VYBERTE SI REGION

Úrazovka? Město se musí postarat, shodují se kandidáti

Brno /ROZHOVOR, ANKETA/ – Všichni kandidáti na primátora se shodli, že o Úrazovou nemocnici se má město starat dál.

13.9.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Petr Preclík

Vážení čtenáři, přinášíme vám co nejpodrobnější volební zpravodajství, které najdete ZDE

Kdyby ji neměli, museli by si ji vymyslet. Řeč je o politicích a brněnské Úrazovce. Nemocnice na Ponávce po ztrátě statusu traumacentra málem zanikla. Vzápětí se z ní stalo téma, na kterém si bez ohledu na stranickou příslušnost polévku přihřál už nejeden politik. Své představy o její budoucnosti i vývoji zdravotnictví Brna popisují v dalším díle volebního seriálu Rovnosti lidé, kteří chtějí v příštích letech řídit město z primátorského křesla.

O zachování nemocnice se zasazovala především strana úřadujícího primátora Romana Onderky. Slogan „Zachránili jsme Úrazovku“ je dokonce jedním z hesel předvolební kampaně sociálních demokratů. „Převod pod křídla města byl krok správným směrem. Pro pacienty i kvalitní odborníky, kteří v ní působí,“ řekl Onderka.

Úrazovka, která jako městské zařízení funguje od začátku roku 2009, má podle něj sloužit jako traumacentrum nižšího typu a být pojistkou pro případ hromadného neštěstí. S investicemi jí pomůže město, kraj a evropské fondy. „A její provoz bude na dotacích v budoucnu téměř nezávislý,“ věří Onderka.

Ne všichni političtí konkurenti zásluhy sociálních demokratů v kauze úrazovky uznávají. „Netvrdím, že přechod do správy města byl špatný krok. Špatná však byla ohromná politizace tohoto problému. A ti, kteří se teď Úrazovkou chlubí, by měli říct, kde vezmou peníze na její obnovu. Její vnitřní dluh se pohybuje ve stamilionech korun,“ namítl lídr občanských demokratů Robert Kotzian.

Jak s Úrazovkou naložit dál, musí podle něj začít rozhodovat experti medicíny a ekonomie. Ne politici. „Nejsem všeználek, abych měl recept na každou odbornou záležitost. A zdravotní péče na tak rozsáhlém území jako je Brno je věc velmi odborná,“ konstatoval Kotzian.

Lidovecký kandidát na primátora Daniel Rychnovský má o budoucnosti areálu na Ponávce naopak představu konkrétní. A jako tvůrce zdravotnické koncepce Brna už o ní jedná i s řediteli dalších zdravotnických zařízení města. „Jako chirurgická nemocnice se bude soustředit na úrazy a ortopedické zákroky. Komplex doplníme o rehabilitační centrum. A zmodernizujeme pohotovost,“ nastínil Rychnovský.

Kandidát Strany zelených Martin Ander připustil, že se Úrazovka může v budoucnu vrátit do vlastnictví státu. „Převod na město byla jediná cesta, jak ji ve stávající podobě udržet. Pokud vláda pochopí, jak špičkový personál nemocnice má, a bude ochotná vzít ji zpět, nebudeme tomu bránit,“ řekl Ander.

Brněnský politolog Lubomír Kopeček Úrazovku se třenicím o Úrazovce nediví. Přestavuje podle něj pro politiky příležitost, jak se vymezit. „Je to významná nemocnice. Topolánkova vláda přišla s plánem ji zrušit, ale neuskutečnila jej zrovna důsledně a rozpoutala se tak velká debata. Sociální demokracie problém otevřela a další aktéři politické scény na to museli reagovat. Určitě jí proto nevytýkám, že téma před volbami používá,“ upozornil Kopeček.

Všichni kandidáti na primátorský post nyní víceméně počítají s podporou Úrazovky z rozpočtu města. Na řešení dalších bolístek brněnského zdravotnictví se ale neshodnou. Rozděluje je třeba otázka, zda vyhovět příní některých léoařů a zprivatizovat Polikliniku Zahradníkova.

Podle Kotziana je také nutné otevřít problém Nemocnice Milosrdných bratří, která každý rok končí s padesátimili­onovou ztrátou. Rychnovský dodal, že tamní porodnice a ubytovací kapacity volají po rekonstrukci. A stejně jako kandidátka TOP 09 Irena Matonohová upozornil na stárnutí obyvatel Brna. „Bude nutné reorganizovat péči v léčebnách dlouhodobě nemocných. A věnovat pozornost paliativní a hospicové péči,“ uvedla Matonohová.

ANKETA: Jak si má město počínat do budoucna s Poliklinikou Zahradníkova a Centrem dětských odborných zdravotnických služeb, takzvaným Bílým domem?

Helena Sýkorová, KSČM
Jsem pro zachování obou poliklinik v majetku a přímém řízení města. Pouze tak může město ovlivňovat strukturu a rozsah zdravotnických služeb poskytovaných těmito zařízeními ve prospěch obyvatel našeho města.

Daniel Rychnovský, KDU-ČSL
V případě Polikliniky Zahradníkova privatizace možná je, ale ne teď. Ekonomicky by zkolabovala. Nejprve se musíme soustředit na její přestavbu a modernizaci, pak teprve přemýšlet o dalších změnách. Kdybychom teď prodali budovu Bílého domu, není za ni náhrada.

Petra Quittová, VV
Zajištění opravy Polikliniky Zahradníkova je jednou z našich priorit. Jako ambulantní zařízení slouží mnoha občanům Brna. Takzvaný Bílý dům je zase centrem ambulancí dětských lékařů a mimo jiné i trojích jeslí. Měl by být také zachován za finanční podpory města.

Lubor Pospíchal, SPOZ
Hlavně se musí zachovat funkčnost obou zařízení. Aby to nedopadlo jak s Úrazovkou, která přišla o traumacentrum. Také by do toho město nemělo investovat zbytečně moc peněz. Neříkám, že se to musí řešit referendem. Je ale třeba zvážit pro a proti.

Roman Onderka, ČSSD
Plánujeme stomilionovou rekonstrukci Zahradníkovy a sloučení obou organizací. Výsledkem bude například lepší šance na výhodné nákupy. Lze počítat i s pronájmem či prodejem budovy původní zdravotní pojišťovny.

Irena Matonohová, TOP 09
Jsem pro rekonstrukci Polikliniky Zahradníkova. Péči by tam měli přednostně provozovat soukromí lékaři na bázi nájemních smluv. Bílý dům je kvůli nedostatku parkovacích míst špatně dostupný. Proto jsem pro diskusi s lidmi, zda zde mají být zdravotnické služby i dál.

Robert Kotzian, ODS
Privatizaci ambulancí na Poliklinice Zahradníkova podporuji. V Bílém domě je ale péče navázaná na jiná městská zařízení, například sociální služby. Je proto třeba se na věc nejprve podívat společně s odborníky a o dalších krocích se rozhodovat až v širších souvislostech.

Šárka Kašpárková, Suverenita
Na Poliklinice Zahradníkova se už nyní prolíná soukromá péče s ordinacemi, které spadají pod město. Myslím si, že městských zařízení je v Brně dostatek. Město by klidně mohlo popřemýšlet o tom, vzdát se v tomto případě svých pravomocí. A polikliniky privatizovat.

Jiřina Belcredi, Brno 2010
Zbavit se Polikliniky Zahradníkova není šťastné. Slouží lidem velké části brněnského severu. Dávám přednost prodeji Bílého domu, který původně vznikl jako kanceláře a má řadu problémů. Například není možné vytvořit u něj parkovací místa.

Martin Ander, Strana zelených
Ambulance sídlící v Bílém domě musí zůstat pohromadě. I v případě přesunu je třeba zachovat unikátní nastavení, které rodiči s dítětem umožní navštívit specialisty v jednom zařízení na dobře dostupném místě. Zahradníkovu je třeba hlavně opravit. Zůstat v ní ale musí i místo pro lékárnu.

Jak udělat z Brna centrum vědy? Anglickými školami

Brno má našlápnuto k tomu, aby se stalo centrem evropské vědy a výzkumu. Jenže pro to musí nabídnout ještě něco víc, než pracovní zázemí ve špičkových projektech špičkovým vědcům. A přispět k tomu mohou i ti, kteří o rozvoj města mají starat z brněnského magistrátu. Například jeslemi.

Ty totiž usnadní život vědcům, kteří si od výzkumu potřebují odskočit na mateřskou dovolenou. „Zapojit do vědy ženy je důležité. Jenže skloubit výzkum s rodinou bývá komplikované,“ potvrdila Jana Šilarová ze Středoevropského technologického institutu, který je jedním z největších vědeckovýzkumných projektů Brna. Důležité je podle ní také umět přilákat mladé talenty ze zahraničí. Brno jednou může svým výzkumem přitahovat pozornost byznysmenů podobně jako americké Silicon Valley. Do jisté míry to ale záleží i na tom, zda v něm školu najdou i děti, které nemluví česky.

Právě tak své představy o podpoře vědy a výzkumu popsali hned čtyři kandidáti na primátorský post. Podrobně o nich mluvil sociální demokrat Roman Onderka, zástupce ODS Robert Kotzian, lidovec Daniel Rychnovský i lídr zelených Martin Ander. Ten zdůraznil nutnost vytvářet dobré podmínky pro rozvoj výzkumných projektů. Město s nimi podle Andera musí například počítat v územním plánu. „Je také třeba bojovat za všechny dopravní stavby, které zlepší spojení se zahraničím,“ dodal Rychnovský.

Žádný z deseti kandidátů si nicméně nemyslí, že by život v Brně byl pro cizince nyní příliš obtížný. Nejkritičtější byla v tomto ohledu Irena Matonohová z TOP 09. „Navštěvuje mě hodně přátel z ciziny, a proto vím, že se v Brně dá jen těžko domluvit. Mladí lidé už naštěstí anglicky hovoří dobře,“ řekla Matonohová.

Kandidátka komunistů Helena Sýkorová zase připomněla, že v řadě oblastí Brnu výzkum stále chybí. „Mimo jiné ve vývoji léčiv, který měl v Brně dlouholetou tradici,“ podotkla Sýkorová.

Ředitelka dvou poliklinik města Rut Svobodová říká: Musíme politiky víc informovat

ROZHOVOR
– Ředitelka Centra dětských odborných zdravotnických služeb v Bílém domě Rut Svobodová od dubna řídí i městskou Polikliniku Zahradníkova. Některé odpovědi kandidátů v dnešní anketě ji překvapily. „Uvědomila jsem si, že musíme informování politiků o důležitosti námi poskytovaných služeb věnovat daleko víc pozornosti,“ říká Svobodová.

Někteří lékaři z Polikliniky Zahradníkova volají po privatizaci ordinací. Je to podle vás vhodné?

Největší výhodou polikliniky je široké spektrum odborností. Podobně je to v případě dětských pacientů takzvaného Bílého domu. Pokud si tuto komplexnost mají obě zařízení zachovat, považuji za nejvýhodnější, aby si město Brno svou zřizovatelskou funkci ponechalo. Okamžitě privatizovat polikliniku Zahradníkova je za současné ekonomické situace organizace velmi nevhodné. Pokud k ní dojde po rekonstrukci zařízení, mělo by město mít možnost ovlivnit zastoupení jednotlivých specializací.

Poté, co jste vedení polikliniky Zahradníkova převzala, odhalila analýza hospodaření velké potíže. V čem spočívá největší problém?

Organizace má peníze na zajištění základního provozu, ale nemá rezervu na obnovu vnitřního zařízení. Stav budovy, zastaralé vybavení, ale hlavně nejistota, která v posledních letech kolem polikliniky panuje, způsobila postupný úbytek pacientů. Za nejdůležitější považuji obnovit důvěru v to, že poliklinika bude i do budoucna poskytovat kvalitní péči. A dát zaměstnancům pocit, že stojí za to na jejím rozvoji pracovat.

Mohlo vedení města nějak těmto problémům předejít?

Hospodařit s kladným výsledkem je čistě věcí vedení zařízení. Dlouhodobě se nám to daří v poliklinice Bílý dům, která z vlastních peněz postupně obměnila vybavení ambulancí a z nevzhledných kancelářských prostor se změnila v moderní zdravotnické zařízení. Věřím, že touto cestou půjde i Zahradníkova. Co ale potřebují obě zařízení od svého zřizovatele, je oprava budov.

Autor: Lucie Hrabcová

ANKETA

Má Brno zprivatizovat polikliniku Zahradníkova?

Ano

35 %

Ne

65 %

Hlasovalo: 31     Anketa byla ukončena

13.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies