VYBERTE SI REGION

Velikonoce: největší svátky křesťanů v celém roce

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Sváteční bohoslužby, pečení mazance a beránka, malování vajec, pletení pomlázky nebo výlety s dětmi. Oslavy Velikonoc na jižní Moravě jsou pestré stejně jako paleta tradic, které lidé dodnes udržují.

31.3.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Zvyky mají dávné kořeny. „Jsou směsí pohanských oslav svátků jara a křesťanských tradic svázaných s připomínkou umučení a vzkříšení Ježíše Krista,“ vysvětlila etnoložka Irena Ochrymčuková z Muzea Brněnska.

Pro křesťany je nejdůležitější částí Velikonoc takzvané Velikonoční třídenní, tedy Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Připomínají ukřižování Krista a v neděli na Boží hod velikonoční se slaví jeho vzkříšení. Hned na začátku třídenní přestávají zvonit kostelní zvony, které podle pověsti odlétají do Říma. „Rozezní se až na Bílou sobotu. Do té doby je nahrazují děti, které v průvodu hrkají na hrkačky a řehtačky,“ uvedl blanenský farář Jiří Kaňa.

Zvyk jako provokace

V mnoha farnostech se zvyk udržel navzdory komunismu, nebo se obnovil po roce 1989. „Za minulého režimu se hrkání trochu vytratilo, protože jej komunistická strana považovala za náboženskou provokaci,“ řekl brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Dalším zvykem, který se daří obnovovat, je křest dospělých při sobotní večerní bohoslužbě. „Letos se k němu chystají tři lidé, to tu dlouho nebylo,“ uvedl děkan Milan Vavro ze Slavkova u Brna.

V neděli, kdy věřící oslavují Ježíšovo vzkříšení, přináší s sebou do kostelů pokrmy k posvěcení. „Třeba máslo, chléb nebo sůl,“ popsal polský farář Zbyszek Wawrowski, který slouží mše v kostelech v Drnovicích a v Lulči na Vyškovsku. K posvěcení nosí lidé i mazance a beránky. „Velikonoční beránek je symbolem Kristovy nevinné oběti za spásu světa. Mazanec někteří badatelé považují za symbol nového slunce, kříž uprostřed pak opět ke křesťanské víře,“ vysvětlila původ velikonočního pečiva etnoložka.

Velikonoce na jižní Moravě.

Na rozdíl od křesťanů spojují nevěřící lidé Velikonoce především s pomlázkou. „Na Hodonínsku se mnohde obchází domy dokonce v krojích a máme tu i tradiční šlahačkové zábavy,“ informovala etnografka Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici Magdalena Maňáková. Kraslice a vajíčka, které jsou neodmyslitelnou součástí pomlázky, patří k oslavám jara už od pohanských dob. „Tvar vejce totiž už po staletí symbolizuje tajemství nového života,“ vysvětlila etnoložka Ochrymčuková.

Provrtané kraslice

Tradičnímu způsobu zdobení vajec se dodnes věnuje například malérečka Marie Čiháková z Blatnice pod svatým Antonínkem. Blatnické kraslice zdobí starobylými ornamenty. „Předlohy jsem si našla v muzeu,“ uvedla malérečka z Hodonínska. Kromě blatnických kraslic zdobí skořápky i vrtáním, bělením a voskem. „Lidé totiž chtějí i modernější věci. Proto jsem se kromě tradičních blatnických kraslic pustila i do této novější techniky,“ zdůvodnila Čiháková.

ZUZANA TAUŠOVÁ A ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Nejdelší pomlázka měří 21 metrů

Němčičky – Mít tak tu největší a nejkrásnější pomlázku ze všech. To je jistě snem každého chlapce, který s nožíkem v kapse leze po stromech a ořezává z nich vrbové proutí. V sobotu si svůj velký sen zřejmě splní Jiří Stávek z Němčiček na Břeclavsku. Navzdory tomu, že chlapeckým botám už dávno odrostl.

Pomlázku chce plést ze šestnácti proutků. „NašÍm cílem je překonat současný český rekord. Ten je zatím jedenadvacet metrů a šestatřicet centimetrů. Takto dlouhou žilu upletli před čtyřmi lety,“ přibližuje Stávek plán, do kterého se pustí s asi devíti kamarády.

Už před patnácti lety se mu s pomocníky podařilo uplést pomlázku, která měřila úctyhodných dvaadvacet metrů. Tentokrát se o něco podobného pokusí pod dohledem komisaře z agentury Dobrý den, která se zabývá zápisy do české verze knihy rekordů a kuriozit.

Takový nestranný pozorovatel u prvního obřího výtvoru chyběl. „Loni se nám podařilo uplést šestnáctimetrovou žilu. To je však na překonání rekordu dost málo,“ řekl Stávek s tím, že současný primát chce pokořit alespoň o půl metru.

Při práci je mohou sledovat všichni zájemci, rekord se totiž pokusí překonat v sobotu od devíti hodin ráno na nádvoří němčičského kulturního domu. Recept na upletení nejdelší pomlázky, které několika mužům zabere skoro celý den, ale Stávek drží v tajnosti.
Zkušeností s pletením má na rozdávání. Každoročně pomáhá s vytvářením, jak sám říká, kratších pomlázek. Tedy takových, které měří pět až šest metrů.

Vzhledem k tomu, že pokus o pokoření rekordu musí aktéři oznámit nejpozději čtrnáct dnů předem, nemělo by se stát, že originální nápad Němčičským ukradne například některá chasa z okolních vesnic.

Stávek počítá i s tím, že se mu nemusí dílo podařit. „Ať už to dopadne jakkoliv, příští rok se o rekord pokusíme znovu. To už ale s jiným počtem proutků a s jinou pomlázkou,“ ujistil všechny Stávek, že letošní akce není poslední svého druhu.

IVA VALENTOVÁ
31.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
1

Vlak srazil mladíka mezi Židenicemi a Královým Polem. Trať už je průjezdná

Ilustrační foto.
1

Známé poslal fotky podřezaného zápěstí. Zraněného muže zachránili strážníci

Vánoční trhy: gurmánský lidé obcházeli, zaujala vánoční tramvaj, zjistil průzkum

Brno /INFOGRAFIKA/ - Spokojenost lidí s posledními brněnskými adventními trhy zjišťoval průzkum. Lidem se trhy líbily, nové na Dominikánském náměstí ale často obešli.

Dřív podnikavý člověk se vyhýbá společnosti, popsala znalkyně následky týrání

Brno - Lupiči měli oběť bít, polévat alkoholem a chtěli ji následně zapálit. I takovéto výpovědi zazněly ve čtvrtek na Krajském soudu v Brně, kde pokračovalo jednání s obviněnými Simonem Baierem, Michalem Cvanem a Jozefem Minárem.

AKTUALIZOVÁNO

Návrat hokeje za Lužánky? Ve hvězdách. Původní zimní stadion vznikl před 70 lety

Brno /ANKETA/ – Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies