VYBERTE SI REGION

Na stěnách uvnitř hráze se tvoří krápníky

BRNO - Procházejí se po ní desítky lidí denně. Dovnitř hráze Brněnské přehrady se ale dostane málokdo. Temná betonová chodba uvnitř si drží stálých pět stupňů Celsia nad nulou. Na stěnách se tvoří krápníky jako v Moravském krasu.

21.8.2007
SDÍLEJ:

Přehradní hrázFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

„Na rozdíl od ostatních hrází je tu ale sucho a nikam nezatéká. Nemusím nosit pláštěnku a deštník. Je to prostě dobrý beton, který vodu udrží tam, kde má,“ pochvaluje si Jiří Havlíček.

Jako hrázný pracuje už třiatřicet let. Zná všechny historky i hrdiny brněnské hráze. „V roce 1945 hrozilo, že hráz vyletí do vzduchu. Zachránil ji František Šikula, který viděl Němce hráz podminovávat. Prošel chodbou pod nimi a informoval Rusy. Přitom chytl čistý průstřel hrudníku,“ vypráví Havlíček. Současní hrázní si takové drama nezažili, u přehrady se ale nenudí.

„Několikrát jsme museli vytahovat utonulé nebo sebevrahy z vody, či zachraňovat malé kačenky, které vletěly za výpustě a nemohly ven,“ popisuje hrázný Hošek. Podle něj je práce na přehradě náročná. Kromě kontrol průtoků, vztlaku vody a deformace hráze je třeba udržovat stroje, cedule se zákazy i hraniční kameny kolem přehrady, sekat trávu a udržovat okolí, nebo třeba žluté bójky. Ty upozorňují, kam už lodě nesmějí plout. A vypadají výhrůžně.

„Jsou to miny z italské fronty, které k nám přivezli z Vranova. Tam byly ještě plné trhaviny, teď v nich ale nic není,“ říká Hošek.

Úzká chodbička uvnitř hráze je plná měřidel a kohoutků. Hrázní je kontrolují každý den. V bílém domku nad hrází mají kancelář, ve které jim počítač ukazuje všechny důležité hodnoty.

„Moc ale neposedíme. Člověk jde raději všechno zkontrolovat, aby měl jistotu. Spousta práce tu byla při povodních. To jsme byli na hrázi pořád a neustále všechno kontrolovali. Bylo třeba vypouštět vodu, ale zároveň ji udržet co nejdéle v přehradě, aby se nezatopily domky v Bystrci a dál,“ líčí Havlíček.

Postavit přehradu trvalo čtyři roky. Ještě v roce 1936 vozili dělníci materiál na kolečkách, v roce 1940 už hráz stála. Je široká přes sedm a dlouhá sto dvacet metrů. Tyčí se třiadvacet a půl metru nade dnem.

21.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Židenický místostarosta Kunc byl podle inspekce hrubý na zaměstnance radnice

Automatické sněžné řetězy jsou český vynález

Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Kamechy a Žebětín spojí chodník a cyklostezka. Cenu zvyšují výkupy pozemků

Brno – Chodník podél silnice ze sídliště Kamechy do Žebětína ocení matky s kočárky a další chodci, kteří kolem Žebětínského rybníka procházejí. Pokud se vše podaří, žebětínská radnice ho chce začít stavět příští rok.

Mrazy: rybáři denně sekají díry do ledu, ryby se nadechují jen párkrát za minutu

Pohořelice - Rybáři z Rybníkářství Pohořelice od začátku letošního roku, kdy teploměr téměř neustále ukazuje teploty pod bodem mrazu, obcházejí chovné rybníky a denně prořezávají do ledu prohlubně. Do rybníka tak vnikne více světla, fytoplankton může nastartovat fotosyntézu a dodává vodě potřebný kyslík.

AKTUALIZOVÁNO

Pojď hrát hokej, láká sportovní akce jihomoravské děti. Čekají je zábavné nábory

Jižní Morava – Mnozí si nasadí poprvé brusle a poprvé posunou hokejkou puk. Český svaz ledního hokeje pořádá pro děti ve věku od čtyř do osmi let celorepublikovou akci Týden hokeje s heslem Pojď hrát hokej, při níž si vyzkouší zdarma tento sport.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies