VYBERTE SI REGION

Vídeňská ulice ukrývala šest set hrobů z jedenáctého a dvanáctého století

Jižní Morava - Věstonická venuše, Býčí skála nebo Mikulčice nechybí v žádné solidní učebnici archeologie. Jaké další skvosty ukrývá jihomoravská země? I loni pracovali archeologové na stovkách výzkumů v kraji.

11.1.2015 1
SDÍLEJ:

Některé z nálezů, které zatím objevili archeologové při vykopávkách na rekonstruovaném Zelném trhu.Foto: DENÍK/Attila Racek

K nejvýznamnějším nálezům řadí ty z Vídeňské ulice v Brně. S prvními vykopávkami tam začali už v roce 2012. Loni o prázdninách se na místo vrátili. „Pokračovali jsme ve zkoumání pohřebiště z jedenáctého a dvanáctého století. Odkryli jsme už takřka šest set hrobů," uvedl zástupce ředitele David Merta ze společnosti Archaia Brno, která na místě pracuje.

Přestože nejsou nálezy tak rozsáhlé jako ty na brněnském Zelném trhu, z historického hlediska nesou punc velké významnosti. „Součástí byla také rotunda. Nález podobné stavby z této doby poblíž pohřebiště je na jižní Moravě unikátní," dodal Merta.

Další loňské významné jihomoravské nálezy pochází také z Valtic na Břeclavsku nebo z mikulčického Slovanského hradiště. „Tamní terénní výzkum byl největší projekt v Mikulčicích za posledních pětadvacet let," řekl archeolog Lumír Poláček.

Stáří loňských nálezů? Až 7000 let

Jižní Morava - Hodně úspěšný byl pro jihomoravské archeology loňský rok. Podařilo se jim odhalit mnoho velmi starých nálezů. Některé jsou staré až sedm tisíc let. Deník Rovnost přibližuje sedm nejvýznamnějších objevů uplynulého roku.

TISÍCE ÚLOMKŮ. Poblíž Velkých Opatovic na Blanensku našli archeologové v uplynulém roce sídliště pocházející až ze starší doby kamenné. Prozkoumali přes dvě stě domů. „Drobné nálezy z jejich výplní zaplnily stovky sáčků. Jednotlivá inventární čísla se budou počítat v tisících," uvedla ředitelka Ústavu archeologické památkové péče Brno Andrea Matějíčková. Ve stejné lokalitě našli odborníci také pozůstatky o něco mladšího osídlení. To pochází z doby bronzové, tedy asi 1200 před naším letopočtem.

ROZLÁMANÉ KOSTI. Přes čtyři tisíce let staré hroby našli archeologové v Uhřicích na Hodonínsku. „Za nejstarší zjištěné stopy lidské činnosti můžeme považovat prozkoumaný kostrový hrob. Lidé jej vyhloubili do zásobní jámy. Uvnitř byly dvě celé keramické nádoby, ale kosti se dochovaly pouze v drobných zlomcích," řekla Matějíčková. V blízkých Žarošicích ve stejném regionu zase archeologové našli zbytky dvou železářských pecí.

MASNÉ KRÁMY. Výzkum na Zelném trhu v Brně přinesl odborníkům asi nejúplnější informace o tomto nejstarším brněnském náměstí. Archeologům se kromě jiného podařilo zmapovat, kudy vedly původní cesty přes náměstí, nebo odkrýt pozůstatky kašny, která stála v místech nynější kašny Parnas. „Asi nejvýznamnějším nálezem pak jsou pozůstatky masných krámů, které byly na tržišti už na začátku třináctého století. Původní krámky nahradila v renesanci rozsáhlá zděná budova," vysvětlil archeolog ze společnosti Archaia Brno David Merta.

ZAJÍMALY ZLODĚJE. Před více než čtyřmi tisíci lety vznikly hroby nalezené poblíž současného hřbitova v Archlebově na Hodonínsku. Na místě jich bylo hned několik desítek. „Hrobové jámy měly čtvercový půdorys a černohnědý zásyp. Dva z hrobů už v minulosti někdo vykradl. Jeden hrob v centrální části návrší byl navíc obklopen kruhovou palisádou," podotkla ředitelka brněnského ústavu Matějíčková.

NEJVĚTŠÍ NA MORAVĚ. Nálezy hned z několika různých historických období se mohli loni chlubit archeologové v Měníně na Brněnsku. Třeba sídliště z doby římské patří svým rozsahem k největším na celé Moravě. „Našli jsme tam také artefakty, které dokazují, že tehdejší lidé uměli velmi dobře zpracovávat kovy," zdůraznila ředitelka.

VE SKLEPENÍ. Půdu letos rozkryli archeologové také v areálu zámku ve Valticích na Břeclavsku. Tamní nálezy jsou oproti jiným na jihu Moravy poměrně mladé. V suterénu zámeckých sklepů archeologové našli pozůstatky měšťanských domů z šestnáctého až devatenáctého století.

DEVĚT STOLETÍ. V místech návštěvnického centra Masarykova muzea v Mikulčicích na Hodonínsku sídlili v devátém století lidé. Potvrdily to loňské nálezy archeologů z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně. „Mezi nálezy se navíc ojediněle objevují ještě o něco starší avarské ozdoby z konce osmého století," řekl archeolog Lumír Poláček.

HANA FLORIANOVÁ

Autor: Redakce

11.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrom do krupice. Domácí nesmüsli. Naložený kapr vedle sledě. Bar 4pokoje je prvním brněnským non-stop podnikem nabízejícím snídaně, obědy i večeře. Mění se jídelníčky, osvětlení, hudba i ceny – vždy podle hodiny, v níž lidé přijdou.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.
10

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Město podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy v Brně

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Lucie prodělala přeměnu pohlaví, nyní o tom hraje divadlo

Brno – Už v mateřské škole si uvědomovala, že je ženou v mužském těle. Dala se na herectví, ale slýchávala: Musíš být víc hercem! Nakonec se Lucie Brychtová rozhodla k přeměně pohlaví, čímž však ztratila dosavadní herecké postavení. Na jeviště už s transsexuální diagnózou vstoupit nemohla. Rozhodla se tedy vtisknout svému příběhu divadelní tvar a vznikla v evropském kontextu ojedinělá inscenace Jsem žena. Její česká premiéra je ve středu od sedmi hodin večer v Buranteatru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies