VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Uprchlíci vyklízejí tábor v Zastávce

Zastávka u Brna /REPORTÁŽ/ - Po devatenácti letech končí v Zastávce u Brna pobytové a integrační středisko uprchlíků. Vznikne zde jedno ze dvou přijímacích středisek v zemi.

26.6.2009 7
SDÍLEJ:

Uprchlíci v Zastávce šijí, malují a tvoří hudbu.Foto: DENÍK/Marija Nobilisová

V uprchlickém táboře v Zastávce u Brna našly azyl v uplynulých devatenácti letech tisíce cizinců, hlavně z Kazachstánu, Ruska či Iráku. Ti, kteří zde v posledních měsících žili, nyní musí odejít do jiných středisek nebo do soukromí. Pobytové a integrační středisko totiž zaniká kvůli nenaplněné kapacitě dalších uprchlických zařízení v zemi. Namísto něho zde ministerstvo vnitra zřídí přijímací středisko uprchlíků, čekajících na mezinárodní ochranu. Podobné bude pouze na letišti v Ruzyni.

Vyprázdněné ubytovny, dílny zející prázdnotou a zbývající desítky cizinců, které velké stěhování teprve čeká. Atmosféra v azylovém středisku pro uprchlíky v Zastávce u Brna je v posledních měsících jiná než dříve. „Přemísťování je cítit. Obyčejně jsme tu mívali přes dvě stě lidí, v současné době jich máme necelých šedesát. Zbytek už je v integračních zařízeních v Kostelci nad Orlicí a Havířově nebo si našli ubytování v soukromí. V srpnu se dveře tábora v Zastávce zavřou definitivně,“ popsala Jana Cápalová ze Správy uprchlických zařízení v Zastávce u Brna. Žádný z uprchlíků se ke svému nucenému vystěhování nechtěl vyjádřit.

Stěhování uprchlíků do jiných míst je podle ní i vedení správy uprchlických zařízení nutné. Některá střediska v zemi muselo dokonce Ministerstvo vnitra zrušit kvůli jejich nenaplněné kapacitě. V České republice se totiž čísla přijatých uprchlíků trvale snižují již od roku 2003. „K poslednímu červnu zaniká pobytové středisko ve Stráži pod Ralskem a rušíme také přijímací středisko ve Vyšních Lhotách v Moravskoslezském kraji. Kapacita zdejšího zařízení je pět set lůžek, v posledních měsících jsme tu hostili jen stovku uprchlíků. Hledali jsme řešení, jak šetřit peníze daňových poplatníků,“ zdůvodnil ředitel Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra Miloslav Koudelný.

Nové středisko v Zastávce bude uzavřené

Vyprázdněné a opravené zařízení v Zastávce z Brna má od prvního listopadu nahradit právě zrušené přijímací středisko ve Vyšních Lhotách. Namísto „pokročilých“ uprchlíků s již přiznanou mezinárodní ochranou bude Zastávka přijímat cizince přímo od českých hranic. Ti nebudou mít povoleno vycházet z areálu zařízení. „Přijímací středisko má jiný charakter než pobytové a integrační zařízení. Přicházejí do něj cizinci, kteří mají úmysl požádat o mezinárodní ochranu. Je uzavřené a uprchlíci mají povinnost zůstat uvnitř, dokud se nevyřídí potřebné dokumenty,“ dodal Koudelný. Další přijímací středisko bude fungovat jen na letišti v pražské Ruzyni. V Zastávce se do jedné ze tři budov zařízení nastěhuje cizinecká policie, která měla doposud jen pobočku poblíž střediska.

Pro starostu Zastávky je změna ve fungování tábora zásadní. „Nicméně počet žádostí o azyl je tak nízký, že ke změně muselo dojít. Po vstupu do Evropské unie se k nám již tolik uprchlíků nedostane,“ uvedl starosta Petr Pospíšil.

V kontaktu s mnoha uprchlíky se Zastávky je i nadále brněnská muslimská obec. „ Účastili se pátečních modliteb a oslav nebo aktivit pro děti. Také se na nás obrací s žádostí o radu a pomoc. Spousta z nich, kteří v Zastávce ještě zůstávají, doufají, že se uchytí v Brně a nebudou se muset stěhovat jinam. Někteří si v Brně už našli ubytování,“při­blížil situaci běženců předseda Islámské nadace v Brně Muneeb Hassan Alrawi.

HANA FASUROVÁ

V Zastávce uprchlíci šijí, malují a tvoří hudbu /REPORTÁŽ/

Kostka. Opakujte po mě. Abdurachmane, která z nich je zelená? Ještě před pěti minutami byly prostory dětského centra v Pobytovém a integračním středisku v Zastávce u Brna plné rozesmátých obličejů a pobíhajících malých nohou. Teď jsou ale jejich majitelé, kteří se usadili kolem stolu, nezvykle tiší. Učí se česky a malují déšť.

„Papat!“ rozkazuje tmavý asi šestiletý chlapec a podává mi plastové nádobí s neviditelnou kaší. Různé barvy pleti, očí i vlasů, ale stejný zájem. „Chceme si hrát“ z těchto dětí přímo tryská, spolu se pouští do vaření i řízení vlaků. Se svými rodiči přijeli z Kazachstánu, Afriky, Mongolska. Zdá se, že odlišné mateřské jazyky nejsou vůbec překážkou.
Tři ubytovny a venkovní hříště pro děti jsou teď dočasným domovem pro necelých šedesát obyvatel střediska. „Nejpalčivější je jejich frustrace, konflikty mezi sebou navzájem a nedorozumění mimo zdi střediska,“ popisuje problémy uprchlíků sociální pracovnice Marcela Borská. Hlavním cílem je pro ní postarat se o to, aby klienti měli co nejvíce potřebných informací. Z kanceláře pokračujeme do budovy, jejíž sklep se každý týden rozezní zvuky nástrojů a oživeným hovorem azylantů. Diecézní charita zde provozuje hudební dílnu, ve které nechybí bicí, kytary ani klávesy. Útulně zařízená místnost s polštáři a vyvýšeným posezením v rohu je čajovna.



„Tu si organizují sami, většinou je tady narváno. Nejpopulárnější je ale šicí dílna,“ přibližuje zájmy uprchlíků vedoucí práce se žadateli Jana Cápalová. Míříme tak rovnou k místu, na kterém se podle její slov občas objeví i zdatní muži. Cestou míjíme výdejnu hygienických potřeb. „Dostanete pastu, prášek, mýdlo a čtyři strojky,“ sděluje postaršímu tmavšímu muži v modrém županu zaměstnanec střediska.

Žena u stolu zavaleného kousky látky, přídí a stužkami mě přivítá úsměvem a představí se jako vedoucí dílny. Kazachstánka, která sedí za šicím strojem, má na hlavě šátek. Sotva se otočí a po celou dobu s námi nepromluví. „Nerady se baví s cizími,“ vysvětluje její chování vedoucí Miroslava Murryová. V dílně si návštěvníci šijí hračky, šátky i polštáře. „Těmi si ženy zútulňují pokoje,“ říká učitelka z krejčovské rodiny. Mongolky si zde před časem ušily i svatební šaty, jedny s dlouhým rukávem vedoucí předvádí na sobě. Jsou zářivě modré z lesklé těžké látky. „Hodně jsem se od nich přiučila, mají zajímavé techniky,“ dodává Murryová.

Dalším místem odpočinku je ve středisku výtvarná dílna. Tiše vejde, letmo se rozhlédne a téměř bezzvučně řekne „dobrý den“. Vysoký muž s černými vlasy, kterého vedoucí výtvarné dílny Tomáš Valčik představí jako výtvarníka z Ruska, přišel malovat portrét. Modelem mu poslouží jedna z praktikantek. „Mám se natočit jinak?“ ptá se jednadvacetiletá dívka. Malíř už ale má za sebou pár prvních tahů. „To je jedno,“ zašeptá a pokračuje v díle.

Po půlhodině se pod jeho rukou vznikne jen ve dvou odstínech zelené neuvěřitelně živý obličej. „Chodí sem prťata i starší lidé. Teď se zrovna chystáme natočit animovaný film, hudební dílna slíbila hudbu,“ plánuje Valčik. V dílně pomáhá uprchlíkům radovat se ze života. „Skrze umění jim dodávám trochu radosti, úniku před starostmi,“ popisuje svojí práci vedoucí. Podle jeho slov s lidmi často i jen tak povídá. „Dětí mi například ve dveřích řeknou, že mě přišli jen otravovat. Ale není to vůbec špatné, ony chtějí kontakt,“ usmívá se.
Za dva měsíce se Zastávka změní. Potřeba umění, hudby a kontaktu zde ale zřejmě zůstane.

MARIJA NOBILISOVÁ

26.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Účet za tropický červen? Osm set kolapsů, jeden skončil dokonce smrtí

Škoda Rapid 136 MTX Cabrio.
AUTOMIX.CZ
49

GALERIE: Skvosty Metalexu. Tato česká firma stavěla skvělá auta, i za socialismu

Abraham zažívá obrození. Jezdecky se nezměnil, ale lidsky vyspěl, říká expert

Brno – Škarohlídi se mu v minulosti posmívali, že padá a závody často nedokončí. V letošní sezoně mistrovství světa brněnský motocyklista Karel Abraham všechny umlčel. Výsledky, jaké předvádí, od něj nemohl nikdo očekávat. A nečekal je ani sám.

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

Příští sezona? V plánu bylo pokračovat v Kometě, sen je hrát NHL, povídá Nečas

Raleigh, Brno /ANKETA/ – Vstupenku do slavné NHL mu může zajistit tým, který má přízvisko Hurricanes. Hned po draftu, v němž si hokejistu Martina Nečase vybrala z dvanácté pozice Carolina, talentovaný útočník s vtipem podotkl, že jeho jméno v češtině také připomíná špatné počasí. „Téměř jako hurikán," culil se osmnáctiletý extraligový mistr s brněnskou Kometou. Nečas doufá, že také časem vletí do NHL jako hurikán.

Podědila Jursovy geny. Pravnučka zakladatele Dukly Brno zazářila na olympiádě

Brno – Vydala se ve šlépějích úspěšného pradědečka a stejně jako on vítězí. Pravnučka Františka Jursy, bývalého závodníka a zakladatele cyklistické Dukly Brno, Dagmar Hejhalová vybojovala na Hrách VIII. letní olympiády dětí a mládeže 2017 tři zlaté a jednu stříbrnou medaili. „Věděla jsem, že je děda v publiku a na plné čáře mi věří, nervózní jsem před ním nebyla," usmívá se čtrnáctiletý talent české cyklistiky.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies