VYBERTE SI REGION

Ústavní soud vyhověl Melčákovi. Volby v říjnu nebudou

Brno /ON-LINE, FOTOGALERIE/ - Ústavní soud ve čtvrtek zrušil platnost zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny a dal tak za pravdu stížnosti poslance Miloše Melčáka.

10.9.2009 13
SDÍLEJ:

Ústavní soud v Brně.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v pátek ve 20:00, najdete v sobotním vydání Brněnského deníku Rovnost.

Říjnový termín voleb definitivně padl spolu se sporným zákonem. Proti zrušení zákona hlasovali pouze dva z patnácti soudců.

Rozhodnutí soudu je průlomové, protože soud poprvé zrušil platnost normy označované jako ústavní zákon. Podle soudců se však zákon o zkrácení volebního období nazývá ústavním jen formálně. „Obsahově jde o individuální konkrétní rozhodnutí,“ řekl sekretář soudu Tomáš Langášek.

Stejný názor vyslovil ve své závěrečné řeči i Melčákův právní zástupce Jan Kalvoda. „Sporný zákon Ústavu nedoplňuje, ani nemění, pouze ji na jednu politickou sezónu nahrazuje,“ uvedl Kalvoda.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, který sněmovnu při jednání zastupoval, byl rozhodnutím soudu zklamán. „Myslím si, že rozhodnutí soudu poškodí celou řadu lidí,“ zhodnotil Zaorálek.

Ačkoliv soud ve čtvrtek zveřejnil své rozhodnutí až po čtvrté hodině odpoledne, informace o verdiktu unikla do médií již hodinu předem. „Mohlo jít o dedukci. Byl bych nerad, kdyby se ukázalo, že informace unikla od některého ze soudců,“ uvedl předseda soudu Pavel Rychetský.

Zaorálek neuspěl

Před soudem sněmovnu neúspěšně zastupoval její místopředseda Lubomír Zaorálek (ČSSD), který hájil stanovisko zákonodárců. „Jednali jsme v souladu s ústavou a přijali řešení nejméně zasahující do práv občanů, nejrychlejší a nejšetrnější,“ řekl Zaorálek, jenž v Brně zaskočil za zdravotně indisponovaného šéfa dolní komory a svého stranického kolegu Miloslava Vlčka.

Soudci však jeho argumenty nevzali v potaz. Podle nich nemáme ústavu proto, aby politikům ulehčovala práci, ale aby stanovila pravidla, která musejí dodržovat všichni. Pokud nevyhovují, je nutné změnit je obecně platnou normou, nikoli jednorázovým účelovým zákonem. Takovou úpravu ústavy už politici mají připravenou.

Teď záleží na poslancích

Ještě ve čtvrtek by mohli schválit nový ústavní zákon, podle něhož by prezident musel sněmovnu rozpustit, pokud by to odhlasovala minimálně třípětinová většina poslanců. Pokud tuto změnu přijmou i senátoři a podepíše ji prezident, sněmovna by si rozpuštění mohla odhlasovat v úterý a Václav Klaus by pak volby vyhlásil pravděpodobně na 6. a 7. listopadu.

Poslanec Miloš Melčák napadl ústavní zákon, jímž si poslanci a senátoři jednorázově zkrátili volební období. Na základě tohoto aktu pak prezident Václav Klaus vyhlásil předčasné volby na 9. a 10. října.

Začala to Melčákova stížnost

Předvolební kampaň už byla v plném proudu, když se nezařazený poslanec Melčák (dříve ČSSD) koncem srpna obrátil na Ústavní soud. Jeho stížnost formuloval advokát Jan Kalvoda, jeden z otců Ústavy ČR. Podle jeho čtvrtečních slov zákonodárci zasáhli neoprávněně do samé podstaty ústavy, když přijali jednorázový zákon, který ji nemění ani nedoplňuje, ale obchází. „Tím došlo k porušení podstatných náležitostí demokratického právního státu,“ uvedl Kalvoda. Ústava totiž jasně říká, za jakých podmínek a kdy se může zkrátit čtyřleté volební období. K těm nejběžnějším patří trojí pokus o vyslovení důvěry vládě. První dva má premiér navržený prezidentem, poslední pak předsedou sněmovny.

JAK DOJÍT PODLE ÚSTAVY K ROZPUŠTĚNÍ SNĚMOVNY
Prezident republiky sněmovnu může rozpustit, jestliže:
a. Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,
b. Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
c. zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
d. Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.

Rychetský: Nehodlám převyprávět rozhodnutí soudu

Jak je možné, že už hodinu před vyhlášením rozhodnutí Ústavního soudu unikla informace o verdiktu do médií?
Tuto otázku bych spíše rád položil médiím. Jsou jen dvě verze. Buď unikla informace od některého ze soudců, protože mimo nich a zapisovatele nebyl rozhodování nikdo přítomen. A byl bych velmi nerad kdyby to tak bylo. Druhá varianta je dedukce. Protože, upřímně řečeno, právník, který zná procedury soudu, může spekulací dovodit, jaké bude konečné rozhodnutí.

A jak je možné, že do médií dokonce unikl počet soudců, kteří hlasovali proti návrhu?
Protože je úplně stejný, jako při rozhodování o odkladu vykonavatelnosti prezidentova vyhlášení voleb z prvního září.

Bohuslav Sobotka řekl, že se z ústavních soudců dnešním dnem stává patnáct nedotknutelných lidí. Můžete se k tomu vyjádřit?
Postavení ústavních soudců v demokracii je skutečně výjimečné, toho jsme si vědomi. Proto také ústavní soudy nemohou nic pozitivně rozhodovat. Mohou pouze rušit a vrátit sporné kauzy. Ústavní soud je negativní zákonodárce, který nemůže nic nového vytvářet.

Ovlivnil vaše rozhodnutí dnešní výstup místopředsedy poslanecké sněmovny u soudu?
Domnívám se, že jeho argumentace nebyla nová, že jsme ji už slyšeli před konáním soudu. My nezpochybňujeme samotný fakt, že se politické síly rozhodly řešit nastalou situaci předčasnými volbami. Ústava jen jasně stanovuje, jakým způsobem lze k těmto volbám dojít.

Co byste doporučili politikům, aby nyní udělali za kroky?
Ústavní soud se z principu k zamýšleným legislativním aktům nevyjadřuje.

Rozhodli jste se dnes, nebo jste o verdiktu měli jasno již předem?
Rozhodnutí se připravovalo celou dobu a jeho finální verzi jsme připravili dnes mezi jednou a čtvrtou hodinou dnes odpoledne.

SLEDOVALI JSME ON-LINE

16:52 - Odlišná stanoviska zaujali soudci Kůrka a Musil. Plný text nálezu je už nyní na stránkách ÚS.

16:28 - Miloš Melčák s Janem Kalvodou poslouchají odůvodnění rozhodnutí s kamennou tváří. Když se Jan Kalvoda před vstupem do jednací síně dozvěděl, že podle spekulací rozhodne soud ve prospěch stížnosti, tvářil se potěšeně. "To mi zlepšilo náladu," zhodnotil.

16:23 - Soudce Holländer poukázal v odůvodnění rozhodnutí na to, že i při parlamentním projednávání zákona zazněly hlasy proti jeho přijetí.

16:09 - Místopředseda soudu Pavel Holländer zdůvodňuje verdikt, který vynesl patnáctičlenný senát Ústavního soudu. Po skončení jednání je naplánována tisková konference.

16:05 - Ústavní soud zrušil platnost sporného zákona a také rozhodl, že volby vyhlášené prezidentem na 9. a 10. října se konat nebudou. Místopředseda soudu zdůvodňuje verdikt, který vynesl patnáctičlenný senát Ústavního soudu.

16:01 - Ústavní soud zrušil platnost sporného zákona a také rozhodl, že volby vyhlášené prezidentem na 9. a 10. října se konat nebudou. Vyhlášení voleb tak pozbývá platnosti spolu se zákonem.

12:31 - Zaorálek zdůrazňuje, že podle něj proti sobě stojí právo jednoho poslance, který trvá na délce svého volebního období proti právu mnoha dalších skupin a celé společnosti. Požaduje zamítnutí stížností a navrhuje zamítnutí stížnosti. Soudci přerušují jednání kvůli poradě do čtyř hodin odpoledne.

12:27 - Závěrečnou řeč pronáší Zaorálek. "Zdá se mi, že problém vznikl proto, že současná úprava Ústavy je koncipována především jako sankce za nečinnost poslanecké sněmovny, nebo pro klidnou dobu. My jsme se ale ocitli v hektické době," zahajuje svůj proslov místopředseda Poslanecké sněmovny.

12:24 - Kalvoda navrhuje zrušení zákona a končí svoji řeč. Slovo dostává Přemysl Sobotka. Tvrdí, že Senát nevnímá politickou dimenzi celého problému, pouze jeho vztah k Ústavě. A ten je podle něj v pořádku.

12:21 - „Je zlovolné tvrdit, že navrhovatel trvá na původní délce svého volebního období. Nikoliv. Trvá na jeho původní délce, či na jejím zkrácení v souladu s Ústavou,“ upozorňuje Kalvoda.

12:14 - "Všechny pokusy, které Ústava stanovuje pro rozpuštění Sněmovny, jsou pro politiky závazné. Počítají s průkaznou nemožností se dohodnout, a ne s neochotou," konstatuje Kalvoda. Podle něj byla opozice přijetím zákona o zkrácení volebního období beztrestně zbavena povinnosti vládnout. Zákon podle Kalvody Ústavu nedoplňuje, ani nemění, jen ji dočasně nahrazuje pro jednu politickou sezónu. Nesplňuje tedy z tohoto pohledu náležitosti ústavního zákona.

12:07 - Pavel Rychetský ukončuje dotazování a zahajuje závěrečné řeči. Nejprve hovoří Jan Kalvoda zastupující Melčáka. Nebudu zde přes určitou svůdnost reagovat na slova pana Zaorálka, přestože nešlo o přednesení názoru komory, ale o vyjádření osobního názoru,“ zahajuje Kalvoda.

12:00 - Zaorálek dostává od Balíka hypotetický dotaz, zda by bylo v souladu s Ústavou zkrácení volebního období jednorázovým ústavním zákonem třem poslancům-potížistům. „Nezlobte se pane soudce, to je absurdní případ. Odmítám spekulovat o vyloučených možnostech,“ hřímá Zaorálek. Zaorálek říká, že jako laik si cestou do Brna přečetl Ústavu a nenalezl v ní kompetenci, dle které by měl Ústavní soud přezkoumat ústavní zákon.

11:59 - Soudce Stanislav Balík se táže Zaorálka: „Pokud byste stejný zákon o zkrácení volebního období schválili bezprostředně po volbách, které by dopadly patem, bylo by to ústavně konformní? Zaorálek odpovídá: „My už měli zkušenosti s tím, že sestavit vládu nejde. Pokud bychom to dělali hned, nebylo by to vhodné. Takový zákon by byl tedy předčasný, ale v souladu s Ústavou by byl.“

11:37 - Zaorálek odpovídá: "Vaše otázka mi přijde velmi politická. Pokusím se odpovědět tak, abych nevyprovokoval předsedu Senátu pana Sobotku k reakci," a pokračuje: "Dělali jsme to, co jsme dělat museli. Nechci opakovat argumenty, proč jsme vládu svrhli. Vy tvrdíte, že jsme museli počítat se sestavováním nové vlády. Tak to není, my jsme od začátku trvali na předčasných volbách," vysvětluje Zaorálek. "Rádi bychom sestavili vládu, kdybychom toho byli schopni," dodává.

11:36 - Místopředsedkyně soudu Eliška Wágnerová se ptá Zaorálka: „Když jste uvažovali o vyslovení nedůvěry vládě, mysleli jste o krok dál? S kým sestavíte vládu a s kým budete vládnout? Pokud jste o tom uvažovali, jak jste tuto vládu chtěli vygenerovat a co vám to znemožnilo?“

11:34 - Stejný dotaz klade i Zaorálkovi. Ten říká, že současná situace je analogická s rokem 1998. Güttler se také ptá Zaorálka, zda volby v původním termínu zaručí, že bude vyloučeno rozpočtové provizorium. "Domnívám se, že původní termín voleb je poslední možností, jak se vyhnout tomuto provizoriu," říká Zaorálek.

11:31 - Soudci pokračují v dotazech. Ptá se Vojen Güttler, klade dotazy Přemyslu Sobotkovi: Existuje rozdíl mezi společenskou a politickou situací v roce 1998 a situací dnešní? Sobotka říká, že tehdy i nyní vládla politická destabilizace a tehdy i nyní jsme došli k závěru, že jednáme v souladu s Ústavou.

11:28
- Dotaz pokládá Jiří Mucha. Jak pan místopředseda nahlíží na právní povahu článku devět, odstavec dva Ústavy. Jde o právní předpis, nebo neformální deklaraci?" Dotyčný odstavec tvrdí: "Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.“ Zaorálek se nedomnívá, že by Sněmovna svými kroky vedoucími k předčasným volbám tento článek měnila.

11:20 - Pavel Holländer se ptá Zaorálka: „ Ten dokument, který jste přednesl, byl schválen Poslaneckou sněmovnou? Bylo o něm hlasováno? Je k němu záznam? Zazněly tam i hlasy, které byly v rozporu s dokumentem, nebo to bylo stanovisko vaše?“ Zaorálek říká, že postoj Poslanecké sněmovny se snažil shrnout ve svém proslovu.

11:15 - "Pokud Zaorálek tvrdí, že kvůli volbám vznikly náklady,měl by tyto náklady vyčíslit," reaguje na čtyřicetiminutový Zaorálkův proslov Jan Kalvoda. Účastníci jednání poté diskutují o tom, zda bude toto vyčíslení požadováno jako důkaz, či nikoliv. Toto dokazování by pravděpodobně zdrželo rozhodnutí soudu. Důkaz nakonec nikdo nepožaduje.

11:09 - Po více než půl hodině končí Zaorálek doplňování postoje Poslanecké sněmovny, děkuje soudu za pozornost.

11:04
- "Nechce se mi věřit, že by Ústavní soud preferoval sestavení tří loutkovlád, které by byly svrženy, což by umožnilo konání voleb. To by se blížilo frašce," tvrdí místopředseda sněmovny.

10:55 - „Poslanecká sněmovna zvažovala, že by se k předčasným volbám dospělo Ústavou zmiňovanými způsoby. Všechny by však znamenaly fatální oslabení zákonodárné i vládní moci v prostředí celosvětové krize,“ uvádí Zaorálek.

10:37 -Poslanecká sněmovna upozorňuje, že ústavní soudce se podle svého slibu musí řídit ústavním pořádkem, jehož součástí je i sporný zákon. Nemá tedy kompetence na to, aby se zabýval ústavností tohoto zákona. „Poslanecká sněmovna přijala pouze třináct ústavních zákonů od roku 1993 a nikdy se přitom nepokusila omezit pravomoci Ústavního soudu,“ připomněl Zaorálek a dodal, že s novými ústavními zákony zachází sněmovna zdrženlivě.

10:30 -Lubomír Zaorálek hodlá doplnit stručné stanovisko Poslanecké sněmovny. "Nepředpokládali jsme, že Ústavní soud může přezkoumávat ústavní zákon," říká Zaorálek. "Vycházeli jsme z toho, že už v roce 1998 bylo volební období sněmovny zkráceno obdobným ústavním zákonem, který nikdo nenapadl. Neměli jsme tedy důvod předpokládat, že tentokrát tomu bude jinak," vysvětluje místopředseda Poslanecké sněmovny.

10:27 -Holländer shrnuje také postoj Poslanecké sněmovny a Senátu k problematickému Ústavnímu zákonu.Jan Kalvoda zastupující Miloše Melčáka nechce ke stížnosti nic doplnit. Přemysl Sobotka krátce doplňuje, kolik senátorů projednávaný zákon schválilo.

10:11 -Místopředseda soudu Pavel Holländer shrnuje podstatu Melčákovy stížnosti.

10:05 - Jednání se mimo senátu Ústavního soudu a navrhovatele Miloše Melčáka účastní také zástupce Senátu Přemysl Sobotka a místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.

10:00
-Přesně v deset hodin zahajuje předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský jednání.

09:55 -Jednání Ústavního soudu se může zúčastnit i veřejnost, připraveno je pro ni třiašedesát míst. Další lidé mohou sledovat přenos jednání v předsálí jednací síně. Už před devátou hodinou se proto zájemci o účast na jednání schází před budovou soudu a postupně vyřizují náležitosti nutné pro vstup. Mezi přicházejícími je mnoho studentů práv. „Chceme mít rozhodování soudu z první ruky, proto jsme se přišli podívat osobně,“ shodují se Pavel Doubek a Radim Melčák. Oba doufají, že soud dnes rozhodne ve prospěch Melčákovy stížnosti a zruší tak volby. „Máme za sebou zkoušku z dějin právního myšlení a zajímá nás, jak to funguje ve skutečnosti,“ dodávají budoucí právníci.

Autor: Zuzana Taušová

ANKETA

Vadí vám odložení voleb?

Ano

28 %

Ne

72 %

Hlasovalo: 54     Anketa byla ukončena

10.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Kometa ztratila derby s Olomoucí ve druhé třetině, prohrála venku popáté v řadě

Olomouc, Brno – Mizerná venkovní série sráží hokejisty Komety níž extraligovou tabulkou. Brněnský celek na hřišti soupeře podlehl už popáté za sebou, když v pátek večer padl s Olomoucí 2:5.

Na evidenci tržeb se připravují už i stánkaři. Brňané účty vypisují ručně

Jižní Morava – Kontroverzní elektronická evidence tržeb ve čtvrtek spustila ostrý provoz. Tržby do ní zaznamenávat musí restaurace, bary i třeba cukrárny . Zákon tuto povinnost ukládá všem, kteří mají kamenné provozovny, ve kterých si mohou zákazníci zakoupené zboží sníst či vypít a mají také další zázemí. „Stánků a takzvaných hladových oken, kdy si zákazník koupí zboží do ruky, tedy třeba stánků na náměstí Svobody, se zatím nařízení netýká," vysvětlil Aleš Hájek z finanční správy.

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies