VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci z Brna hledají sklad odpadu z jádra

Brno - Kde jsou vhodné podmínky pro postavení trvalého úložiště vyhořelého jaderného odpadu? Odpověď na tuto otázku pomáhají hledat odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vznikl tam zvláštní tým, který se zaměřuje právě na ukládání radioaktivních odpadů a jadernou bezpečnost. Minulý týden o tom informovala mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

13.10.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Profimedia.cz

„Nehledáme ale konkrétní místo, to řeší kolegové v Praze. Věnujeme se pouze vybraným problémům, které s úložištěm souvisí," upozornil vedoucí Ústavu fyziky Země Jan Švancara, který se podílí na práci týmu.

Tvoří ho dvě skupiny. „První se zabývá výzkumem horninového prostředí pro podzemní ukládání radioaktivních látek a odpadů," uvedl Milan Novák, který má projekt na starosti a vede právě tuto skupinu.

Jeho tým řeší, kterými látkami má být palivo v úložišti obklopené, aby neunikala do okolí radioaktivita. „Existují totiž látky, například takzvané bentonity, které dokáží záření pohlcovat," doplnil.

Podle Švancary je důležité, aby horniny kolem úložiště neměnily vlastnosti ani působením tepla vydávaného vyhořelým palivem. „V současné době je takové palivo umístěné v meziskladech přímo v elektrárnách, kde se pracovníci musejí vyrovnávat hlavně s touto uvolňovanou energií. Proto jsou například kontejnery s palivem chlazené ve vodě," podotkl vědec.

Druhá skupina se zaměřuje na hodnocení vybraných míst z hlediska jejich odolnosti vůči zemětřesení. „Je nutné si uvědomit, že malá zemětřesení jsou občas všude, i u nás. Je potřeba s touto skutečností pracovat," vysvětlil Švancara. S kolegy už zhruba dvacet let sleduje stabilitu prostředí v okolí jaderné elektrárny Temelín.

S výběrem konkrétního místa pro úložiště není podle něho zatím nutné spěchat. „Je to sice aktuální téma, které je potřeba řešit, ještě nějakou dobu ale mohou zůstat kontejnery s vyhořelým palivem v meziskladech," myslí si Švancara.

Lokalitu pro jaderné úložiště zatím ještě není vybrané. „Kromě vhodných přírodních podmínek bude důležité i jednání s místními lidmi. Nemohou být vyloženě proti," upozornil Švancara.

Podle něj budou otevřenější k jednání obyvatelé z oblastí, kde se dřív těžil uran, protože jsou na podobné podmínky zvyklí. Případně bude potřeba hledat místo, které patří státu. „Vhodný by mohl být například nějaký vojenský prostor," dodal.

Odborníci z brněnské přírodovědecké fakulty také sledují, jak se s podobným problémem vypořádali za hranicemi. „Řada zahraničních pracovišť je s bádáním v tomto oboru mnohem dál než my. Proto od nich chceme získat zkušenosti například stážemi," oznámil koordinátor projektu Martin Kopecký.

Brňané práci skupiny vítají. „Je dobře, že se odborníci tímto problémem opravdu zabývají, protože vyhořelého jaderného paliva bude pořád přibývat. Ještě lepší by podle mě ale bylo hledat možnosti, jak vyhořelé palivo dál využít," sdělil například Martin Blažek.

Autor: Jana Vondrová

13.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
1 20

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Masopust v brněnských Kníničkách.
16

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvořily se kolony

Popůvky – Se zdržením museli počítat řidiči, kteří chtěli jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvořily kolony.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

V parku na bývalém hřbitově v Líšni rozkvetou magnólie

Brno – Dříve tam k odpočinku ukládali mrtvé, dnes tam nachází klid živí. Park v líšeňské Trnkově ulici se už na podzim možná dočká rekonstrukce. Růst v něm mají nové stromy a návštěvníkům posvítí lampy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies