Vědci z CEITECu hledají lék na stárnutí

Pokud bude jejich výzkum úspěšný, mohou se lidé v budoucnosti dočkat delšího života bez stárnutí nebo včasnějšího a účinnějšího léčení rakoviny.

Specialisté objevili dosud neznámou funkci takzvaného chromatinu, který je součástí chromozomu tvořeného nukleovou kyselinou DNA. „Mělo se za to, že jeho hlavní funkcí je zmenšovat objem až několikametrového vlákna DNA, nositelky genetické informace, do prostoru o velikosti několika mikrometrů v jádře buněk. V posledních letech se však ukazuje, že má na starosti i vypínaní a zapínání různých genů. Některé se pak u člověka projeví a jiné ne,“ vysvětlil jeden z autorů výzkumu Jiří Fajkus z programu Genomika a proteomika rostlinných systémů. Podle něj však nelze tvrdit, že by tímto objevem byli na přímé stopě léku proti stárnutí.

Výzkumný tým z Masarykovy univerzity zjistil, že chromatin má zásadní význam pro udržení stability a obnovy genetické informace. „Pokud se chromatin poškodí, dojde k porušení celého DNA. Chyba se pak při každém dalším buněčném dělení zvětšuje. Je to nejspíš jeden z důvodů stárnutí organismů,“ doplnil Fajkus.

Experimenty odborníci zatím prováděli jen na zmutovaných rostlinách huseníčku a ne na zvířatech. Podle autorky objevu, doktorské studentky Ivy Mozgové, ale vůbec nevadí, že byl pokus provedený jen na rostlině. „Je to první model, na kterém se dá tento typ nestability studovat. To, že byl odhalený na rostlině neznamená, že se nebude dát použít i u člověka,“ řekla Mozgová.

Nedávno přišli vědci také s tím, že díky speciálnímu mikroskopu mohou zkoumat například povrchové poškození spermií a určit tak na jediný pohled, které jsou vhodné k oplodnění. „Pomocí roztoku peroxidu vodíku můžeme na obrázcích zaznamenat povrchové chyby na spermiích a rozlišit ty zdravé od vadných. Spermie se přitom při vyšetření nezničí,“ popsal metodu Jan Přibyl z výzkumného programu Strukturní biologie.

Další problém, kterým se odborníci z CEITECu zabývají je včasné určení diagnózy rakovinotvorných a infekčních onemocnění pomocí bílkovin. „Snažíme se najít takové proteiny, které by mohly nemoc odhalit předčasně. Metodu lze použít také pro sledování průběhu nemoci nebo pro zjištění reakcí pacienta na léčbu,“ řekl pracovník proteomické laboratoře Zbyněk Zdráhal.

Úspěch slavili i kolegové, kteří se podílí na projektu ICRC, který spolupracuje s Fakultní nemocnicí u svaté Anny . „Podařilo se nám ve spolupráci s americkou univerzitou v Minessotě vypěstovat pomocí kmenových buněk srdeční sval, který je odolný i vůči elektrickým impulsům a dokáže je přenášet,“ pochlubil se vedoucí lékař ICRC Tomáš Kára.