VYBERTE SI REGION

OBRAZEM: Vědci simulovali cestu na Mars. V Tišnově

Tišnov - Na podzim roku 1988 se Tišnov na Brněnsku zapsal do historie kosmického výzkumu. Jedenáct mužů a jedna žena byli tehdy na tři týdny zavření v bývalé důlní štole a simulovali let na Mars.

4.12.2008
SDÍLEJ:

Bývalá důlní štola v Tišnově na Brněnsku.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Experiment, který byl součástí projektu Interkosmos, studoval vliv izolace na skupinu lidí. Ve čtvrtek, dvacet let poté, se ve štole konal den otevřených dveří. O projektu Štola k Marsu vyprávěli návštěvníkům účastní výzkumu i vědec, který ho řídili.

„Byl to projekt Československé akademie věd. Náhodou jsme v osmdesátých letech objevili štolu v Tišnově, který zbyla po důlních pokusech. Nebyly tam podlahy, voda ani vzduchotechnika,“ vypráví sociolog Jaroslav Sýkora, který výzkum řídil.

Spolupracovala na něm také tehdejší Vysoká škola zemědělská v Brně. Vědci postavili ve štole záchody, sprchy, a dvoje pancéřové dveře, mezi kterými byla přechodová komora. Když totiž po roce příprav dovnitř zavřeli dvanáct lidí, nesměli s nimi už mít žádný kontakt. Studentům brněnských i pražských vysokých škol, dvěma dělníkům a jednomu novináři v přechodové komoře nechávali čisté oblečení, jídlo i nádoby na vzorky moči a krve.

Lidé i zvířata

„Byli jsme rozdělení na dvě skupiny a navzájem jsme o sobě nevěděli. Štola byla přepažená na poloviny. Dostali jsme na starost řídící centrum kosmické lodi. Mačkali jsme tlačítka, pozorovali žárovky, občas se spustil varovný signál,“ vzpomíná vedoucí jedné skupiny publicista Pavel Toufar. Další účastníci výzkumu se starali o zvířata. Vedl je novinář Miloš Čermák. Měli drůbež, křepelky, rybičky a dokonce vyšlechtěné slepice bez peří. „Krmili jsme je a uklízeli po nich. Měli jsme i podivné úkoly jako třeba deset minut slepice pozorovat a zapisovat, kolikrát klovnou,“ líčí Čermák. S ostatními si museli navíc zvyknout na jiný rytmus. Jejich den měl pouze osmnáct hodin.

Chování lidí v šachtě pozorovaly desítky vědců kamerami, zkoumaly jejich reakce a chování. Nosily jim antistresové jídlo, odebírali jim krev a moč, měřili tlak i teplotu. Vzorky z Tišnova posílali vrtulníkem do Prahy, protože jedině tam byl přístroj, který z krve určil hladinu stresu. Překvapivě však žádný nenaměřil. „Přišli jsme na to, že když dáte lidem rozumný program, tak ke stresu dojít nemusí,“ uvedl Sýkora. Pomohla také přítomnost jediné ženy v experimentu. Výzkumníci se přitom báli, že bude dělat v mužské skupině problém. „Bylo to právě naopak. Pokud je ve skupině žena mateřského typu, pomáhá to,“ přibližuje závěry výzkumu Sýkora. Zvířata se naopak v experimentu neosvědčila. Lidé je chovali pro potravu, ale vytvořili si k nim citové pouto. Nechtěli je pak jíst.

Experiment stál asi čtvrt milionu a pracovalo na něm šedesát lidí. Jeho účastníci dostali zrhuba pětitisícový honorář . Teď sociolog Jaroslav Sýkora spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou na výzkumu Mars 500, který bude studovat lidi v izolaci dlouhých sedm set dní. Za téměř dva roky dostanou až jeden a půl milionu korun.

Autor: Barbora Fialová

4.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Místo oříšků dovážel muž do obchodů jen krabice. Aby si udržel přítelkyni

Brno – Majitel si objednal dodávku oříšků, tvrdil prodavačům podvodník. Místo nich však dovážel do cukráren a jiných obchodů v Brně a dalších městech jen prázdné krabice. Pětačtyřicetiletého muže, který byl dříve již několikrát trestaný, zadrželi brněnští policisté.

Rezidentní parkování v Brně se odkládá. Město nestihlo přípravy

Brno – Několik desítek minut objíždí každý večer Petr Bednář okolí svého bydliště v brněnské Grohově ulici, když hledá parkovací místo. Už v dubnu příštího roku mu mělo pomoci rezidentní parkování. Představitelé města jeho start ale odkládají až na září.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies