VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Druhá generace Vietnamců: skvělí studenti

Jižní Morava - Mladý Vietnamec Vu Van Hung žije v Břeclavi už třináct let. Spolužáci mu říkají Hangi. Na místním gymnáziu patří mezi nejlepší studenty a jeho zásluhou vyhrává škola kdejaká sportovní utkání. Podobě jako on jsou na tom stovky vietnamských přistěhovalců na jihu Moravy.

3.1.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

„Vietnamci, kteří začínali ve fabrikách, jsou dnes úspěšní podnikatelé, majitelé obchodů a jejich děti vynikající studenti,“ upozornil Miloslav Hubatka, ředitel Základní školy Josefa Mareše ve Znojmě. Do školy s programem pro rozvoj nadání a talentů chodí asi padesát dětí z Vietnamu.

Ve znojemském příhraničí je vietnamská komunita hodně silná. „Majitelé kamenných obchodů vkládají naděje do svých dětí. Prioritou je přitom vzdělání. Někteří už mají nalajnovaný život a vědí, že ten bude ekonom, ten právník,“ všiml si Hubatka. I do jeho školy chodí několik výjimečně nadaných dětí. „Učí se na jedničky, vyhrávají jazykové soutěže. Jsou to děti s vysokým nadáním,“ podotkl.

Obchodníci z Vietnamu se prosazují i v Brně. Podle místopředsedkyně krajské komise pro národnostní menšiny Zdeňky Tůmové zde však žijí spíš uzavřeně. „S naší komisí nespolupracují. Vím ale, že to jsou nesmírně pracovití lidé,“ podotkla Tůmová.

To mladý Břeclavan Hangi je vynikající sportovec. Když vyhrává, budí pozornost. „Pro lidi je to nezvyk. Pořád se ještě diví tomu, že za gympl závodí Vietnamec. Pro mě už je to ale normální,“ říká.

Na gymnáziu v Břeclavi studují čtyři vietnamští studenti. „Všichni jsou sportovně nadaní a když se do něčeho zakousnou, stojí to za to,“ tvrdí učitel tělesné výchovy břeclavského gymnázia Zbyněk Chlumecký.

Vietnamští studenti jsou podle něj houževnatí. „Za jeden den se naučí na lyžích, i když na nich v životě nestáli. Naše děti sedí zmrzlé a nechce se jim,“ uvedl.

Překladatel ze Znojma Lam Vo si život dokonce zařídil tak, aby se mohl úspěchu svých dětí co nejvíc věnovat. „Pro nás je to tady druhý domov, pro naše děti ten skutečný. Ony se tady narodily. Je důležité, aby byli vzdělaní,“ myslí si Lam Vo. Jeho syn chodí do páté třídy a letos se pokusí dostat na gymnázium.

Podle předsedy regionální hospodářské komory Karla Minaříka se vietnamští přistěhovalci osvědčili zejména v továrnách. „Jejich obchodní aktivity jsou ale někdy nad rámec regulérnosti. Ovšem to, že by ohrozili místní malé obchodníky, se nestalo. To by se lidé před Vánocemi museli hrnout jen do vietnamských stánků,“ podotkl.

Dnešní Vietnamci: To jsou lidé s ambicemi

Jižní Morava - Vietnamští přistěhovalci, kteří přišli na jih Moravy po roce 1989, chtějí víc, než jen úspěšně obchodovat. „Chtějí být lepší než příslušníci většinové společnosti, což je přirozené,“ říká Andrej Sulitka, vedoucí sekretariátu Rady vlády České republiky.

Jak se tady začleňují do života?
Jsou velmi úspěšní. Nejsou to ti Vietnamci, kteří sem přišli v sedmdesátých letech. Ti dnešní jsou ambiciózní, draví, životaschopní, usilovní. Mají jednoznačnou prioritu. Vzdělávání a podnikání.

Jsou ambiciózní?
Samozřejmě, ale to je průvodní jev každého menšinového společenství. Takový jedinec chce být lepší než příslušník většinové společnosti. Žáci jsou dravější, chtějí ukázat, že jsou lepší než Češi.

Jaké postavení tady mají Vietnamci?
Jsou menšinou, nepatří ale do kategorie evropského standardu, jak je vymezován pojem národnostní menšina.

Co to znamená?
Nejde o tradiční národnostní menšinu, jako jsou Němci, Poláci nebo Bulhaři. Národnostní menšina je společenství lidí, kteří se odlišují od ostatních zpravidla etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi. Příslušník národnostní menšiny se hlásí k jiné než české národnosti.

A tam Vietnamci nepatří?
Nejen Vietnamci. I celá migrační vlna, která v současnosti zasáhla evropské země. Evropa se změnila v centrum migračních vln. Přitom v minulosti se z evropských zemí stěhovalo do zámoří. I do Asie. Bylo to naopak.

A je z toho problém?
Záleží na tom, jak je která země schopna migrační vlny vstřebávat. S migrací se spojují různé jevy, například organizovaný zločin, nelegální obchod.V každé zemi je to jiné.

Jsme cílovou zemí migrantů?
Jak kde. Situace je jiná v příhraničních oblastech, v Praze, v Brně. Stát se ale snaží, aby lidé, kteří sem přicestují, v zemi zůstali. Pomáháme například ve školství.

Naši lidé mi pořád děkují, říká Enchta

Říkají jí Enchta a dobře vědí, že by se bez ní jen těžko obešli. V cizí zemi, cizím městě a ani slovo česky. Enchtuya Batsukh se totiž v Blansku stará o Mongolce, kteří pracují ve zdejší továrně na výrobu volantů.

Ani ona nemluví česky nejlíp, navíc se nemůže zbavit slovenského přízvuku. Ten jí zůstal z dob Československa, kdy v Košicích vystudovala vysokou školu. A stala se inženýrkou ochrany životního prostředí.

Na pár let se potom vrátila do Mongolska, ale osud ji zavál zpět do střední Evropy. I když trochu víc na západ: do samostatné České republiky. Tentokrát s dospělým synem, dcerou a manželem.

Jeden podnikatel totiž nabízel mongolským mistrům na práci s kůží práci v Blansku. Enchtuya tedy zkusila štěstí. V továrně se jí však nelíbilo a přemýšlela, jak využít toho, že zná jazyk. Až jí letos v březnu místní charita nabídla, aby se postarala o mongolské dělníky.

„V Blansku je jich přes čtyři stovky a neumí česky, neumí si nic zařídit, a tak jsem jim k dispozici. Když jim pomůžu, budou dobře pracovat, bude se jim tady líp žít,“ říká jedenapadesátiletá žena.

Enchtuya s nimi chodí k lékaři, na poštu, na úřady, pomáhá krajanům shánět byty, učí je mluvit česky. „Každého, kdo přijde do Blanska z Mongolska, znám. Mám ráda tu práci, má to smysl. Naši lidé jsou vděční, pořád dokola mi děkují, ale někdy je to opravdu těžké. Když jsou například v nemocnici čtyři lidé, strávím tam s nimi i sedm hodin. Beze mne by si totiž neporadili,“ přiznala.

3.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Rodina uprchlíků z Kosova byla v Bělé-Jezové protiústavně, rozhodl soud

Nového průvodce, který lidem přiblíží osudy významných německých Brňanů, představili lidem při komentované prohlídce největšího brněnského hřbitova.
14

OBRAZEM: Osudy německých Brňanů? Lidé na hřbitově nahlédli do minulosti

Otec zavíral své děti do hladomorny, tvrdí obžaloba. Viní ho z týrání

Brno, Břeclavsko – Dvě nezletilé děti měl sedmačtyřicetiletý otec na Břeclavsku podle obžaloby zavírat do místnosti nazývané hladomorna. Policisté navíc sdělili, že v jeho počítači našli tisíce erotických fotografií s mladými chlapci. Případem se v úterý začal zabývat brněnský krajský soud.

Nejsmradlavější místo je u divadla v Tučkově ulici. Nejvíc lidem voní oříšky

Brno /FOTOGALERIE/ – Po čtyřech měsících zjišťování nejvoňavějších a nejsmradlavějších míst v Brně předali tvůrci čichové mapy v pondělí výsledky šetření náměstku primátora Martinu Anderovi. „Informace předá Kanceláři architekta města, která připraví řešení nejsmrdutějších problémů města," sdělil vedoucí projektu Martin Vérteši.

Světový den astmatu: Brňanům lékaři zdarma vyšetří plíce

Brno – Dušnost, sípání a inhalátor při ruce na každém kroku. Astmatiků je v České republice dvě stě padesát tisíc. Světový den nejčastějšího chronického onemocnění si ve středu připomenou i Brňané. Zájemcům v budově brněnského Českého rozhlasu v Beethovenově ulici odborníci zdarma vyšetří plíce a poučí je o prevenci a léčbě nemoci.

Stání u Tesca v Úzké ulici nově ohradí závory

Brno – Místo až u automatu dostanou řidiči parkovací lístek už u vjezdu na dvě další parkoviště v Brně. Stání u Tesca v Úzké ulici a před magistrátní budovou v Kounicově ulici budou ta, která nově dostanou závory. „Už dříve jsme rozhodli o umístění závor ke stání ve Veveří ulici naproti Vysokému učení technickému a v Benešově ulici proti hotelu Grand," doplnil náměstek primátora pro dopravu Matěj Hollan.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies