VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Vědci simulovali cestu na Mars. V Tišnově

Tišnov - Na podzim roku 1988 se Tišnov na Brněnsku zapsal do historie kosmického výzkumu. Jedenáct mužů a jedna žena byli tehdy na tři týdny zavření v bývalé důlní štole a simulovali let na Mars.

4.12.2008
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií

Bývalá důlní štola v Tišnově na Brněnsku.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Experiment, který byl součástí projektu Interkosmos, studoval vliv izolace na skupinu lidí. Ve čtvrtek, dvacet let poté, se ve štole konal den otevřených dveří. O projektu Štola k Marsu vyprávěli návštěvníkům účastní výzkumu i vědec, který ho řídili.

„Byl to projekt Československé akademie věd. Náhodou jsme v osmdesátých letech objevili štolu v Tišnově, který zbyla po důlních pokusech. Nebyly tam podlahy, voda ani vzduchotechnika,“ vypráví sociolog Jaroslav Sýkora, který výzkum řídil.

Spolupracovala na něm také tehdejší Vysoká škola zemědělská v Brně. Vědci postavili ve štole záchody, sprchy, a dvoje pancéřové dveře, mezi kterými byla přechodová komora. Když totiž po roce příprav dovnitř zavřeli dvanáct lidí, nesměli s nimi už mít žádný kontakt. Studentům brněnských i pražských vysokých škol, dvěma dělníkům a jednomu novináři v přechodové komoře nechávali čisté oblečení, jídlo i nádoby na vzorky moči a krve.

Lidé i zvířata

„Byli jsme rozdělení na dvě skupiny a navzájem jsme o sobě nevěděli. Štola byla přepažená na poloviny. Dostali jsme na starost řídící centrum kosmické lodi. Mačkali jsme tlačítka, pozorovali žárovky, občas se spustil varovný signál,“ vzpomíná vedoucí jedné skupiny publicista Pavel Toufar. Další účastníci výzkumu se starali o zvířata. Vedl je novinář Miloš Čermák. Měli drůbež, křepelky, rybičky a dokonce vyšlechtěné slepice bez peří. „Krmili jsme je a uklízeli po nich. Měli jsme i podivné úkoly jako třeba deset minut slepice pozorovat a zapisovat, kolikrát klovnou,“ líčí Čermák. S ostatními si museli navíc zvyknout na jiný rytmus. Jejich den měl pouze osmnáct hodin.

Chování lidí v šachtě pozorovaly desítky vědců kamerami, zkoumaly jejich reakce a chování. Nosily jim antistresové jídlo, odebírali jim krev a moč, měřili tlak i teplotu. Vzorky z Tišnova posílali vrtulníkem do Prahy, protože jedině tam byl přístroj, který z krve určil hladinu stresu. Překvapivě však žádný nenaměřil. „Přišli jsme na to, že když dáte lidem rozumný program, tak ke stresu dojít nemusí,“ uvedl Sýkora. Pomohla také přítomnost jediné ženy v experimentu. Výzkumníci se přitom báli, že bude dělat v mužské skupině problém. „Bylo to právě naopak. Pokud je ve skupině žena mateřského typu, pomáhá to,“ přibližuje závěry výzkumu Sýkora. Zvířata se naopak v experimentu neosvědčila. Lidé je chovali pro potravu, ale vytvořili si k nim citové pouto. Nechtěli je pak jíst.

Experiment stál asi čtvrt milionu a pracovalo na něm šedesát lidí. Jeho účastníci dostali zrhuba pětitisícový honorář . Teď sociolog Jaroslav Sýkora spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou na výzkumu Mars 500, který bude studovat lidi v izolaci dlouhých sedm set dní. Za téměř dva roky dostanou až jeden a půl milionu korun.

Autor: Barbora Fialová

4.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava modelů v brněnském nákupním centru Avion přebližuje osmdesát známých staveb ze čtyř kontinentů.
19

OBRAZEM: V obchodním centru lidé postavili Eiffelovu věž i Koloseum. Z puzzle

Přední český klimatolog Pavel Prošek pomáhal přesně před deseti lety založit první českou polární stanici.

Život na Antarktidě: Alkohol na stanici podléhá schválení, říká klimatolog

Medička pomáhala v uprchlickém táboře. Základem v práci je dobrý kolektiv, míní

Brno – V létě pomáhala léčit nemocné v uprchlickém táboře v Aténách, nyní se poohlíží po budoucí kariéře. Martina Žižlavská studuje všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně šestým rokem. „Odchod do zahraničí neplánuju. Domov, rodinu a přátele mám tady. Neznamená to ale, že jsem se stávajícími podmínkami spokojená," podotýká.

Brno podpoří cyklisty. V práci se osprchují

Brno – Sedm až osm měsíců ročně jezdí za zaměstnáním na kole informatik Pavel Flajšman. I když je pro něj cesta na Nové sady kolem rušného nádraží náročná, v jednom má štěstí jeho firma zařídila sprchu na pracovišti. „Zaměstnavatel je vstřícný k cyklistům. Máme vyřešené také bezpečné stání kol v garážích," poznamenal Flajšman. Cyklistů, které po příjezdu do práce čeká sprcha, zřejmě přibude. Brněnský plán mobility je totiž navrhuje podpořit.

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Brno – Fotbalisté Zbrojovky přivítali v osmnáctém kole nejvyšší soutěže na svém stadionu Liberec a zvítězili 1:0.

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

Brno – Bum! Rány se ozývaly každou chvíli brněnskými Kníničkami. Místní chasa totiž v sobotu odpoledne slavila masopust. Ulicemi procházel průvod v maskách. Lidé v ulicích potkali tradiční masky, které k fašanku patří, ale třeba i Čerta a Káču, nebo bandu pirátů i se střílející pirátskou lodí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies