Před devíti lety dosahovalo množství prachu v centru Brna výrazně nadlimitních hodnot, tedy nad čtyřicet mikrogramů na metr krychlový. Loni ale meteorologové naměřili nejvyšší hodnotu 33,5 mikrogramu na Brně-středu.

Prvenství si tedy udržela stejná měřicí stanice jako v předcházejícím roce. Tehdy však byla hodnota o čtyři mikrogramy vyšší. „Za vysoké hodnoty může kromě vytápění i doprava. Problém Brna je, že nemá obchvat a tranzitní doprava proto musí projíždět přes město. Dokud nebudou auta jezdit okolo, k výraznějšímu zlepšení kvality ovzduší nedojde," uvedl brněnský meteorolog Robert Skeřil.

polétavý prach
- nejvyšší hranice hodnot polétavého prachu, které ještě neohrožují lidské zdraví, je 40 mikrogramů na metr krychlový
- nejvyšší hodnotu odborníci naměřili v roce 2005, kdy na Brně-středu poletovalo ve vzduchu 47,9 mikrogramu
- o pět let později hodnota klesla na 38,2 mikrogramu; ve Svatoplukově ulici však naměřili 43,7 mikrogramu
- loni se hodnoty na všech měřených místech držely pod hranicí 40 mikrogramů
Zdroj: ČHMÚ

Špatný vzduch ve městě má vliv na zdraví obyvatel. Nejohroženější jsou v tomto ohledu podle lékařů děti, kardiaci a lidé trpící astmatem. Největší riziko hrozí v zimních měsících, kdy častěji bývá inverze. „Smog sice astma přímo nevyvolává, nicméně významně se při něm zvyšuje počet záchvatů u lidí, kteří už mají astma prokázané. Inverze v zimním období negativně působí právě na ně a také na pacienty s chronickou obstrukční nemocí," vysvětlil lékař Kliniky nemocí plicních a TBC brněnské fakultní nemocnice Zdeněk Merta.

Brňany ohrožuje také oxid dusičitý. Zvýšené hodnoty se už od roku 2005 v Brně objevují pravidelně hned na několika místech. Přestože jsou čísla každým rokem nižší, stále překračují veškeré limity. Jedním z takových míst je ulice Úvoz. Tamní obyvatelé problémy se vzduchem pociťují. „Hlavně u velké křižovatky se špatně dýchá. Smog je tam téměř viditelný a podle mě je to v tomto ohledu jedno z nejhorších míst v Brně," řekla Sára Fikejsová, která bydlí v blízké Údolní ulici.

Měření prašnosti se už od sedmdesátých let minulého století věnuje stanice v Kroftově ulici. Za minulého režimu tam škodliviny dosahovaly mnohem vyšších hodnot. V roce 1986 meteorologové naměřili hodnotu převyšující osmdesát mikrogramů na metr krychlový.

Vývoj množství škodlivých látek v ovzduší v Brně se od jiných měst v České republice příliš neliší. Výrazný pokles nastal v devadesátých letech, kdy byly odsířeny a odprášeny největší energetické nebo teplárenské zdroje. Mnoho domácností také přešlo na vytápění plynem. „Rok 2001 je pak spojený s prvním masivnějším zdražením plynu a navracením domácností k topení fosilními palivy, popřípadě dřevem," dodal Skeřil.

Na klimatická a meteorologická témata se příští týden zaměří také odborníci z brněnské Akademie věd na hvězdárně na Kraví hoře. V úterý je na programu přednáška Země veder a prachu aneb Sucho v České republice. „Vědecko-populární formou přiblíží vývoj příčin sucha v posledních 150 letech na území jižní Moravy ve vztahu k zemědělské produkci a krajině," řekl ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

HANA FLORIANOVÁ
EMA ZEZULOVÁ