VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Tetčicích musí opravit odvodňovácí kanál

Tetčice - Betonové koryto odvodňovacího kanálu v Tetčicích je rozpraskané a zarůstá rákosím. Voda a bahno po deštích proto často končí v domech lidí. Oprava závisí na dotacích.

22.11.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Aleš Vaníček

Plné sklepy bahna a několik centimetrů vody v přízemí. S takovou nadílkou přívalových dešťů se rok co rok potýkají obyvatelé Tetčic, jedné ze záplavových oblastí na Brněnsku. Ke změně by stačilo opravit stoletý odvodňovací kanál, jehož betonové koryto se pravidelně zanáší a neplní svou funkci. Na to ale obci chybí peníze a kvůli nepřesnostem v úředních dokumentech nemůže požádat stát o dotace.

Podle slov starosty je největší potíž v tom, že polovina obce stojí na močálech. „Postavili ji v roce 1887 na bývalých rybnících. Když přijdou záplavy, spoustu domů povrchová voda zatopí. Nikdo to léta neřešil,“ popsal potíže obyvatel starosta Tetčic Jaroslav Brůža.

Do odvodňovací strouhy vedou drenážní trubky ze zahrad dvou obecních ulic. „Její po sto letech rozpraskané koryto zarůstá rákosím, které se velmi špatně odstraňuje a překáží odvodňování za dešťů. Oprava kanálu by před vodou uchránila desítky lidí. Čistíme ho jednou za dva roky, ale nepomáhá to,“ posteskl si Brůža.

Jedním z místních obyvatel, kterým záplavy komplikují život, je Jaroslav Pokorný. „Za zahradou nám teče malý potůček. Při přívalových deštích se naplní a drenážkami se nám voda a bahno dostanou do sklepa i do domu,“ postěžoval si Pokorný. Letos v létě měl muž dvacet centimetrů vody i v prvním patře svého domu. „Sušili jsme to měsíc,“ dodal Pokorný.

Obec má podle starosty v současné době možnost získat na úpravu vodních toků stoprocentní dotace ze Státního fondu životního prostředí. „Regionální poradenská agentura mi potvrdila, že odvodňovací kanál spadá do dotačního programu. Jenže když jsem začal shromažďovat podklady, hned jsem narazil na problém,“ sdělil starosta Tetčic.

Na katastrálním úřadě kanál totiž není registrovaný jako vodní tok. Podle zápisu je to neplodná půda. „Z tohoto důvodu nemůžeme o dotaci žádat,“ vysvětlil starosta.

O změnu zápisu může obec požádat na vodoprávním odboru v Rosicích. To ale nelze provést bez vědomí majitele. „Na rosickém úřadě mi řekli, že pozemek s kanálem nepatří státu. A odkázali mě na katastrální úřad v Brně,“ popsal spletité okolnosti Brůža.

Úřední kolečko

Starosta se na úřad chce obrátit příští týden, aby určil vlastníky pozemků. „Budu pak jednat o předání nebo případném vykoupení půdy. Poté požádáme o změnu způsobu užívání, aby kanál zanesli do dokumentů jako vodní tok,“ vykreslil další postup starosta.

Teprve až bude kanál jako vodní tok patřit obci, můžou Tetčice usilovat o dotace. „Je to zdlouhavý proces. Bojím se, že než všechno vyřídíme, možnost získat peníze propásneme. Dotační výzva totiž platí do konce roku,“ povzdechl si Brůža.

Podobný problém řešili loni v jiné záplavové obci na Brněnsku. Obyvatelé Ořechova se rozhodli, že staré betonové koryto potoka opraví z vlastního rozpočtu. „Bylo už léta zanesené,“ uvedl starosta Ořechova Josef Brabenec. Nové, hlubší a na dně dlaždicemi vyložené koryto přišlo obec na tři sta tisíc korun.

Ořechovským při opravě způsobila překážky špatná přístupnost koryta. Jeho část se totiž nachází v zahrádkách místních obyvatel. „Museli jsme vedle koryta kanálu vybudovat chodník, aby každý měl přístup k části procházející jeho pozemkem,“ shrnul řešení Štefan Lacko z firmy Bagry Brno, která koryto v Ořechově opravovala. Podle něj by se dala podobně vyřešit i situace v Tetčicích.

Autor: Marija Nobilisová

22.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

Přídavky uživí celou rodinu. Papírování bylo psychicky náročné, říká matka

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Úder pěstí do obličeje a krvavé zranění. Kvůli balíčku gumových medvídků

Modrotisk usiluje o zapsání na seznam UNESCO. Na jižní Moravě zůstaly dvě dílny

Olešnice, Strážnice – Modrotisk je tradiční metoda zdobení textilu, kterou v České republice používají už pouze ve dvou dílnách. Obě jsou na jihu Moravy – v Olešnici na Blanensku a ve Strážnici na Hodonínsku. O zápis modrotisku na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO požádal v pondělí ministr kultury Daniel Herman.

AKTUALIZOVÁNO

Chodci přišli v Husově ulici o část podloubí. Kvůli prodejně

Brno /FOTO/ – Podloubí domu v Husově ulici číslo 7 sloužilo chodcům dlouhou dobu. Od začátku března jej však vlastník domu částečně uzavřel, což se mnoha Brňanům nelíbí.

Kosti? Budoucí lékaři si pro ně chodí do školní půjčovny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Kost křížovou, obratle a třeba i části lebky mají budoucí lékaři z brněnské Masarykovy univerzity k dispozici dvakrát týdně. Získávají je v takzvané kosťárně, půjčovně kostí ve škole. Studenti využívají také muzeum, kde mohou pozorovat orgány nebo části končetin i s tkáněmi. Útrobám anatomického ústavu lékařské fakulty se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost nazvaného Za zavřenými dveřmi.

Krajská koalice představila programové prohlášení. Chce řešit majetek i sucho

Brno, jižní Morava – Zlepšíme komfort dopravy, budeme prosazovat větší otevřenost vzdělávacího systému, podpoříme sport především u dětí a mládeže. Takovéto cíle a mnoho dalších uvádí krajská koalice ve svém programovém prohlášení. Představila ho přibližně pět měsíců od loňských voleb.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies