dokončit do roku 2015. Tento termín je přitom hraniční pro podporu od Evropské komise,“ vysvětlila před časem mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová.

Obě výtky schůzka evropských expertů v čele s Denisem Raouxem, emeritním ředitelem francouzského synchrotronu Soleil, vyvrátila.
Tým Ceslabu tak v říjnu zažádá o evropské peníze z fondu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. I bez podpory ministerstva školství.

„Přestože nás argumenty ministerstva zpočátku znevýhodnily, získali jsme silného partnera. Podle všeho nás totiž podpoří velice významná iniciativa Jaspers,“ řekla projektová manažerka Ceslabu Iva Friesová.

Tato společnost nabízí technickou pomoc projektům členských zemí Evropské unie. „Podpora ze zahraničí je pro nás v tuto chvíli klíčová. Proto jsme také svolali tu konferenci. Díky ní se i skeptici přesvědčili o kvalitě našeho projektu,“ zdůraznila Friesová.

S nápadem Středoevropské synchrotronové laboratoře s názvem Ceslab přišla Akademie věd České republiky. Chce totiž vybudovat technické zařízení na bázi moderního urychlovače elektronů.

Ceslab by sloužil výzkumným týmům nejen z Česka, ale i zemím ze střední a východní Evropy. „Pokud peníze získáme a laboratoř v Brně vyroste, tak to velmi ovlivní výzkum v oblasti materiálových věd a věd o živé přírodě,“ zdůraznila Friesová. Dodala, že praktický význam takové laboratoře je v rozvoji nanotechnologií, mikroelektroniky, mikrostrojírenství, navrhování nových léčiv a dalších biotechnologií.

Vizualizace synchrotronu.