VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Brně zmizelo pět stovek obchodů

Brno /ANKETA/ - Víc než sedmdesát tisíc metrů čtverečních nové nákupní plochy a úbytek pěti set obchodů. To je paradox, který se podle průzkumu maloobchodní sítě v Brně v posledních třech letech ještě prohloubil. Studii pro město Brno pravidelně vypracovává Centrum pro regionální rozvoj při Masarykově univerzitě. Na začátku roku vydalo nové statistiky.

27.1.2010 14
SDÍLEJ:

Nové nákupní centrum v BohunicíchFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve středu ve 20:00, najdete ve čtvrtečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Podle nich od roku 2006 ubylo v Brně zhruba pět set maloobchodů. „Zmizelo víc než jedenáct tisíc metrů čtverečních těchto malých prodejen. Naopak výrazný rozvoj zaznamenala nákupní centra. Vznikl například Campus Square v Bohunicích, rozšířila se Olympia,“ vysvětlují nárůst obchodní plochy v Brně autoři studie Ondřej Mulíček a Robert Osman. Podle nich činí koeficient saturace, čili počet metrů čtverečních obchodní plochy na jednoho obyvatele Brna, 1,78 metrů. Před třemi lety to bylo 1,6. Ideální stav je pro Českou republiku hodnota 1,08.

V současné době šestnáct z celkových devětadvaceti městských částí trpí nedostatkem obchodů. To kritizuje i občanská iniciativa Nesehnutí. „Neexistují jasná pravidla pro rozvoj obchodu v Brně. Proto krachují obchody v centru a to se stává neatraktivní jak pro Brňany, tak pro turisty,“ podotkl Milan Štefanec z Nesehnutí. Většině lidí podle něj i výzkumů veřejného mínění spíš chybí malé prodejny a nebo další obchody odmítají. Podobný názor má například Eva Padrtková z Modřic. „Tady je všechno co může být, už nám to přebývá. Samý obchoďák a spousta lidí,“ postěžovala si.

Naopak na východě nebo západě Brna obchody chybí. „Nejblíž mám Albert, je od nás pěšky přes čtvrt hodinu. Uvítám něco dalšího,“ řekla Lenka Kubíčková, která bydlí v novém sídlišti v Bystrci. Nerovnoměrné rozložení obchodů se ve sledovaném období ještě zesílilo. „V části Ivanovice je koeficient saturace skoro 20, v Jehnicích naopak jen 0,03,“ uvádí Mulíček a Osman.

Magistrát má pro regulaci rozmístění obchodní plochy jen jednu páku. „Rozhoduje o tom územní plán, a ten se posuzuje při každém návrhu zvlášť,“ řekla Zuzana Gregorová z tiskového odboru magistrátu. Výzkumníci upozornili na řadu průvodních jevů tohoto trendu. V městských částí například podle nich ubylo prodejen s potravinami. V této statistice vede Brno-střed. „I městské části jako Starý Lískovec, Řečkovice a Mokrá Hora přišly o víc jak tisíc metrů čtverečních,“ říká studie.

Například v Útěchově nezbyl už ani jeden obchod s potravinami. To je podle Mulíčka a Osmana nebezpečné pro lidi, kteří nejsou tak mobilní. „Nákupy zařizuje manželka v centru a dělá to tady tak skoro každý. Obchod tu nebyl využívaný, chodilo tam jen pár důchodců. Ti teď určitě problémy mají,“ uvažoval Jan Kyrš z Útěchova.

Rozvoj nákupních center, kumulace obchodů na severu a jihu a krach maloobchodů v Brně bude podle studie Centra regionálního rozvoje pokračovat. Ještě aspoň pět let. „Také se protřídí trh. Kvůli konkurenčnímu tlaku a nepříznivé lokalitě se do problémů může dostat například nákupní centrum Futurum,“ uvažovali autoři v průzkumu Ondřej Mulíček a Robert Osman.

I když je počet obchodů v Brně víc než dostačující, přibudou další. Své projekty chce v dalších letech rozjet hned několik investorů. Nové nákupní centrum tak podle plánů firem vyroste naproti Olympie, Avion Shopping Parku, v Ivanovicích, rozroste se Vaňkovka a v Jižním centru přibude nákupní pasáž Aupark. „Naše plány neohrozila ani krize ani oddalování stavby odsunutého nádraží. I tak bude pasáž přístupná. Chceme získat všechna povolení a dokumentaci tento rok a pak začít,“ uvedl mluvčí investora HB Reavis Roman Karabelli.

Obecně vize developerů zbrzdila ekonomická krize. „Celkový trend rozšiřování prodejních ploch však stále pokračuje, nicméně dlouhodobě je samozřejmě neudržitelný a musí narazit na ekonomické hranice,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.

Podle něj i uvedené studie budou přibývat právě nákupní centra a diskonty. Tento typ obchodu s potravinami se má v budoucnu rozšířit hlavně v Králově Poli, v Brně–severu nebo v Brně–středu.

Obchody v Brně

Celková nákupní plocha v Brně:
1997 276 tis. m2
2000 463 tis. m2
2003 514 tis. m2
2006 588 tis. m2
2009 660 tis. m2
Zdroj: Masarykova univerzita

Autor: Aneta Šedá

Potřebuje Brno a okolí další nákupní centra?

Ano

12 %

Ne

88 %

Hlasovalo: 126

Anketa byla ukončena

27.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Medička pomáhala v uprchlickém táboře. Základem v práci je dobrý kolektiv, míní

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
1 20

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

Brno – Bum! Rány se ozývaly každou chvíli brněnskými Kníničkami. Místní chasa totiž v sobotu odpoledne slavila masopust. Ulicemi procházel průvod v maskách. Lidé v ulicích potkali tradiční masky, které k fašanku patří, ale třeba i Čerta a Káču, nebo bandu pirátů i se střílející pirátskou lodí.

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvořily se kolony

Popůvky – Se zdržením museli počítat řidiči, kteří chtěli jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvořily kolony.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies