Pocítilo by to třeba dva a půl tisíce obyvatel Bosonoh. Po dálnici D1 každý den v jejich sousedství projedou desítky tisíc aut. „Problém s hlukem se nezlepšuje, proto se změnou nesouhlasíme. Ministři myslí, že jim to pomůže urychlit stavbu například D43," zlobil se starosta Miroslav Sojka. Dálnice na Svitavy se má u Bosonoh křížit s D1 a spojkou z D52.

změna vyhlášky
• Podle vyhlášky do brněnské aglomerace spadají například i Kuřim nebo Adamov, zahrnuje více než čtyři sta tisíc lidí.
• Nově by nezahrnovala Bosonohy, Chrlice, Tuřany, Žebětín a části Brna-jihu.

Nově mohou o ochranu přijít i Chrlice, Tuřany, Žebětín, Dolní Heršpice a Přízřenice. „Se starosty Žebětína a Kníniček jsme se dohodli, že na zastupitelstvech městských částí přijmeme negativní stanoviska k novele," sdělil bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl. Tamní zastupitelé usnesení přijali ve středu.

Radní města už kvůli novele, kterou připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, poslali nesouhlasný dopis. „V žádném případě nelze připustit, aby třeba v Bystrci, Bosonohách nebo Brně-jihu platily nižší standardy ochrany proti hluku," prohlásil náměstek primátora Martin Ander.

Žebětínský starosta Vít Beran upozornil, že okrajovým oblastem města paradoxně škodí jejich blízkost k přírodě. „Náš katastr je rozsáhlý a nemá příliš vysokou hustotu obyvatel, proto jej chtějí vyřadit z aglomerace," podotkl.

Potvrdila to i mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši. „Návrhem vyhlášky jsme reagovali na výsledky sčítání lidu 2011. Současná vyhláška je založená na datech z roku 2001," sdělila. Upozornila, že ochranu před hlukem zároveň řeší i zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle Andera ovšem právě zákon o ochraně zdraví obyvatel ministerský návrh porušuje.

Hluk skutečně může škodit zdraví. „Když člověk spí, jeho organismus regeneruje. Spánek je biologická nutnost a jeho narušení je spojené s řadou zdravotních problémů," podotkl hygienik Miroslav Staněk.