VYBERTE SI REGION

Vědci z Masarykovy univerzity objevili novou bakterii. Ve vzorcích z Antarktidy

Brno – Nejméně početná, nejkratší, přesto velmi úspěšná. Vědci Masarykovy univerzity se minulý týden po necelých třech měsících strávených výzkumem na Antarktidě vrátili do Brna. Sebou přivezli nejen vzorky, ve kterých mikrobiologové našli nový druh bakterie, ale také si připsali zaznamenání teplotního rekordu.

22.2.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
22 fotografií
Vědci Masarykovy univerzity se minulý týden po necelých třech měsících strávených výzkumem na Antarktidě vrátili do Brna. Sebou přivezli nejen vzorky, ve kterých mikrobiologové našli nový druh bakterie, ale také si připsali zaznamenání teplotního rekordu.

Vědci Masarykovy univerzity se minulý týden po necelých třech měsících strávených výzkumem na Antarktidě vrátili do Brna. Sebou přivezli nejen vzorky, ve kterých mikrobiologové našli nový druh bakterie, ale také si připsali zaznamenání teplotního rekordu.Foto: archiv Masarykovy univerzity

Na Antarktidě má tým brněnských vědců rozmístěných jedenáct automatických meteorologických stanic. Ty samy zaznamenávají teploty vzduchu. „Třiadvacátého března loňského roku stanice naměřila sedmnáct celých osm desetin stupňů Celsia. Je to nejvyšší zaznamenaná teplota na Antarktidě," zdůraznil klimatolog Kamil Láska.

O rekordu se vědci dozvěděli až při expedici, která začala koncem prosince a skončila minulý týden. „Meteorologické stanice nemohou posílat data přes internet a záznamy z nich musí vždy zjistit vědci osobně," vysvětlil časovou prodlevu vedoucí projektu antarktického výzkumu Pavel Prošek.

Vědci z expedice přivezli také vzorky. V nich mikrobiologové našli nový druh bakterie. „Nově objevený půdní mikroorganizmus jsme pojmenovali Pseudomonas gregormendelii," řekl Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity. Jméno bakterie dostala podle zakladatele genetiky Johannu Gregorovi Mendelovi, po němž se jmenuje i polární stanice univerzity.

Již desátá expedice týmu Masarykovy univerzity byla zatím nejkratší. Trvala čtyřiapadesát dnů, vědci plánovali v Antarktidě bádat o tři týdny více. „Naši dopravu zajišťovalo argentinské vojenské letectvo, kvůli počasí nás ale z Argentiny dopravilo domů dříve. Přesto jsme splnili všechny vytyčené úkoly," hodnotí vedoucí expedice Pavel Kapler. Vědci zkoumali například, jak se mění trvale zamrznutá půda, z meteorologických stanic zaznamenávali údaje o teplotě, anebo sbírali vzorky lišejníků, mechů, či sinic. Museli se také postarat o přístroje a stanici, které v antarktických podmínkách trpí.

Kromě krátké doby výzkumu jelo letos do Antarktidy méně vědců. Jen šest, což je téměř o polovinu méně, než jezdí obvykle. „Měli jsme práce až nad hlavu a všichni jsme byli unavení. Pomáhat s měřeními nebo technickým zajišťováním stanice musel i lékař výpravy a já, jako vedoucí stanice. Lékař se běžně věnuje jen zajišťování zdraví výpravy a lékařskému výzkumu, takto jsme si sáhli i na terénní výzkumnou vědeckou práci. Třeba jsme do ledovce vrtali otvory pro umístění měřících zařízení," poznamenal Kapler.

Malý počet členů výpravy se odrazil i v běžném životě na polární stanici. „Obyčejně má každý den jeden člověk na starosti vaření. Teď jsme vařili všichni co nejrychleji, a jedli rychle, a střídmě," uvedl příklad Kapler.

Méně účastníků expedice také mírně zkomplikovalo lékařský výzkum. „Na polární stanici zjišťujeme, jak pobyt v Antarktidě vplývá na krevní tlak člověka. Na začátku a na konci expedice každý člen týmu nosí přístroj zaznamenávající hodnoty krevního tlaku, krokoměr a vyplňuje dotazník o svém psychickém stavu," přiblížil výzkum lékař expedice Tomáš Korbička. Výzkum je dlouhodobý, a měření se účastní každá výprava. „Je důležité, abychom měli data od co nejvíce lidí. Jelikož letos jelo vědců méně, výzkum se mírně zpomalil," podotkl Korbička.

Letošní expedice se účastnilo méně členů, protože před odjezdem týmu bylo nejasné, jestli stát na expedici přispěje. „Těsně před Vánoci jsme však dostali předčasný vánoční dárek. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo výzkumný projekt Czech Polar 2, díky kterému si Masarykova univerzita a Jihočeská univerzita na polární výzkum v nejbližších čtyřech letech rozdělí čtyřiasedmdesát milionů korun," poznamenal Prošek.

ELIŠKA GÁFRIKOVÁ

Autor: Redakce

22.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Výšlap k nové židenické rozhledně zpestří lidem streetartový umělec Timo

Ilustrační fotografie.

Sprosté nadávky řidiči i záchranářům. Strážníci krotili agresivní opilce

Skauti převzali klíče od opravené budovy. V klubovnách už mají teplo

Brno /FOTOGALERIE/ - Dřevěná okna, fasády i nové topení zpříjemní pobyt v klubovnách více než stovce královopolských skautů a pionýrů. Klíče k opraveným domům ve Slovinské ulici jim v pondělí předali zástupci z Úřadu městské části Královo Pole.

Na dálnici nacouval do jiného auta. Agresivního řidiče dopadli policisté

Rousínov /VIDEO/ – Klidná jízda po dálnici nejspíš nudila sedmačtyřicetiletého muže z Brna. Při cestě po D1 směrem na Ostravu, mezi Rousínovem a Vyškovem donutil jiného řidiče nejprve zastavit a poté do něj nacouval. Policistům z dálničního oddělení v Ivanovicích na Hané se v těchto dnech podařilo bezohledného řidiče vypátrat.

Na Kamechy může vést lanovka. Stavbu tramvajové tratě totiž komplikuje podloží

Brno /INFOGRAFIKA/ - Dopravu na sídliště Kamechy může v budoucnu obstarat lanová dráha. Lanovky v Brně už vedení města ale několikrát navrhlo a zatím nikdy nedokončilo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies