VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Náhradu za rozbité auto silničáři nedají bez soudu

BRNO - Utrhnout kolo v neoznačeném výmolu je na silnici první třídy na kraji Brna běžná věc. Správci komunikací by měli škody platit, ale brání se zuby nehty. Zatím úspěšně, nikomu se nechce tahat po soudech.

5.6.2007
SDÍLEJ:

IlustračníFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Po dobrém ani korunu. To je strategie, jakou uplatňuje Ředitelství silnic a dálnic při vyřizování škod, které se přihodí řidičům na rozbitých silnicích v okolí Brna. Nechuť k soudnímu vymáhání škod se rozhodla prolomit žena, která ulomila kolo v neoznačené díře na silnici první třídy.

„Jela jsem kolem Carrefouru z Vídeňské ulice. Je to místo docela častých kolizí. V neoznačeném výmolu jsem tam urvala kolo auta. Těsně přede mnou se to stalo ještě jednomu autu,“ popsala příhodu Renata Ludvíková z Židlochovic. Když na závadu povrchu silnice upozornili silničáře a požádala je o uhrazení opravy auta, zpočátku prý byli vstřícní.

„Nakonec mi ale odepsal jejich ředitel, že prý zodpovídají za škody, pokud se neprokáže, že nemohli zabránit závadě na vozovce. A to údajně nemohli, protože výmol mohl vzniknout těsně před mým příjezdem. Díky této fintě mohou každého poslat někam,“ rozhořčila se Ludvíková. Ředitelství silnic a dálnic skutečně po dobrém nedá ani korunu.

„Na silnicích první třídy se kontroly dělají každý den, jsou na to zápisy. My tedy škody vzniklé kvůli stavu silnice neplatíme. Rozhodně ne bez soudního rozhodnutí,“ potvrdil ředitel brněnské správy ředitelství Jiří Rupp. A neprodraží se to daňovým poplatníkům, když pak silničáři kromě škod zaplatí ještě soudní výlohy?

„Ne, tak daleko to ještě nikdy nedošlo. Oni to ti lidé nakonec k soudu nedávají,“ dodal Rupp. Sázet na malé odhodlání prostých obyvatel bojovat za svá práva se ale jeho instituci možná brzo přestane vyplácet. „Mám dojem, že čekají, až to vzdám. Ale to já z principu neudělám. A nejen z principu, škoda devět tisíc na autě, na kterém jsem závislá, je polovina mých příjmů,“ rozčílila se Ludvíková.

Pomoci k výhře nad mamutím podnikem jí může prošetření skutečné praxe při sledování stavu silnic. Ruppovo tvrzení, že jsou důležité tahy pod každodenním dohledem, totiž vyvrátil správní ředitel společnosti Brněnské komunikace Roman Nekula. „Máme na to osm pracovníků, na každého připadá několik městských částí Brna a desítky kilometrů silnic a veškeré papírování. Každý den to všechno projet, to je mimo fyzické možnosti,“ prozradil Nekula.

První soudní pře o náhradu škod bude zřejmě precedens, který ukáže, jestli mají řadoví řidiči šanci se domoci náhrady škod způsobených stavem vozovek. Současně ale možná také osvětlí, jak to s monitorováním stavu vozovek skutečně je.

5.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies