VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědec z Brna prozkoumá na Antarktidě mechy

Brno – Většina lidí si představí pod pojmem Antarktida odlehlou neobydlenou pustinu plnou ledovců a sněhu. Miloš Barták z z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně je členem expedice, která ve čtvrtek ráno odjíždí na dva měsíce zkoumat život na tomto zapomenutém kontinentu.

29.12.2010
SDÍLEJ:

Miloš Barták na Antarktidě zkoumá mechy a lišejníky už poněkolikáté.Foto: archiv Masarykovy univerzity

Na ostrově Jamese Rosse, kde bude dva měsíce bydlet, však téměř žádný sníh ani ledovce nejsou. „Ostrov patří k jedněm z největších odledněných oblastí v Antarktidě,“ upozornil sedmačtyřicetiletý vědec, který se expedice účastní už poněkolikáté.

Členové výpravy odlétají ve čtvrtek ráno z Prahy přes Frankfurt do Santiago de Chille, kde přesednou na letadlo do jihočilského přístavu Punta Arenas. Tam se nalodí na ledoborec, kterým doplují až na ostrov Jamese Rosse. Celá cesta potrvá asi týden. „Nejnáročnější částí cesty bude dobře zvládnout přestup v Santiagu, nalodění veškerého materiálu na loď v Punta Arenas a poté plavbu přes Drakeův průliv, který bývá rozbouřený,“ upozorňuje Barták, s tím, že rozbouřené moře teprve prověří schopnosti členů odolávat mořské nemoci.

Podle Bartáka je důležité být připravený na všechno. Na ostrově bývá zima. Teploty se tam v lednu pohybují od minus pěti do minus čtyřiceti stupni Celsia. „Musíme mít hlavně teplé oblečení a dobré vybavení. Základem je nepromokavá a neprofoukavá bunda, kvalitní pokrývka hlavy a pevné boty,“ vyjmenoval Barták.

Na základně stráví třináctičlenný výzkumný tým, jehož součástí je poprvé i lékař, dva měsíce. Budou se zajímat například o klimatické podmínky na ostrově nebo o složení jeho povrchu. „Můj výzkum spočívá ve zkoumání reakcí mechu a lišejníků na umělé oteplení,“ vysvětluje vědec.

I když se bude Barták věnovat své práci, nezapomene na rodinu. „Manželka i žena si už zvykly na moje zimní výpravy, takže jim to už tolik nevadí. Je ale pravda, že musí zvládat domácnost samy. Donutilo je to udělat si i řidičský průkaz,“ směje se Barták. Zároveň však přiznává, že se mu po rodině bude stýskat. „Už teď se těším domů,“ říká.

Autor: Helena Čtvrtečková

29.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brňané v Líšni v parku pod zastávkou Masarova v neděli slavnostně zahnali zimu.
20

OBRAZEM: Brňané zaháněli zimu a upalovali čarodějnice

Záchytné parkoviště v Bílovicích vznikne pravděpodobně na místě současných stavebnin (na snímku).
4 7

Záchytné parkoviště? V Bílovicích jsou pro

AKTUALIZOVÁNO

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Brněnsko – Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu dodávka sjela do svodidel a otočila se na bok. Při havárii, která se stala před tři čtvrtě na čtyři ráno, se zranilo šest cizinců. Událost omezila provoz v obou směrech dálnice. „Na místo vyjeli hasiči z Rosic a Velké Bíteše, kteří raněné posádce poskytli první pomoc. Poté místo zásahu osvětlili a zajistili proti požáru," popsal postup hasičů jejich krajský mluvčí Jaroslav Mikoška.

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Internetový fenomén Modrá velryba, který skrze sérii úkolů, jež mohou vést až k sebevraždám, ovlivňuje děti a teenagery, se objevil i v České republice. Tvrdí to policisté, konkrétní případy ale nechtějí zveřejnit. Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Jižní Morava - Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies