Podle zjištění Brněnského deníku Rovnost společnost Šumavská tower, která je vlastní, kromě původních plánů na zvýšení budov A a B o další patra chce všechny tři součásti komplexu propojit nákupní galerií. „Pokud vše půjde hladce a podle plánu, tak bude vše hotovo ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí roku 2019,“ uvedl za firmu Radovan Šenkyřík. Kromě galerie vzniknou pod budovou ještě parkovací místa pro pět set aut, dalších tři sta má být kolem komplexu budov.

Přestavba budovy C a ani záměr změn u budov A a B nevzbudil příliš nadšení mezi brněnskými architekty a památkáři. „Revitalizace sice byla nutná, ale obnova pláště budovy její hodnotu nevratně poškodila, protože stavba úplně změnila charakter. A chybou by byla i nadstavba dalších budov. Jsou to tři stejně vysoké objekty, výškové rozdíly ale změní jejich charakter,“ podotkl před časem brněnský historik architektury Rostislav Koryčánek.

Čtěte také: Další patra na věžácích v Šumavské ulici? Zničí panorama Brna, vadí památkářům

Podobně přidávání dalších pater kritizoval i ředitel Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha. Podle něj převýší Špilberk a Petrov a stanou se nežádoucími dominantami města. „Budovy ale nejsou chráněné, takže z tohoto pohledu se jimi nezabýváme. Při výstavbě podzemního parkoviště by ale muselo dojít na záchranný archeologický průzkum, který už je naše věc,“ řekl Vácha.

Nástroje, jak ovlivnit podobu nebo výšku budov, nejsou. „Touto problematikou se zabýváme a připravujeme koncepci, jak reagovat na požadavky investorů do výškových budov, které stojí v městské památkové zóně nebo v její blízkosti. Zatím s tím ale nezmůžeme nic,“ vysvětlil mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Budovy v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století projektoval Roman Zajíc. Už při rekonstrukci pláště budovy C se Zajíc ohradil, že přestavba ničí hodnotu díla, které navrhl.

Přečtěte si: Byty pro chudé v Brně: Projekt je překvapivě úspěšný, hodnotí opozice