VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědecká centra: příliv vědců i obavy o peníze

Brno /INFOGRAFIKA/- Jak si nenechat uniknout miliardy korun z evropských dotací, ale zároveň udržet velká vědecká centra v chodu v dalších letech? Tuto otázku si poslední dobou kladou brněnské univerzity nebo nemocnice, které se pustily do stavby výzkumných gigantů. Provoz těchto center je velice drahý a instituce musejí řešit, z čeho ho utáhnou po vypršení základní dotace.

18.5.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Gerhard Marek

Problémy s provozem v poslední době řeší už centrum klinického výzkumu ICRC napojené na Fakultní nemocnici u svaté Anny, které muselo dostat padesátimilionovou injekci od ministerstva zdravotnictví. Peníze totiž nemocnice dlužila spolupracující americké Mayo Clinic. Objevily se i obavy, že bude muset projekt vracet několikamiliardovou dotaci od Unie. „V červenci čeká nemocnici rozsáhlý audit, který zhodnotí nutnost spolupráce i celkovou udržitelnost výzkumu," sdělil ministr zdravotnictví Marcel Chládek.

Proti konkurenci

Přírodovědeckému výzkumu se věnuje další obří vědecké centrum CEITEC. Vysoké učení technické si od jeho fungování slibuje zvýšení konkurenceschopnosti. „Vznikají v něm významné vědecké kapacity z oblasti pokročilých materiálů a technologií. Dokončují se laboratoře včetně nejmodernějšího technologického a přístrojového zázemí. Díky tomuto projektu se chceme připojit k evropskému výzkumného prostoru, otevřít se světu a napomoci vytvořit podmínky pro mezinárodní vědeckou spolupráci a spolupráci se soukromým sektorem," popsal plány prorektor pro rozvoj vědecké a výzkumné činnosti Lubomír Grmela.

Vědecký ředitel CEITEC VUT Radimír Vrba upozornil, že ve srovnání s Německem mají čeští výzkumníci obtížnější pozici. „Podpora německé vlády je jiná, protože výzkumné ústavy a týmy mají podporu až na deset let a jenom patnáct procent výdajů kryjí z grantů nebo ze spolupráce s průmyslem. Tamní vědci se tak mohou soustředit na bádání, základní a aplikovaný výzkum, publikování a přípravu patentů,"podotkl.

Podle něj čeští vědci neustále píšou projekty do výběrových grantových řízení, a pokud s pravděpodobností deset až patnáct uspějí, pak teprve mohou vědecky pracovat. „Do toho píšou monitorovací, průběžné či závěrečné zprávy. Mezitím jezdí na konference," dodal.

Přestože už má CEITEC za sebou řadu vědeckých úspěchů, potýká se s průtahy stavby laboratoří v kampusu Pod Palackého vrchem. „Zpozdily se o rok a půl. Mohou za to komplikace výběrových řízení jednotlivých etap stavebních prací. Čeká nás poslední etapa a stále věřím, že stihneme stavbu dokončit začátkem příštího roku. Bohužel nám víc než roční zpoždění komplikuje plnění vlastních vědeckých a výzkumných prací a zejména experimentů," sdělil Vrba.

Podle ekonomického analytika Tomáše Menčíka získávání grantů a hledání peněz na provoz vědeckých center nemusí být nesplnitelné. „Vědecká centra v Brně mají za sebou řadu úspěchů a ty mu pomohou získat v budoucnu další granty. Nemám obavu, že Evropská unie přestane vědecké programy dotovat. Brno má velký potenciál si vědce a fungující výzkumná centra dál udržet," poznamenal analytik.

Vhodná spolupráce

Podle něj dobře funguje spolupráce vědců s firmami zaměřenými na moderní technologie. „Jsou na sebe navázané a společnosti přicházejí do lokalit na Černovické terase a v okolí areálu Vysokého učení technického Pod Palackého vrchem," dodal.

Spolupráci mezi vědeckými centry a firmami pomáhá rozvíjet také Jihomoravské inovační centrum. „Překonat bariéry mezi univerzitami a vědeckými centry na jedné straně a firmami na druhé straně, není jednoduché. V Brně a na jižní Moravě jsme v tom ale nejdále," podotkla mluvčí inovačního centra Helena Továrková.

Dodala, že dobrým příkladem jsou třeba inovační vouchery, které znamenají poukázku na sto tisíc korun na společný projekt firmy a vědců. „Zájem podniků je velký, do letošního šestého ročníku se přihlásilo rekordních 223 firem," upozornila mluvčí.

Vědecká centra. Infografika

Autor: Petra Kozlanská

18.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

Stavbě nové autobusové zastávky Tichého brání zaparkovaná auta s přívěsy

Kanadský trenér, expert na techniku bruslení, Shawn Allard.
EXKLUZIVNĚ

Unikátní jako Pavel Bure, říká expert na bruslení Allard o Martinu Eratovi

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, povídá výčepní z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Brno /VIDEO, ANKETA/ – Nebem tancují miliony pestrobarevných jisker. Vlní se vesele do jazzového rytmu, rozsvítí se a zase mizí. Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Brno /VIDEO, REPORTÁŽ/ – Nádražím v Králově Poli se v sobotu linou oblaka husté tmavé páry. K plným vagónům přibíhají poslední opozdilci. Průvodčí pronikavě zapíská, poté se zvolna zesiluje skřípot kolejí. „Už jede!" křičí děti a utíkají k oknům. Historický vlak, který je součástí akce Dopravní nostalgie, se právě rozjíždí. Cílová stanice? Brněnské Výstaviště.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies