Řemeslníci už brzo začnou opravovat brněnskou synagogu. Za sedm milionů korun vylepší střechu, inženýrské sítě, okna, dveře a toalety. „Práce potrvají od června do konce příštího roku," sdělil Jaroslav Klenovský z Židovské obce Brno.Většinu částky pokryjí evropské dotace, milion korun investuje židovská obec. „Na obnovu interiéru musíme sehnat další peníze," dodal Klenovský.
Jestli na opravu jediné fungující synagogy na Moravě přispěje i Brno, zatím není jasné. „Zastupitelé o tom ještě nerozhodli," uvedla Soňa Haluzová z magistrátu. Dodala, že dřív na obnovu brněnského židovského hřbitova přispěl magistrát sedmdesáti tisíci korunami.
Na opravu památek se obec snaží získat peníze z veřejných zdrojů. „Často ale musíme až polovinu nákladů zaplatit sami," konstatoval Klenovský.
Tajemná vražda
Nově opravené synagogy se dočkají i lidé v Polné na Jihlavsku. Svatostánek s rabínským domem se lidem otevřou pětadvacátého června. V domě bude expozice o antisemitismu a hilsneriádě. „Návštěvníci se dozvědí o dosud neobjasněné vraždě křesťanské dívky u Polné, která v devatenáctém století vedla k vlně protižidovských demonstrací. Za spáchání rituální vraždy byl odsouzený nevinný židovský obyvatel Leopold Hilsner," připomněl Tomáš Vávra z Polné.
Ve sklepních prostorách domu pracovníci obnovili částečně do skály vytesanou rituální lázeň mikve. Je hluboká dva metry a plná pramenité vody. „Jsem rád, že dům už nebude hyzdit náměstí," podotkl Jiří Krula z Dobronína u Jihlavy.
Z obou krajů je nejznámější židovská čtvrť v Třebíči. Jde o jedinou židovskou památku na seznamu UNESCO mimo území Izraele. Přitom ještě před čtyřiceti lety na jejím místě málem vzniklo panelákové sídliště. „Existoval asanační plán centra města z roku 1976, který s tímto počítal. Mám pocit, že snad jen synagoga měla zůstat a ještě asi dva domy," řekl bývalý třebíčský městský architekt a autor knihy Od asanace k UNESCO Lubor Herzán.
Kdyby město tehdy mělo peníze, unikátní čtvrť by zbouralo. Ani po revoluci však nebylo úplně snadné prosadit záchranu místa. Zastupitelé nebyli jednotní, ale nakonec se to podařilo. „Zavedli jsme tam nové sítě, aby lokalita byla přitažlivá pro bydlení i podnikání. Tehdy nás ještě nenapadlo uvažovat přímo o tom, že by třebíčské památky mohly být na seznamu světového dědictví," uvedl tamní starosta Pavel Heřman.
Had polykající ocas
Židovské památky se dochovaly také například v Rousínově na Vyškovsku, kde se Židé usadili v patnáctém století. Ve městě je stále synagoga a hřbitov s cennými náhrobky. Na jednom z nich je i magický symbol Urobora, který se vyskytuje jen vzácně. Zobrazuje hada, který polyká svůj ocas.
Čtvrtí s židovskými domy jsou známé i Boskovice. „Žádné zchátralé památky u nás nejsou," konstatovala průvodkyně boskovickou židovskou čtvrtí Helena Janíková.
Kolik žilo před druhou světovou válkou v Jihomoravském kraji a na Vysočině Židů, nelze přesně zjistit. Územní působnost židovských obcí byla jiná. „V Brně před válkou žilo přibližně dvanáct tisíc Židů. Na celé Moravě a ve Slezsku jich bylo přibližně pětatřicet tisíc," odhadl Klenovský. Nyní má brněnská židovská obec, pod kterou spadá jižní Morava, část Vysočiny, Zlínského a Olomouckého kraje, tři sta členů.