VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci z Brna křísí dračí stromy

Brno - Dracaeny či dračince toho pamatují hodně. Tyhle zvláštní stromy rostly na Zemi už v době, kdy planetě vládli dinosauři. Na několika posledních místech přežívají dodnes, i když jim hrozí vyhynutí. Do boje za jejich záchranu se vydali na jemenský ostrov Sokotra i brněnští vědci z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity.

31.10.2008
SDÍLEJ:

Dracaena habitus - Dračí strom.Foto: archiv

„Chtěli jsme rozmnožit tyto velice vzácné a ohrožené stromy na místě, kde se ještě zachovaly díky izolaci od pevniny,“ vysvětluje účel několika projektů účastník expedice Petr Maděra z Mendelovy univerzity.

Brněnští vědci na Sokotru jezdí už skoro deset let a osázeli tam dračinci i jinými ohroženými druhy desítky hektarů. Mezitím některé jejich stromy vyrostly až do pětimetrové výšky.

„Dračí stromy vymírají, protože se rozmnožují pomocí kuliček, které spadnou na zem. Tam je spase dobytek. Domorodce ani nenapadne, že by je měli zachraňovat umělou výsadbou,“ říká brněnský dendrolog Jindřich Pavliš, který na Sokotru vyjel jako jeden z prvních.

Ostrov u východního pobřeží Afriky je svojí polohou nejpříznivější pro přežití takzvaných endemických druhů rostlin. Ty se vyskytují jen v určitých oblastech. „Třicet šest procent těchto druhů na světě roste právě na Sokotře,“ přibližuje Maděra.

Dračinec mohou lidé vzácně vidět ještě v Ománu a Saúdské Arábii. Sazeničky Dracaeny si mohou koupit také turisté na Kanárských ostrovech. A nejen tam. Dracaena jako pokojová rostlina je rozšířená i u nás. „Dracaeny je přes třicet druhů. Stromovitých jich je však pouze sedm,“ objasňuje Pavliš.

Ekosystém druhu dračince na Sokotře považují odborníci za nejstarší na světě. Jeho kořeny sahají až do druhohor, kdy tyto stromy rostly i na území dnešního Česka či Ruska. Červenou pryskyřici dračince, „dračí krev“, využívali římští ranhojiči jako prostředek proti zánětům. V historii se používala pro výrobu barev či k barvení houslí.

Autor: Hana Fasurová

31.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Bezdomovci uctili památku mrtvého. V podchodu se pak zhádali s policisty

Ilustrační foto.
1

Tvrdost, důraz. Zbrojovka čelí záchranářskému střetu na hřišti poslední Jihlavy

Historický vlak Hurvínek se v pondělí vrátí zpátky na koleje

Jižní Morava – Na pravidelnou cestu z Břeclavi do Lednice na Břeclavsku a zpátky i letos vyjede historický motorový vůz Hurvínek z padesátých let minulého století. „Nostalgickým vlakem se mohou lidé svézt od svátečního 1. května až do 28. září vždycky o sobotách, nedělích a svátcích," upřesnila mluvčí Českých drah Monika Bezuchová.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Jižní Morava – Jihomoravané se ve čtvrtek dozvěděli, kdo z nich postavil nejlepší a nejužitečnější stavbu.

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Brno - Přestože při dopravní nehodě před třemi lety přišel o pravou nohu, třiačtyřicetiletý Aleš Eger se své lásky k motorkám nevzdal a jezdí dál. Vozí s sebou batoh, který měl při nehodě. „Je to takový můj talisman. Připomíná mi, že už se nemusím vrátit domů," říká Eger. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies