VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Univerzita chce obnovit skleník a oranžerii

Brno - /DOBOVÉ FOTOGRAFIE UVNITŘ/ Masarykova univerzita a augustiniánské opatství na Starém Brně chtějí někdejší vědecké stavby využít k pořádání banketů a konferencí.

15.2.2009 1
SDÍLEJ:

Oranžerie v zahradách augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí už dlouho nestojí.Foto: Repro Deník/Tomáš Škoda

Skleník, kde před sto padesáti lety Johann Gregor Mendel prováděl svoje slavné pokusy s hrachem, a oranžerie, ve které dříve stávala jeho pracovna. Tyto památky na Mendelovu dobu už dávno lehly popelem. Teď je ale šance, že se stavby do zahrady augustiniánského opatství na Mendlově náměstí znovu vrátí. Masarykova univerzita si v nich chce ve spolupráci s opatstvím zřídit sály na přednášky, výstavy a koncerty.

„Přihlásili jsme se o zařazení do regionálních programů, pak chceme zažádat o dotace Evropskou unii. Máme poloviční šanci, že uspějeme,“ oznámil prorektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Masarykova univerzita je jednou z mála ve střední Evropě, která má vlastní muzeum. A to navíc v klášterních prostorách, kde dříve žila i působila jedna z nejvýznamnějších brněnských osobností – otec genetiky Johann Gregor Mendel.

Proto chce největší brněnská vysoká škola své možnosti co nejvíc využít. A to ve spolupráci s augustiniánským opatstvím, které ji ve svém klášteře hostí. „Původní plány skleníku a oranžerie se zachovaly, takže se dají znovu postavit. Nechceme však tyto plány jen kopírovat, přidáme i vlastní myšlenky. Spíše než pro pěstování rostlin bychom skleník chtěli využít pro konference, přednášky či koncerty, a propojit jej s muzeem,“ popsal augustiniánský opat Lukáš Evžen Martinec.

Pro Mendela

Skleník nechal postavit v devatenáctém století opat Napp pro Mendelovo bádání. Na zahradě opatství by teď měl vyrůst o něco větší než tehdy. Jeho velikost z devatenáctého století vyznačuje kamenný půdorys, který se jako jediný ze stavby zachoval. „Půdorys je docela úzký. Chtěli bychom vytvořit prostor zhruba pro sto čtyřicet lidí,“ upřesnil Bek. Doplnil, že s takovou změnou by museli souhlasit památkáři.

Znovuoživení skleníku by prý prospělo nejen areálu, ale také celému městu. V moderně vybavené prosklené budově by totiž mohli přednášet i vědci z celé Evropy. „Špičkově vybavené auly jsou teď již všude. Ale možností přednášet na místech, kde žila tak význačná osobnost jako Mendel, zase tolik není,“ tvrdí Martinec. V oranžerii, jejíž přízemí za Mendelovy éry fungovalo jako sklad ovoce a zeleniny a první patro zase jako genetikova pracovna, by mohla vzniknout menší galerie.

Ander: Mají šanci

Město snahy Masarykovy univerzity vítá. „Projekty tohoto typu zvyšují atraktivitu města. Myslím, že vzhledem k zaměření na turistický ruch má obnovení skleníku a oranžerie velkou šanci uspět,“ myslí si náměstek primátora Martin Ander. Aby mohl na zahradě opatství skleník s oranžerií vyrůst, potřebuje univerzita získat zhruba sto milionů korun z evropských fondů.

Obě stavby, skleník i oranžerii, zničily přírodní pohromy. Oranžerie v sedmdesátých letech minulého století vyhořela, skleník zase padl při bouři ještě ve století devatenáctém. „Bylo to ještě za Mendelova života. Skleník shodila třináctého října roku 1870 větrná smršť, kterou Johann Gregor Mendel přímo sledoval,“ přiblížil ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál.

Autor: Hana Fasurová

15.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Záchytné parkoviště v Bílovicích vznikne pravděpodobně na místě současných stavebnin (na snímku).
4 7

Záchytné parkoviště? V Bílovicích jsou pro

Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu totiž skončila dodávka po dopravní nehodě na boku.
AKTUALIZOVÁNO
3

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Internetový fenomén Modrá velryba, který skrze sérii úkolů, jež mohou vést až k sebevraždám, ovlivňuje děti a teenagery, se objevil i v České republice. Tvrdí to policisté, konkrétní případy ale nechtějí zveřejnit. Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Jižní Morava - Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Brno - Ve svých osmatřiceti letech pracuje jako ředitelka největšího prodejce německé automobilky Mercedes Benz v Česku a na Slovensku Hošek Motor. Příběh Brňanky Andrey Ungerové si ve středu vyslechli hosté jedné z přednášek Ladies Business Week v Brně. Události, na které vystupují úspěšné ženy.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies