VYBERTE SI REGION

Univerzita chce obnovit skleník a oranžerii

Brno - /DOBOVÉ FOTOGRAFIE UVNITŘ/ Masarykova univerzita a augustiniánské opatství na Starém Brně chtějí někdejší vědecké stavby využít k pořádání banketů a konferencí.

15.2.2009 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií
Oranžerie v zahradách augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí už dlouho nestojí.

Oranžerie v zahradách augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí už dlouho nestojí.Foto: Repro Deník/Tomáš Škoda

Skleník, kde před sto padesáti lety Johann Gregor Mendel prováděl svoje slavné pokusy s hrachem, a oranžerie, ve které dříve stávala jeho pracovna. Tyto památky na Mendelovu dobu už dávno lehly popelem. Teď je ale šance, že se stavby do zahrady augustiniánského opatství na Mendlově náměstí znovu vrátí. Masarykova univerzita si v nich chce ve spolupráci s opatstvím zřídit sály na přednášky, výstavy a koncerty.

„Přihlásili jsme se o zařazení do regionálních programů, pak chceme zažádat o dotace Evropskou unii. Máme poloviční šanci, že uspějeme,“ oznámil prorektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Masarykova univerzita je jednou z mála ve střední Evropě, která má vlastní muzeum. A to navíc v klášterních prostorách, kde dříve žila i působila jedna z nejvýznamnějších brněnských osobností – otec genetiky Johann Gregor Mendel.

Proto chce největší brněnská vysoká škola své možnosti co nejvíc využít. A to ve spolupráci s augustiniánským opatstvím, které ji ve svém klášteře hostí. „Původní plány skleníku a oranžerie se zachovaly, takže se dají znovu postavit. Nechceme však tyto plány jen kopírovat, přidáme i vlastní myšlenky. Spíše než pro pěstování rostlin bychom skleník chtěli využít pro konference, přednášky či koncerty, a propojit jej s muzeem,“ popsal augustiniánský opat Lukáš Evžen Martinec.

Pro Mendela

Skleník nechal postavit v devatenáctém století opat Napp pro Mendelovo bádání. Na zahradě opatství by teď měl vyrůst o něco větší než tehdy. Jeho velikost z devatenáctého století vyznačuje kamenný půdorys, který se jako jediný ze stavby zachoval. „Půdorys je docela úzký. Chtěli bychom vytvořit prostor zhruba pro sto čtyřicet lidí,“ upřesnil Bek. Doplnil, že s takovou změnou by museli souhlasit památkáři.

Znovuoživení skleníku by prý prospělo nejen areálu, ale také celému městu. V moderně vybavené prosklené budově by totiž mohli přednášet i vědci z celé Evropy. „Špičkově vybavené auly jsou teď již všude. Ale možností přednášet na místech, kde žila tak význačná osobnost jako Mendel, zase tolik není,“ tvrdí Martinec. V oranžerii, jejíž přízemí za Mendelovy éry fungovalo jako sklad ovoce a zeleniny a první patro zase jako genetikova pracovna, by mohla vzniknout menší galerie.

Ander: Mají šanci

Město snahy Masarykovy univerzity vítá. „Projekty tohoto typu zvyšují atraktivitu města. Myslím, že vzhledem k zaměření na turistický ruch má obnovení skleníku a oranžerie velkou šanci uspět,“ myslí si náměstek primátora Martin Ander. Aby mohl na zahradě opatství skleník s oranžerií vyrůst, potřebuje univerzita získat zhruba sto milionů korun z evropských fondů.

Obě stavby, skleník i oranžerii, zničily přírodní pohromy. Oranžerie v sedmdesátých letech minulého století vyhořela, skleník zase padl při bouři ještě ve století devatenáctém. „Bylo to ještě za Mendelova života. Skleník shodila třináctého října roku 1870 větrná smršť, kterou Johann Gregor Mendel přímo sledoval,“ přiblížil ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál.

Autor: Hana Fasurová

15.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Ilustrační foto. Nehoda.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Jihomoravská ČSSD chce ve vedení strany Sobotku a Tejce

Brno – Jihomoravská ČSSD na sobotní krajské konferenci v Brně schválila nominaci premiéra Bohuslava Sobotky na předsedu strany a Jeronýma Tejce na prvního místopředsedu strany. Novinářům to řekl tajemník klubu ČSSD v krajském zastupitelstvu Petr Šikula. Jihomoravská ČSSD je první, která nominovala na statutárního místopředsedu někoho jiného než ministra vnitra Milana Chovance. Sobotka zatím získal podporu všude. Premiér preferuje Chovance a už dříve řekl, že k Tejcovi nemá důvěru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies