VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci z Masarykovy univerzity objevili novou bakterii. Ve vzorcích z Antarktidy

Brno – Nejméně početná, nejkratší, přesto velmi úspěšná. Vědci Masarykovy univerzity se minulý týden po necelých třech měsících strávených výzkumem na Antarktidě vrátili do Brna. Sebou přivezli nejen vzorky, ve kterých mikrobiologové našli nový druh bakterie, ale také si připsali zaznamenání teplotního rekordu.

22.2.2016
SDÍLEJ:

Vědci Masarykovy univerzity se minulý týden po necelých třech měsících strávených výzkumem na Antarktidě vrátili do Brna. Sebou přivezli nejen vzorky, ve kterých mikrobiologové našli nový druh bakterie, ale také si připsali zaznamenání teplotního rekordu.Foto: archiv Masarykovy univerzity

Na Antarktidě má tým brněnských vědců rozmístěných jedenáct automatických meteorologických stanic. Ty samy zaznamenávají teploty vzduchu. „Třiadvacátého března loňského roku stanice naměřila sedmnáct celých osm desetin stupňů Celsia. Je to nejvyšší zaznamenaná teplota na Antarktidě," zdůraznil klimatolog Kamil Láska.

O rekordu se vědci dozvěděli až při expedici, která začala koncem prosince a skončila minulý týden. „Meteorologické stanice nemohou posílat data přes internet a záznamy z nich musí vždy zjistit vědci osobně," vysvětlil časovou prodlevu vedoucí projektu antarktického výzkumu Pavel Prošek.

Vědci z expedice přivezli také vzorky. V nich mikrobiologové našli nový druh bakterie. „Nově objevený půdní mikroorganizmus jsme pojmenovali Pseudomonas gregormendelii," řekl Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity. Jméno bakterie dostala podle zakladatele genetiky Johannu Gregorovi Mendelovi, po němž se jmenuje i polární stanice univerzity.

Již desátá expedice týmu Masarykovy univerzity byla zatím nejkratší. Trvala čtyřiapadesát dnů, vědci plánovali v Antarktidě bádat o tři týdny více. „Naši dopravu zajišťovalo argentinské vojenské letectvo, kvůli počasí nás ale z Argentiny dopravilo domů dříve. Přesto jsme splnili všechny vytyčené úkoly," hodnotí vedoucí expedice Pavel Kapler. Vědci zkoumali například, jak se mění trvale zamrznutá půda, z meteorologických stanic zaznamenávali údaje o teplotě, anebo sbírali vzorky lišejníků, mechů, či sinic. Museli se také postarat o přístroje a stanici, které v antarktických podmínkách trpí.

Kromě krátké doby výzkumu jelo letos do Antarktidy méně vědců. Jen šest, což je téměř o polovinu méně, než jezdí obvykle. „Měli jsme práce až nad hlavu a všichni jsme byli unavení. Pomáhat s měřeními nebo technickým zajišťováním stanice musel i lékař výpravy a já, jako vedoucí stanice. Lékař se běžně věnuje jen zajišťování zdraví výpravy a lékařskému výzkumu, takto jsme si sáhli i na terénní výzkumnou vědeckou práci. Třeba jsme do ledovce vrtali otvory pro umístění měřících zařízení," poznamenal Kapler.

Malý počet členů výpravy se odrazil i v běžném životě na polární stanici. „Obyčejně má každý den jeden člověk na starosti vaření. Teď jsme vařili všichni co nejrychleji, a jedli rychle, a střídmě," uvedl příklad Kapler.

Méně účastníků expedice také mírně zkomplikovalo lékařský výzkum. „Na polární stanici zjišťujeme, jak pobyt v Antarktidě vplývá na krevní tlak člověka. Na začátku a na konci expedice každý člen týmu nosí přístroj zaznamenávající hodnoty krevního tlaku, krokoměr a vyplňuje dotazník o svém psychickém stavu," přiblížil výzkum lékař expedice Tomáš Korbička. Výzkum je dlouhodobý, a měření se účastní každá výprava. „Je důležité, abychom měli data od co nejvíce lidí. Jelikož letos jelo vědců méně, výzkum se mírně zpomalil," podotkl Korbička.

Letošní expedice se účastnilo méně členů, protože před odjezdem týmu bylo nejasné, jestli stát na expedici přispěje. „Těsně před Vánoci jsme však dostali předčasný vánoční dárek. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo výzkumný projekt Czech Polar 2, díky kterému si Masarykova univerzita a Jihočeská univerzita na polární výzkum v nejbližších čtyřech letech rozdělí čtyřiasedmdesát milionů korun," poznamenal Prošek.

ELIŠKA GÁFRIKOVÁ

Autor: Redakce

22.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Brněnský kapitán Pavel Zavadil v zápase proti Mladé Boleslavi.

Nemůžeme doma dostat tři góly, zlobil se Zavadil po prohře Zbrojovky

Výstava brněnského technického muzea lákala na přehlídku historických hasičských vozů, vojenských aut i starých autobusů.
1 22

OBRAZEM: Vrátili se v čase. Na palubě historických autobusů

Památek je v kraji stále víc. Nově i soubor sarkofágů nebo statek

Jižní Morava – Větší komplikace při opravách, ale taky snazší cesta k dotacím. Takové jsou pro vlastníky důsledky toho, když se jejich majetek stane kulturní památkou. Na jižní Moravě takových budov nebo věcí od začátku loňského roku přibylo několik desítek. Některé z nich opakovaně.

Besední dům v Ivančicích získává zpět lesk. Na tanec v něm si lidé počkají

Ivančice – Do víc než sto let starých trámů podlahy půdního sálu zapustí sondy a zjistí, jestli jsou v pořádku nosné konstrukce. I tím letos začne další etapa oprav novorenesančního Besedního domu v Ivančicích na Brněnsku.

AKTUALIZOVÁNO

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Brno /VIDEO, FOTOGALERIE/ – „Brno, miluji tě!" volal na plném Zelném trhu v centru města kouč a majitel hokejové Komety Libor Zábranský. Měl k tomu dobrý důvod, protože bez ohledu na déšť přišlo na sobotní oslavu titulu dvanáct tisíc fanoušků a na náměstí vládla euforická atmosféra připomínající zlaté okamžiky českého hokeje po výhře v Naganu. Fanoušci obsadili i nedalekou věž Staré radnice.

Mužští učitelé ve školce? Rodiče jim mají problém věřit

Jižní Morava /ANKETA/ – Jeden muž na 250 žen. Jihomoravské mateřské školy trpí obrovským nedostatkem učitelů. Mohou za to nízké platy i nepřízeň rodičů.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies