VYBERTE SI REGION

Vědci v Brně chystají superpavučinu

Brno /AKTUALIZOVÁNO, FOTOGALERIE, ANKETA/ – Masarykova univerzita představila další projekt, ve kterém se věda pojí s komercí. Společně s firmou Elmarco v Brně otevřela laboratoř pro výzkum nanotechnologií.

16.12.2010 2
SDÍLEJ:

Cílem společné laboratoře v areálu přírodovědecké fakulty v Kotlářské ulici je výzkum a vývoj nových metod výroby nanovláken s vylepšenými vlastnostmi.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v v pátek ve 20:00, najdete v sobotním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Venku lije jako z konve, po venkovním schodišti před domem už stekly snad litry vody. Ale když se déšť přežene a trochu zafouká, kamenné stupně jsou perfektně suché. Kapky vody se z nich skutálely jako rozsypaný hrášek. Jak je to možné? Díky neviditelné vrstvě miniaturních vláken, která kámen pokrývá. Vědci ji umí nanést i na sklo, dřevo nebo třeba keramiku. Způsob, jak speciálně upravené nanostruktury zužitkovat v běžném životě, teď budou zkoumat v laboratoři. Ve čtvrtek ji v Brně otevřela Masarykova univerzita společně s libereckou firmou Elmarco.

Nové pracoviště je součástí areálu Přírodovědecké fakulty univerzity v Kotlářské ulici. „Předpokládáme, že do dvou let bude hotový prototyp speciálního stroje zvaného Nanospider. A pak už budeme intenzivně uvažovat nad tím, jaké jsou naše obchodní možnosti,“ nastínil vedoucí laboratoře Miloš Klíma, který na fakultě působí v Ústavu fyzikální elektroniky.

Název Nanospider se dá do češtiny přeložit jako nanopavouk. S pavoukem má také leccos společného. Využívá patentované technologie, kterou do společného projektu přispělo Elmarco. A dokáže utkat pavučinu z miniaturních nitek zvaných nanovlákna. Díky jinému patentovanému vynálezu, který už skoro patnáct let rozvíjí univerzita, se z ní podle vědců může navíc stát superpavučina. Stačí, když po ní budou chvíli kreslit.

Takzvaná plazmová tužka, kterou přitom využijí, dokáže změnit povrch nanovláken. A udělit jim tak jedinečné vlastnosti. „Jednou z nich je třeba ultrahydrofobita, tedy naprostá nesmáčivost vůči vodě. Je s ní spojený i samočistící efekt. Na povrchu, který dokonale odpuzuje vodu, se totiž kapka sbalí do kuličky. Ta se po něm kutálí a nabaluje přitom na sebe částečky prachu,“ vysvětlil Klíma.

Nanospiderem upravené povrchy mohou být naopak i vysoce smáčivé, ale také neobyčejně odolné chemikáliím nebo nehořlavé. Jakmile se najde firma, která bude mít zájem tuto technologii využít, Elmarco pro ni stroj vyrobí. První výrobky vylepšené Nanospiderem se podle Klímy na trhu objeví do pěti let. Vědci ale předpokládají, že mnohem víc možností využití upravených nanovláken teprve čeká na své objevení.

Vzájemná pomoc

Zatímco univerzita zajistila pro novou laboratoř prostory, Elmarco poskytlo nové vybavení a především přístroj za tři miliony korun. Podobných projektů, ve kterých univerzita spojí síly se soukromou sférou, je ale víc. Jsou totiž oboustranně výhodné. „Naše zdroje jsou omezené. Když se najde společnost, se kterou je možné určitou technologii rozvíjet, pro naše studenty a zaměstnance je to možnost dostat se ke špičkové technice. Pro firmu naopak provádějí výzkum, který může dál uplatňovat v praxi,“ poznamenal děkan Přírodovědecké fakulty Jaromír Leichmann.

Výzkumných aktivit založených na spolupráci s komerčními partnery ve škole přibývá. A přinášejí jí peníze. „Z celkového rozpočtu zhruba devíti set milionů korun tvoří asi devět procent,“ uvedl kvestor Masarykovy univerzity Ladislav Janíček.

Stejný trend platí i pro ostatní vysoké školy. „Pro naši školu je vazba na průmyslové podniky typická už mnoho let. Například spolupráce s firmou Evektor, jejímž výsledkem je bezpilotní letadélko Marabu. Nebo s firmami Škoda, Siemens, Honeywell či IBM,“ potvrdila mluvčí brněnského Vysokého učení technického Jitka Vanýsková.

Autor: Lucie Hrabcová

ANKETA

Měly by se firmy více podílet na vývoji?

Ano

92 %

Ne

8 %

Hlasovalo: 37     Anketa byla ukončena

16.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Kempného přerod. V kádru Jestřábů vévodí statistice hitů

Chicago, Brno – Kariéru v NHL si staví trpělivě od základů. Hokejový obránce Michal Kempný při angažmá v brněnské Kometě či ruském Avangardu Omsk platil za ofenzivního beka. V dresu Chicaga Blackhawks za 22 zápasů získal dvě asistence a snaží se především odvést bezchybně práci směrem dozadu. „Kdyby se hnal za body, nebude to úplně ono. Má jinou úlohu než v Evropě. Soustředí se na obrannou černou práci. V současné chvíli je to správná cesta," pozoruje Štěpán Sokol, komentátor NHL na televizní stanici Nova Sport.

Souboj dopravců začíná. V neděli poprvé vyrazí z Brna do Prahy vlaky RegioJetu

Jižní Morava – Až bude Brňanka Alena Nepilová příště plánovat cestu do Prahy, bude se muset rozhodovat, s kým vůbec pojede. „Jezdím obvykle dvakrát měsíčně. Protože nemám ráda autobusy, byly pro mě vlaky Českých drah jasná volba. Teď ještě nevím, s kým budu jezdit. Určitě vyzkouším i nováčka," zauvažovala Nepilová. Už v neděli na trať mezi Prahou a Brnem totiž kromě Českých drah vyjede také soukromý dopravce RegioJet. Provozovat bude tři páry vlaků. Dva na trase mezi Prahou, Brnem a Bratislavou, jeden místo hlavního města Slovenska obslouží Hodonín a Staré Město na Uherskohradišťsku. Jeden pár přidají i České dráhy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies