VYBERTE SI REGION

Vědci z Masarykovy univerzity objevili novou bakterii. Ve vzorcích z Antarktidy

Brno – Nejméně početná, nejkratší, přesto velmi úspěšná. Vědci Masarykovy univerzity se minulý týden po necelých třech měsících strávených výzkumem na Antarktidě vrátili do Brna. Sebou přivezli nejen vzorky, ve kterých mikrobiologové našli nový druh bakterie, ale také si připsali zaznamenání teplotního rekordu.

22.2.2016
SDÍLEJ:

Vědci Masarykovy univerzity se minulý týden po necelých třech měsících strávených výzkumem na Antarktidě vrátili do Brna. Sebou přivezli nejen vzorky, ve kterých mikrobiologové našli nový druh bakterie, ale také si připsali zaznamenání teplotního rekordu.Autor: archiv Masarykovy univerzity

Na Antarktidě má tým brněnských vědců rozmístěných jedenáct automatických meteorologických stanic. Ty samy zaznamenávají teploty vzduchu. „Třiadvacátého března loňského roku stanice naměřila sedmnáct celých osm desetin stupňů Celsia. Je to nejvyšší zaznamenaná teplota na Antarktidě," zdůraznil klimatolog Kamil Láska.

O rekordu se vědci dozvěděli až při expedici, která začala koncem prosince a skončila minulý týden. „Meteorologické stanice nemohou posílat data přes internet a záznamy z nich musí vždy zjistit vědci osobně," vysvětlil časovou prodlevu vedoucí projektu antarktického výzkumu Pavel Prošek.

Vědci z expedice přivezli také vzorky. V nich mikrobiologové našli nový druh bakterie. „Nově objevený půdní mikroorganizmus jsme pojmenovali Pseudomonas gregormendelii," řekl Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity. Jméno bakterie dostala podle zakladatele genetiky Johannu Gregorovi Mendelovi, po němž se jmenuje i polární stanice univerzity.

Již desátá expedice týmu Masarykovy univerzity byla zatím nejkratší. Trvala čtyřiapadesát dnů, vědci plánovali v Antarktidě bádat o tři týdny více. „Naši dopravu zajišťovalo argentinské vojenské letectvo, kvůli počasí nás ale z Argentiny dopravilo domů dříve. Přesto jsme splnili všechny vytyčené úkoly," hodnotí vedoucí expedice Pavel Kapler. Vědci zkoumali například, jak se mění trvale zamrznutá půda, z meteorologických stanic zaznamenávali údaje o teplotě, anebo sbírali vzorky lišejníků, mechů, či sinic. Museli se také postarat o přístroje a stanici, které v antarktických podmínkách trpí.

Kromě krátké doby výzkumu jelo letos do Antarktidy méně vědců. Jen šest, což je téměř o polovinu méně, než jezdí obvykle. „Měli jsme práce až nad hlavu a všichni jsme byli unavení. Pomáhat s měřeními nebo technickým zajišťováním stanice musel i lékař výpravy a já, jako vedoucí stanice. Lékař se běžně věnuje jen zajišťování zdraví výpravy a lékařskému výzkumu, takto jsme si sáhli i na terénní výzkumnou vědeckou práci. Třeba jsme do ledovce vrtali otvory pro umístění měřících zařízení," poznamenal Kapler.

Malý počet členů výpravy se odrazil i v běžném životě na polární stanici. „Obyčejně má každý den jeden člověk na starosti vaření. Teď jsme vařili všichni co nejrychleji, a jedli rychle, a střídmě," uvedl příklad Kapler.

Méně účastníků expedice také mírně zkomplikovalo lékařský výzkum. „Na polární stanici zjišťujeme, jak pobyt v Antarktidě vplývá na krevní tlak člověka. Na začátku a na konci expedice každý člen týmu nosí přístroj zaznamenávající hodnoty krevního tlaku, krokoměr a vyplňuje dotazník o svém psychickém stavu," přiblížil výzkum lékař expedice Tomáš Korbička. Výzkum je dlouhodobý, a měření se účastní každá výprava. „Je důležité, abychom měli data od co nejvíce lidí. Jelikož letos jelo vědců méně, výzkum se mírně zpomalil," podotkl Korbička.

Letošní expedice se účastnilo méně členů, protože před odjezdem týmu bylo nejasné, jestli stát na expedici přispěje. „Těsně před Vánoci jsme však dostali předčasný vánoční dárek. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo výzkumný projekt Czech Polar 2, díky kterému si Masarykova univerzita a Jihočeská univerzita na polární výzkum v nejbližších čtyřech letech rozdělí čtyřiasedmdesát milionů korun," poznamenal Prošek.

ELIŠKA GÁFRIKOVÁ

Autor: Redakce

22.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Recyklační skládka v Chrlicích má mít vyšší kapacitu. Víc než desetinásobně

Brno-Chrlice – Zvýšit kapacitu shromažďovaného odpadu požaduje firma Recydo Ulehla na recyklační skládce v brněnských Chrlicích. Nyní smí hromadit maximálně devět tisíc tun, chce však přes sto tisíc tun. Žádá rovněž zvýšit limitní množství zrecyklovaného materiálu na sto pět tisíc tun ročně. O záměru firmy rozhodne krajský úřad.

Kometa prohrála popáté v řadě. S Hradcem sice vedla, soupeř ale zápas otočil

Brno - Hokejisté brněnské Komety se v přípravném duelu na ledě Hradce Králové sice ujali už v sedmé minutě vedení, když skóroval Martin Erat, jenže dobrý výsledek neudrželi. Mountfield totiž ve třetí části zabral a otočil zápas na 3:1 v jeho prospěch.

Na náměstí roste třináctimetrová věž pro hasičské mistrovství

Brno - Třináct metrů vysoká věž se třemi okny od úterý roste na náměstí Svobody. Od pátku na ní budou závodit dobrovolní i profesionální hasiči z celé republiky. „Hasiči doběhnou pod věž se speciálními žebříky, které zaháknou do okna a polezou po nich do pater. Nahoře budou za pár vteřin, je to vážně rychlost," popsal jednu z disciplín mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies