VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Univerzity v Brně škrty zdevastují

Brno – Brněnské univerzity ohrožují vládní škrty. Příští rok omezí nákupy a opravy, sníží platy a zřejmě začnou i propouštět. Úsporná opatření mohou zastavit i důležité projekty.

24.9.2010 18
SDÍLEJ:

Masarykova univerzita v Brně - ilustrační foto.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Město vysokých škol. I takovým přívlastkem se Brno občas chlubí. Teď jej možná bude načas vyslovovat jen šeptem. Vládní škrty, které mají české hospodářství odvrátit od kolapsu, tvrdě dopadnou právě na vysoké školství. Brněnské univerzity mohou přijít o desetinu svých příjmů. Důsledky pro nás budou devastující, obávají se rektoři.

Například brněnská Veterinární a farmaceutická univerzita si musí do konce roku vystačit s rozpočtem o bezmála pět milionů korun nižším, než jaký schválila letos v březnu. „Pro rok nadcházející máme zatím jen neoficiální zprávy. Hovoří se o tom, že se vysokým školám sníží rozpočty zhruba o desetinu. A nejde o deset procent ze mzdových prostředků jako ve veřejné správě. Ale o desetinu všech peněz. To je obrovská zátěž,“ upozornil rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Vladimír Večerek.

Pro vysoké školy je podle něj tak razantní zásah devastující. „Znamená to především šetřit na provozu. V našem případě tedy omezit například nákup zvířat, krmiv, chemikálií, laboratorního skla a řady dalších věcí potřebných pro výuku. To se do značné míry promítne do její kvality. Úsporná opatření se ale dotknou i mezd zaměstnanců,“ podotkl Večerek.

Hrozí propouštění

Zdůraznil, že univerzity musí teprve počkat na definitivní verdikt ministerstva školství a vlády. Zaměstnanci univerzity však musí počítat se škrty v odměnách a nadtarifních složkách platu. Pravděpodobné je podle Večerka i to, že škola se nakonec nevyhne snižování počtu pracovníků.

Takřka stejně situaci vidí i rektor brněnského Vysokého učení technického Karel Rais. „Propouštět ještě letos nemá smysl. Příští rok to ale nevylučuji. Vysoké školství je koza, která dostává krmení pro králíka. Ale dojit má jako kráva,“ podotkl Rais.

Rozjezd mnohamiliardových vědeckovýzkumných projektů Brna, k nimž patří například stavba Středoevropského technologického institutu CEITEC, rozpočtové škrty podle Raise nezasáhnou. Pokud uspějí v Bruselu, zaplatí je Evropská unie. Ohrožené jsou však investice, které vysoké školy platí z vlastní kapsy. Nebo na ně alespoň přispívá. „Jde například o výstavbu biologických pavilonů, o které se má rozrůst bohunický univerzitní kampus a kde máme patnáctiprocentní spoluúčast,“ vysvětlil rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala (na obrázku).

Jak velká omezení vysoké školy skutečně čekají, ukáží následující týdny. Jednání mezi ministerstvem školství a vládou totiž nejsou uzavřená. Ministr školství Josef Dobeš už ale slíbil pomoc školám, které se zapojí do jeho projektu. Pokud se mu podaří jej prosadit, nebudou školy dostávat peníze za počet studentů, ale podle úrovně výuky a vědeckovýzkumné činnosti. „Ještě není schválený, mohu jej proto zatím popsat jen v obecné rovině. Upřednostní však kvalitu nad kvantitou,“ poznamenal Dobeš.

Autor: Lucie Hrabcová

24.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies