Ti se podle Davida Povolného z tiskového odboru univerzity připojili k výzkumníkům z Akademie věd České republiky v oblasti výzkumu života hmyzí říše. „Do výzkumu sebevražedných termitů přinesli brněnští výzkumníci novou metodu určování přítomnosti kovů," uvedl Povolný. Kovy jsou totiž součástí vnitřního aparátu termitů, který jim umožňuje explodovat. „Druh termitů Neocapritermes taracua si vyvinul sebevražedný aparát, který se skládá ze dvou složek. Prvním jsou slinné žlázy z bílkovinných krystalů," popsal Povolný. Při soubojích pak některým termitů praskne tělní stěna, a produkty slinných žláz se dostanou do kontaktu s krystaly. „Tím vznikne látka jedovatá pro nepřátele, jako jsou konkurenční druhy termitů," dodal mluvčí.

Krystaly kromě bílkoviny obsahují i měď. Její přítomnost odhalil tým vědců ze Středoevropského technologického institutu a Přírodovědecké fakulty MU v čele s Janem Preislerem. „Její výhodou je, že dokáže pracovat s množstvím zkoumaného vzorku menším než jeden mikrolitr. To bylo pro analýzu miniaturních částí termitů klíčové," upozornil Povolný. Metodu si vědci nyní chtějí patentovat.

Vynález spočívá v originální tvorbě aerosolu, což je směs částic v plynu, ze zkoumaného vzorku. Z aerosolu vědci určují obsah vybraného prvku, což je v případě výzkumu termitů měď. K tomu používají speciální přístroj, takzvaný atomový spektrometr. „Analyzované termití krystalky jsme nejprve rozpustili v mikrolitrových objemech vody, zlomek mikrolitru připraveného roztoku jsme nanesli na destičku z plastu a nechali ho vyschnout. Pomocí silného laserového pulsu jsme potom odpařili plast a spolu s ním i nanesený vzorek. Z analýzy vzniklého aerosolu vyplynul poměrně vysoký obsah mědi v krystalcích," popsal postup skupiny Preisler. O výsledku výzkumu nedávno napsal i časopis Science.

Preisler spolu s kolegy Viktorem Kanickým a Pavlou Foltynovou začátkem roku patentoval také jinou příbuznou metodu, vhodnou pro levnou a rychlou analýzu kovů v kapalinách. Tu můžou lidé využit například, aby určili množství olova v lidské krvi v rozvojových zemích. Její výhodou je, že používá cenově dostupný polovodičový laser. Nová metoda je nyní v patentovém řízení. Masarykova univerzita vlastní několik desítek patentů, nejčastěji v oborech chemie, biologie a fyzika. V předchozích letech získali vědci z Masarykovy univerzity například patent na regulaci tvorby biomasy v rostlinách, plazmovou tužku či likvidaci yperitu.