Pracovníci výzkumného centra provedli v uplynulých dnech pokus, kdy přenesli srdeční chlopeň z geneticky upraveného prasete na normální prase. Pokud se metoda osvědčí, lidé se mohou chlopní dočkat za několik let.

V současnosti může člověk s vadou chlopně dostat chlopeň mechanickou, která je sice trvalá, ale pacienti jsou při ní doživotně odkázaní na léky proti srážlivosti krve. „To je omezuje v řadě činností a snižuje to kvalitu jejich života. Navíc hrozí i komplikace," uvedl Gejdoš. Mohou vznikat krevní sraženiny, krvácení z žaludečního vředu nebo krvácení do mozku.

Druhou možností je biologická chlopeň. „Chlopeň z domácího sudokopytníka se našívá běžně, protože prasata jsou nejvíce podobná člověku. Pacienti nemusejí používat léky proti srážlivosti krve," uvedl Gejdoš. Má to ale i negativa. „Nevýhodou je degenerace chlopně vlivem zvápenatění. Proto musí pacient po deseti až 15 letech podstoupit další náročnou operaci," sdělil vedoucí výzkumného týmu Pavel Piler.

Pokud se pokus na prasatech podaří, mohly by chlopně z geneticky upraveného jedince dostávat i lidé. „Než ale geneticky upravené chlopně dostanou první pacienti, potrvá to několik dalších let nutných pro experimenty," doplnil Gejdoš. Podle něj je obdobný výzkum pouze na třech místech na světě. Vedle Brna je to na americké klinice Mayo a londýnské univerzitě UCL.

V České republice jde ročně na operaci pro srdeční vadu chlopně 2000 až 3000 pacientů. Na brněnské kardiochirurgii podle Gejdoše ročně tento zákrok podstoupí zhruba 600 lidí.