Budova a pozemky o rozloze kolem sedmi tisíc metrů čtverečních se nachází v problémové zóně města se zvýšenou mírou kriminality. „Tuto část města jsme se rozhodli dlouhodobě revitalizovat. Kreativní centrum by tomu mohlo hodně pomoct. Bude podporovat začínající podnikatele v kreativních oborech, jako je architektura, design nebo oděvní návrhářství,“ uvedl brněnský primátor Roman Onderka.

Zároveň centrum nabídne prostor volnému umění a také místnosti pro společenské setkávání. „Představujeme si, že tam vznikne galerie, kavárna, místnosti pro různé workshopy nebo festivaly,“ podotkl Onderka.

Brno má v plánu budovu káznice částečně rekonstruovat za peníze z Evropské unie. „Nebude to však stát desítky milionů, jako v případě jiných domů v téhle oblasti, protože nepočítáme s celkovými opravami. Ty naopak dokonce můžou některým našim záměrům uškodit,“ upozornil Onderka. Kolik bude celý projekt stát, zatím neví. Na tuto otázku má odpovědět studie, kterou město dalo zpracovat. Evropská unie podle něj může zaplatit až sedmdesát procent nákladů.

Design centrum

Město předpokládá spolupráci s Jihomoravským krajem a také brněnskými univerzitami. „Myslím si, že je to skvělý nápad a spolupráci samozřejmě vítám. Jenže v době krize příliš nevěřím tomu, že se to povede dotáhnout do konce,“ povzdychl si děkan výtvarné fakulty Vysokého učení technického Michal Gabriel.

Podle něj projekt může nahradit brněnské Design centrum, která před více než dvěma lety zrušil stát. „Asi se nepodaří dát dohromady celou strukturu Design centra, na to je příliš pozdě, ale jako součást Kreativního centra to určitě bude možné částečně oživit,“ myslí si Gabriel.

Projekt se zamlouvá i starostovi městské části Brno–sever Leo Venclíkovi. Právě do jeho území totiž budova káznice spadá, i když je v majetku města. „Ta myšlenka je docela zajímavá, i když toho o ní nevím příliš. Oblast Bratislavské ulice a okolí je nutné oživit a stabilizovat, takže pokud tomu tenhle projekt pomůže, tak ho vítám,“ řekl Venclík.

Až dosud totiž podle něj město v problematické oblasti příliš snahy nevynakládalo. „Byly tu spíš opačné tendence než oživení, například nám sem sestěhovávali bezdomovce, což oblasti rozhodně neprospívalo, spíš naopak. Je samozřejmě nutné nastavit konkrétní podmínky, aby dobrá myšlenka neselhala,“ doplnil Venclík.