VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci v Brně chystají superpavučinu

Brno /AKTUALIZOVÁNO, FOTOGALERIE, ANKETA/ – Masarykova univerzita představila další projekt, ve kterém se věda pojí s komercí. Společně s firmou Elmarco v Brně otevřela laboratoř pro výzkum nanotechnologií.

16.12.2010 2
SDÍLEJ:

Cílem společné laboratoře v areálu přírodovědecké fakulty v Kotlářské ulici je výzkum a vývoj nových metod výroby nanovláken s vylepšenými vlastnostmi.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v v pátek ve 20:00, najdete v sobotním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Venku lije jako z konve, po venkovním schodišti před domem už stekly snad litry vody. Ale když se déšť přežene a trochu zafouká, kamenné stupně jsou perfektně suché. Kapky vody se z nich skutálely jako rozsypaný hrášek. Jak je to možné? Díky neviditelné vrstvě miniaturních vláken, která kámen pokrývá. Vědci ji umí nanést i na sklo, dřevo nebo třeba keramiku. Způsob, jak speciálně upravené nanostruktury zužitkovat v běžném životě, teď budou zkoumat v laboratoři. Ve čtvrtek ji v Brně otevřela Masarykova univerzita společně s libereckou firmou Elmarco.

Nové pracoviště je součástí areálu Přírodovědecké fakulty univerzity v Kotlářské ulici. „Předpokládáme, že do dvou let bude hotový prototyp speciálního stroje zvaného Nanospider. A pak už budeme intenzivně uvažovat nad tím, jaké jsou naše obchodní možnosti,“ nastínil vedoucí laboratoře Miloš Klíma, který na fakultě působí v Ústavu fyzikální elektroniky.

Název Nanospider se dá do češtiny přeložit jako nanopavouk. S pavoukem má také leccos společného. Využívá patentované technologie, kterou do společného projektu přispělo Elmarco. A dokáže utkat pavučinu z miniaturních nitek zvaných nanovlákna. Díky jinému patentovanému vynálezu, který už skoro patnáct let rozvíjí univerzita, se z ní podle vědců může navíc stát superpavučina. Stačí, když po ní budou chvíli kreslit.

Takzvaná plazmová tužka, kterou přitom využijí, dokáže změnit povrch nanovláken. A udělit jim tak jedinečné vlastnosti. „Jednou z nich je třeba ultrahydrofobita, tedy naprostá nesmáčivost vůči vodě. Je s ní spojený i samočistící efekt. Na povrchu, který dokonale odpuzuje vodu, se totiž kapka sbalí do kuličky. Ta se po něm kutálí a nabaluje přitom na sebe částečky prachu,“ vysvětlil Klíma.

Nanospiderem upravené povrchy mohou být naopak i vysoce smáčivé, ale také neobyčejně odolné chemikáliím nebo nehořlavé. Jakmile se najde firma, která bude mít zájem tuto technologii využít, Elmarco pro ni stroj vyrobí. První výrobky vylepšené Nanospiderem se podle Klímy na trhu objeví do pěti let. Vědci ale předpokládají, že mnohem víc možností využití upravených nanovláken teprve čeká na své objevení.

Vzájemná pomoc

Zatímco univerzita zajistila pro novou laboratoř prostory, Elmarco poskytlo nové vybavení a především přístroj za tři miliony korun. Podobných projektů, ve kterých univerzita spojí síly se soukromou sférou, je ale víc. Jsou totiž oboustranně výhodné. „Naše zdroje jsou omezené. Když se najde společnost, se kterou je možné určitou technologii rozvíjet, pro naše studenty a zaměstnance je to možnost dostat se ke špičkové technice. Pro firmu naopak provádějí výzkum, který může dál uplatňovat v praxi,“ poznamenal děkan Přírodovědecké fakulty Jaromír Leichmann.

Výzkumných aktivit založených na spolupráci s komerčními partnery ve škole přibývá. A přinášejí jí peníze. „Z celkového rozpočtu zhruba devíti set milionů korun tvoří asi devět procent,“ uvedl kvestor Masarykovy univerzity Ladislav Janíček.

Stejný trend platí i pro ostatní vysoké školy. „Pro naši školu je vazba na průmyslové podniky typická už mnoho let. Například spolupráce s firmou Evektor, jejímž výsledkem je bezpilotní letadélko Marabu. Nebo s firmami Škoda, Siemens, Honeywell či IBM,“ potvrdila mluvčí brněnského Vysokého učení technického Jitka Vanýsková.

Autor: Lucie Hrabcová

Měly by se firmy více podílet na vývoji?

Ano

92 %

Ne

8 %

Hlasovalo: 37

Anketa byla ukončena

16.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman.
AKTUALIZOVÁNO
1 34

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

Hrad Pernštejn - ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Žena se zřítila ze srázu nedaleko Pernštejna. Zachránit ji museli hasiči

Nečekaná odměna za dopis. Zábranský přivezl malému chlapci pohár

Brno /VIDEO/ – Velké překvapení přichystala hokejová Kometa Brno pro čtyřletého fanouška, který po zisku mistrovského titulu napsal krátký dopis trenérovi Liboru Zábranskému. Hlavní kouč extraligových šampionů za odměnu přivezl mistrovský pohár až před dům malého Dana a věnoval mu i dres.

Nejsmradlavější místo je u divadla v Tučkově ulici. Nejvíc lidem voní oříšky

Brno /FOTOGALERIE/ – Po čtyřech měsících zjišťování nejvoňavějších a nejsmradlavějších míst v Brně předali tvůrci čichové mapy v pondělí výsledky šetření náměstku primátora Martinu Anderovi. „Informace předá Kanceláři architekta města, která připraví řešení nejsmrdutějších problémů města," sdělil vedoucí projektu Martin Vérteši.

Tipy pro miniaturní zahradu

Chcete zahradničit, ale vaše zahrádka je o velikosti poštovní známky? Je to místečko někde u plotu vnitrobloku nebo třeba vetknuté do zahrádkářské kolonie na pozemku úzkém jak pentle? Nevadí. I tam se dá pěstovat.

Žilkovu ulici si spletl s dálnicí. Jel rychlostí skoro 140 kilometrů v hodině

Brno – Sto třicet sedm kilometrů v hodině jel v pátek dopoledne řidič motorky v řečkovické Žilkově ulici. Při jízdě ho přistihli policisté, kteří v úseku, kde je nejvyšší povolená rychlost padesát kilometrů v hodině, měřili rychlost.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies