VYBERTE SI REGION

Unikátní výzkum: Brněnští vědci sledovali dvacet let tisíce rodin

Brno – Jaká je generace narozená na začátku devadesátých let? V čem vyrůstala a co ji formovalo? Vědci z Masarykovy univerzity sledovali dvacet let sedm tisíc jihomoravských rodin s dětmi narozenými v letech 1991 a 1992. Zkoumali faktory ovlivňující zdraví potomků. Výsledky mají pomoci prevenci a sloužit ke zvyšování kvality života. O víkendu se účastníci studie a výzkumníci setkali v Brně.

16.12.2013 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Každá zapojená rodina dostala od začátku výzkumu přes sedmdesát dotazníků a absolvovala několik vyšetření. „Každé dva roky jsem chodil na fyzické a psychické testy. Když jsem byl malý, tak jsem na testech výkonnosti třeba musel chodit do schodů. Později už si pořídili rotoped. Bavilo mě to. Navíc mi změřili mi kde co, takže jsem věděl, jak na tom jsem," popsal své zkušenosti Tomáš Pokorný, jehož rodiče souhlasili před dvaceti lety se zapojením do výzkumu.

Nevadilo mu ani vyplňování dotazníků. „Čím jsem byl starší, tím ale byly delší. Zajímavý byl třeba ten, který se věnoval závislostem," zavzpomínal Pokorný. Vyplnit dotazník nepravdivě ho prý nikdy nenapadlo. „Nevidím žádný důvod, proč bych to měl dělat," dodal.

Podle koordinátora studie Lubomíra Kukly bylo náročné udržet rodiny, aby z výzkumu neodcházely. „Vždy jsme nejprve poslali dotazníky poštou, když rodina nereagovala, tak jsme ji znovu kontaktovali. Pak už šel do rodiny terénní pracovník, aby zjistil, co se děje, zda jim dopisy došly nebo se nepřestěhovali. Nechtěli jsme naší chybou ztratit žádné účastníky," vysvětlil Kukla. Dodal, že přesto asi dvě pětiny rodin projekt nedokončily.

Z výzkumu, který je součástí mezinárodního projektu Elspac, je například patrné, že nejrůznější redukční diety začínají být pro děti a mladé lidi aktuální s nástupem puberty a většinou drží dívky a děti narozené jako druhé v pořadí. Další údaje si mohou zájemci přečíst na portálu www.elspac.cz, který nedávno spustilo centrum pro výzkum toxických látek v prostředí Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Recetox.

Získaná data mohou sloužit jako podklad pro vznik navazujících studií. „Chceme s rodinami zůstat v kontaktu a dál je sledovat. Kdybychom chtěli s výzkumem pokračovat na jiné skupině lidí, ztratili bychom výhodu, bylo by těžké získat spolehlivá data z jejich minulosti. Museli bychom věřit tomu, co si pamatují, a to může být po dlouhé době těžké," popsal člen výzkumného týmu Vít Kandrnal.

Podobné dlouhodobé projekty jsou podle odborníků významné pro všechny. „Zdraví a kvalita života jsou témata, která nejen že se prolínají všemi národními i evropskými výzkumnými strategiemi, ale zajímají každého z nás, ať už se jedná o zdravý vývoj dětí nebo aktivní stárnutí populace," uvedla ředitelka Recetox Jana Klánová.

Podle koordinátora Kukly spočívá význam studie v provázanosti dat z různých zdrojů a období. Dlouhodobě detailně studuje nejen děti, ale i jejich rodiče. Ve střední a východní Evropě, která trpí nedostatkem podobných dat, je svým rozsahem a délkou trvání jedinečná.

Co vědci sledovali:• Biologické faktory: celkový zdravotní stav dítěte, rodičů a prarodičů, průběh těhotenství a porodu, psychomotorický vývoj novorozence a kojence
• Faktory zdravotní péče: očkování a jiná preventivní opatření
• Psychologické faktory: celkový psychický stav dítěte a rodičů, rizikové chování obou generací
• Sociální a ekonomické faktory: typ bydlení včetně vybavení domácnosti, vzdělání a zaměstnání, životní styl rodiny včetně výživy
• Faktory životního prostředí: používání chemických látek v domácnosti, domácí mazlíčci, kvalita životního prostředí rodiny (hluk, prach, vlhkost, teplota)

Autor: Jana Vondrová

ANKETA

Chtěli byste, aby vědci sledovali váš život?

ANO

34 %

NE

66 %

Hlasovalo: 44     Anketa byla ukončena

16.12.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Při nehodě dvou aut v Rajhradě se zranil kojenec

Rajhrad – Čtyři zraněné včetně jednoho kojence si vyžádala nehoda dvou osobních aut. Ta se střetla v sobotu dopoledne v Rajhradě na Brněnsku.

Měl podpírat německou dálnici. Místo mostu stojí u přehrady jen osamělé torzo

Brno – Zakázaná výzva lákala před lety horolezce u brněnské přehrady. Ještě v devadesátých letech minulého století mohli lézt na opuštěný pilíř Hitlerovy dálnice, dnes už zde ale platí zákaz. Právě pozůstatku po nikdy nedostavěné dálnici je věnován další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnské mosty.

Nové jízdní řády? Změny čekají cestující už od neděle. Přibude nová linka

Brno – Z bohunické nemocnice do Technologického parku za pětadvacet minut a bez přestupů. Od neděle platí nový jízdní řád brněnské hromadné dopravy. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, cestující v něm najdou i novou expresní linku E56, která propojí Univerzitní kampus a Technologický park.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies